Šerpa

Anna Černá

[Drobnosti]

(pdf)

Šerpa

This article discusses the meaning and use of the words Šerpa, šerpa, šerpka.

[1]Letos v květnu uplyne 60 let od chvíle, kdy Novozélanďan Edmund Hillary s nepálským Šerpou Tenzingem Norkejem[2] jako první stanuli na nejvyšší hoře světa. Úctyhodný výkon si budou připomínat především horolezci, najde se však i jazykový důvod k zastavení. Tím je podstatné jméno šerpa, které sice není v češtině žádnou novinkou, ale které se již řadu let užívá i v jiném významu, než uvádějí výkladové slovníky češtiny.

Všechny (Příruční slovník jazyka českého, Slovník spisovného jazyka českého, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Nový akademický slovník cizích slov) shodně zaznamenávají pouze výraz, který čeština převzala prostřednictvím němčiny z francouzštiny – šerpu jako substantivum ženského rodu s významem ‚stuha nebo širší pruh tkaniny sloužící jako ozdoba či znak hodnosti‘. Výraz s velkým počátečním písmenem (Šerpa) nezachycuje žádný z uvedených slovníků ani nekodifikační publikace Nová slova v češtině 1, 2. V Pravidlech českého pravopisu najdeme hesla šerpa (-y, ž.) a Šerpové (-pů, m. mn.) – pochopitelně bez uvedení významu.

Vysvětlení významu slova Šerpa (Šerpové) musíme proto hledat v jiných zdrojích. Podle Všeobecné encyklopedie ve čtyřech svazcích (1998, s. 310) jsou Šerpové „etnikum ve východním Nepálu. […] Zemědělci a obchodníci, od 30. let 20. století nosiči a průvodci výprav do Himálaje.“ Obdobný popis poskytuje Ottova všeobecná encyklopedie (2003, s. 473). Jako etnikum označují Šerpy rovněž autoři publikace Státy a území světa[3] (1998, s. 627) a J. Wolf v Abecedě národů (1984, s. 228): „Šerpové (Sherpa) – etnická skupina proslulá jako vysokohorští obyvatelé a průvodci v Himálaji; v současné době jedna z významných národností v Nepálském království v počtu asi 25 tisíc příslušníků. Kulturní a jazyková příbuznost Šerpů s Tibeťany předpokládá jejich tibetský původ. V minulosti zajišťovali tranzitní obchod a přepravu nákladů mezi Tibetem, Nepálem a Indií. V současné době se věnují zemědělství a chovu jaků, ovcí, koz nebo slouží jako nosiči a průvodci turistů a horolezeckých výprav.“

Vzhledem k tomu, že jde o označení příslušnosti k etniku, je psaní s velkým počátečním písmenem v souladu se zásadami pro psaní velkých písmen. Proč tedy věnujeme tomuto slovu pozornost? Databáze SYN Českého národního korpusu (ČNK) poskytuje značné množství příkladů, v nichž je slovo šerpa psáno s malým počátečním písmenem, přestože [55]nejde o užití ve významu ‚stuha‘. Např.: Důležitou součástí veškerého dění na Everestu jsou šerpové. Jejich dědičná výbava jim umožňuje nosit těžké náklady do velkých výšek. – Nepálský šerpa hodnotí (život) podle jiných kritérií nežli americký amatérský horolezec. – Nebýt výškového šerpy, byla by naděje na úspěch mizivá. – Ženy šerpů tkají na primitivních stavech látku, kterou prodávají na trzích. – Nechali jsme ji pod dohledem šerpy a sami sestupovali závějemi do první vesničky přivolat vrtulník. – Na vrchol vystoupil v doprovodu čtyř šerpů. – Na zem před sebou odložila tašku s knihami, jež by se mohla bez obtíží vydávat za náklad nějakého šerpy při expedici na Mount Everest.

ČNK a internetový vyhledavač Google dokládají užití s malým písmenem i přímo ve spojitosti se jménem Šerpy Tenzinga: Bylo to tedy již 29 let před tím, než E. Hillary a šerpa Tenzing Norgay pořídili první fotodokumenty o dobytí této mety. – Zjistit, jestli vystoupil na vrcholek dřív Hillary, nebo jeho šerpa Norkej, se nám nepodařilo. – Bezmála dva měsíce trávila ve společnosti čtyř mužů: Tashi Tenzinga, vnuka slavného šerpy Tenzinga, který jako první dobyl Everest s Edmundem Hillarym, dvou šerpů a kuchaře. – Bezmála 50 let od prvního zdolání nejvyšší hory světa Novozélanďanem Edmundem Hillarym a nepálským šerpou Tenzingem v roce 1953 se na vrchol Mount Everestu chystají jejich potomci. – Jeho věrný druh šerpa Tenzing Norgay u toho ale nebude.

Vzhledem k počtu dokladů zápisu slova šerpa s malým počátečním písmenem nelze předpokládat, že jde jen o důsledek nepoučenosti či nedbalosti pisatelů a korektorů. Uvedené příklady ukazují jednoznačný posun v chápání významu tohoto výrazu. Není hodnocen jako pojmenování příslušníka etnické skupiny, ale označuje zkušené průvodce zahraničních horolezců a vysokohorských turistů a zároveň nosiče jejich těžkých a objemných nákladů s vybavením pro pobyt v extrémních podmínkách Himálaje a Karákóramu. K sémantickému posunu dochází na základě metonymie, tedy věcné souvislosti výchozího a nového významu: Šerpové provázejí horolezce a nesou jejich vybavení → průvodce a nosič nákladů se nazývá šerpa. Tento významový posun zaznamenává např. už Velký anglicko-český slovník (1997): „Sherpa (plurál též Sherpa) = 1. Šerpa – člen asijského národa; 2. sherpa – v britské angličtině slangově nosič.“

Metonymické přenášení slovního významu je podle J. Hubáčka (1973) častým způsobem sémantického tvoření slangových pojmenování. Motivací je představa věcné souvislosti nebo vnitřní spojitosti. Např. od pojmenování složených ze spojení přídavného a podstatného jména, kde přídavné jméno je odvozeno z osobního jména, se běžně tvoří přenesené pojmenování odpovídající výchozímu vlastnímu jménu, liší se však velikostí počátečního písmena: down (Downův syndrom), bechtěrev (Bechtěrevova choroba), alzheimer (Alzheimerova nemoc), salchov (krasobruslařský skok podle jména A. Salchowa). U označení šerpa je přesnější spíše srovnání s přenesenými významy typu harpagon, tatar, kuba, matěj, janek (z osobních jmen či jejich domáckých podob). Je sporné, zda užití výrazu šerpa ve spojitosti s prostředím vysokohorských expedic je nutno v češtině hodnotit jako slangový výraz. Domnívám se, že nikoli. „Na rozdíl od mnohých metaforických názvů není funkcí názvů metonymických aktuální vyjadřování expresivity, ale spíše snaha o vyjádření stručné (jednoslovné) a zřetelné“ (Hubáček, 1973, s. 131). Výraz šerpa v tomto případě nepojmenovává jakéhokoli nosiče (např. kufrů u hotelu), šerpa musí navíc dobře znát prostředí hor. Jednoslovné pojmenování tedy nahrazuje jak výraz nosič, tak (zkušený) průvodce. Důvod [56]významového posunu od výrazu pojmenovávajícího etnikum k výrazu vyjadřujícímu obecný význam je dán sociálními podmínkami. Z článků popisujících život v oblasti Nepálu uveřejněných v zeměpisném a cestopisném měsíčníku Lidé a Země[4] vyplývá, že vzhledem ke stále většímu množství turistů a horolezců, kteří do oblasti velehor již řadu let míří a kteří služeb Šerpů využívají, jsou dnes Šerpové nejbohatším kmenem v Nepálu, mají dostatek peněz a posílají své děti na studia. Jejich tradiční pracovní místa průvodců a nosičů se uvolnila pro jiné kmeny žijící v této oblasti. „Náročnou práci Šerpů ve snaze přivydělat si pár rupií na skromné živobytí zhusta převzali příslušníci chudých nepálských národů žijících v blízkosti Khumbu, především Tamangové, Rajové či Limbuové. Jsou rovněž nazýváni šerpy, ovšem s malým „š“, jelikož šerpa je nepálský termín označující povolání horského vůdce či nosiče. Nepálský Šerpa tedy může pracovat jako šerpa, ale každý šerpa není Šerpa.“ (Lidé a Země, 08/2010)

ČNK i vyhledavač Google poskytují dostatek materiálu, který ukazuje, že užití slova šerpa není vázáno jen na texty z prostředí velehor. Lze sledovat dvě oblasti užití. V prvním případě zůstává význam v podstatě shodný s původním: ‚nosič těžkých nákladů‘. Činnost není vykonávána ve velké nadmořské výšce, jak je tomu v případě nepálských šerpů, ale v jakýchkoli horách, např.: Odjel do Tater pracovat jako dřevorubec. Kácel stromy, chodil jako šerpa. – Pracoval jste jako šerpa a nosil jste na zádech jídlo do horských chat, pásl jste krávy, zpíval v ústecké opeře. – Na záda si umístí speciální dřevěný nosič, který v minulosti používali šerpové pro zásobování horských chat. Na něj pak dostanou naložen 50litrový sud s pivem Radegast. Celkem tak zatíží svá záda o 65 kg.[5]

Ve druhém případě se výraz šerpa objevuje v prostředí vysoké politiky.[6] Zde nabývá významu ‚poradce, tajemník, důvěrník, vyjednavač‘. Jde o schopné vysoké státní úředníky, experty, kteří připravují důležité podklady pro vlastní závěrečné jednání, ale sami nemají ambice či schopnosti stát se vrcholnými politiky. V těchto případech jde o profesní výraz, odstup pisatelů je někdy naznačen uvozovkami nebo slovem takzvaný, poměrně často je však výraz zapojen do textu bez toho, aby pisatel naznačil, že ho nepovažuje za plně spisovný. Např.: Podílel se na přípravě tzv. hospodářských summitů sedmi nejbohatších západních států. Byl jedním z tzv. šerpů podobně jako Charles Powell u Margareth Thatcherové či Horst Teltschik u Helmuta Kohla. – Tento týden se konalo poslední setkání takzvaných „šerpů“, tedy vyjednavačů všech 27 členských zemí EU. – Měl velmi blízko ke kancléři Helmutu Kohlovi, jemuž jako takzvaný šerpa připravoval vyjednávací půdu na mnoha mezinárodních summitech. – Edmund Hillary se svým šerpou Tenzingem dobyl Mount Everest. Nyní Hillary Clintonová se svým šerpou Billem dobyla Bílý dům. – Anne Lauvergeon (bývalá šerpka Francois Mitterranda). – Od roku 2006 do února roku 2011 působil Uwe Corsepius […] jako poradce německé kancléřky pro evropskou politiku a posledních pět měsíců pak jako její [57]poradce pro hospodářskou a finanční politiku a jako šerpa v rámci skupiny G-8. – Předseda sektorového výboru EMF pro automobilový průmysl, člen skupiny šerpů CARS 21 informoval přítomné o vzniku 3 expertních skupin, o tlaku na legislativce v podpoře inovace.

Ještě alespoň stručně k přechýlené podobě. Dokladů je poměrně málo, nejčastěji se užívá výraz šerpka[7], tvořený nejproduktivnější odvozovací příponou: Patnáctiletá šerpka Mingkipa se stala nejmladším člověkem, který zdolal nejvyšší horu světa Mount Everest. – V Nepálu žijí výjimeční lidé, šerpové a šerpky. Jejich přátelství a pokora, to se jinde nevidí. – Zdatná šerpka před prudkým stoupáním s pořádným nákladem. – Šerpka prodávající koberce, textil a výrobky z jačí vlny. Spíše výjimečně se objevuje podoba šerpice, uvozovky signalizují, že ji autoři textu nepovažují za plně spisovnou: Po třech minutách Michal hlásí nabídku místní „šerpice“ a vpadneme do první pěkné lodže. – Voláme proto do údolí pro další šerpy a šerpice. – Jenže mladý vůdce se tam hned zakoukal do místní „šerpice“ a nechtěl se od ní hnout.

Doklady z uživatelské praxe ukazují, že životné maskulinum šerpa jako synonymum slova ‚nosič‘, popř. i jako stylově příznaková varianta výrazů ‚poradce, vyjednavač‘, je již v češtině natolik běžné, že by v příštích vydáních slovníků nemělo být opomenuto.

LITERATURA

Český národní korpus – SYN [online]. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Cit. 2012-11-12. <http://www.korpus.cz>.

HAIS, K. – HODEK, B. (1997): Velký anglicko-český slovník. Praha: Leda – Academia.

HUBÁČEK, J. (1973): Přenášení slovního významu jako pojmenovávací postup ve slanzích. Naše řeč, 56, s. 124–134.

KRAUS, J. a kol. (2005): Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia.

Lidé a Země (2004–2010). Mladá fronta. Dostupné též z < http://www.lideazeme.cz/ >.

LIŠČÁK, V. – FOJTÍK, P. (1998): Státy a území světa. Praha: Libri.

LIŠČÁK, V. (2009): Státy a území světa. Praha: Libri.

MARTINCOVÁ, O. a kol. (1998): Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 1. Praha: Academia.

MARTINCOVÁ, O. a kol. (2004): Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2. Praha: Academia.

Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích (2003). Praha: Ottovo nakladatelství – Cesty.

Pravidla českého pravopisu (1993). Praha: Academia; (1999). Praha: Fortuna.

Příruční slovník jazyka českého (1935–1957). Praha: Státní nakladatelství – Státní pedagogické nakladatelství.

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (1994). Praha: Academia.

Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd – Academia.

Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích. 4. díl (1998). Praha: Nakladatelský dům OP.

WOLF, J. (1984): Abeceda národů. Praha: Horizont.

---

[1] Příspěvek vznikl s podporou grantového projektu GA ČR Psaní velkých písmen v češtině (reg. č. P406/11/2017).

[2] Nejčastější přepis jména je Norkej, vedle toho se užívají i podoby Norkey a Norgay.

[3] Podrobné etnické složení obyvatel Nepálu je uvedeno pouze v prvním vydání publikace. Etnika menší než 0,2 % populace, k nimž patří Šerpové, Tibeťané, Bhútiové aj., v upraveném vydání z roku 2009 již zmíněna nejsou, zato je zaznamenán jazyk šerpa jako jeden z regionálních jazyků.

[4] Jde o články z let 2004–2010.

[5] Poslední doklad popisuje podmínky závodu s názvem Radegast Beskydský šerpa. Soutěžní – mnohdy recesistické – klání lidí, kteří jsou ochotni zdolávat s těžkým nákladem značné převýšení, jsou podle dokladů populární, některé ze závodů mají již několikaletou tradici. Vedle již zmíněného k nim patří např. Radegast Zlínský šerpa, Olomoucký šerpa, Sherpa Rallye / Šerpa rallye (zápis není ustálený).

[6] Ojedinělé je užití spojení personální šerpa, které má v sobě zahrnovat kvality lektorky, konzultantky a poradkyně. Služba je nabízena firmám i jednotlivcům (viz http://www.personalniserpa.cz/).

[7] Doklady v příkladech jsou s malým počátečním písmenem, přestože v některých z nich jde nepochybně o etnickou příslušnost.

Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Letenská 4, 118 51 Praha 1
cerna@ujc.cas.cz

Naše řeč, ročník 96 (2013), číslo 1, s. 54-57

Předchozí Robert Adam, Milan Harvalík, Ondřej Koupil, Václav Petrbok, Vladimír Šmilauer, Irena Vaňková: Kruh přátel českého jazyka v akademickém roce 2011/2012

Následující Kamila Smejkalová: Červená karkulka