Časopis Naše řeč
en cz

Prefixálně-sufixální adjektiva v pomístních jménech v Čechách

Pavel Štěpán

[Články]

(pdf)

Prefixal-Suffixal Adjectives in Bohemian Minor Place-Names

This article provides an analysis of the prefixal-suffixal adjectival lexical units found in names of uninhabited places on the territory of Bohemia. The individual lexical units are derived both from common-noun and proper-name bases. The author deals with the repertory of the prefixes used, as well as the competition between the suffixes -ský, -ní and -ný. The geolinguistic point of view shows that the lexical units analysed occur most frequently in minor place-names of southwest and northeast Bohemia.

Key words: adjectives, minor place-names, prefixal-suffixal formation, word-formation
Klíčová slova: adjektiva, pomístní jména, prefixálně-sufixální tvoření, slovotvorba

0. Tento příspěvek navazuje na stať věnovanou předponově-příponovým substantivům vyskytujícím se v pomístních jménech v Čechách[1] (Štěpán, 2011). Tentokrát si na témže materiálu budeme všímat prefixálně-sufixálních formací adjektivních. Mluvnice češtiny 1 (1986, s. 383; dále MČ 1) vymezuje kategorii adjektiv odvozených „z příslovečných a jiných určení, zvláště vyjádřených předložkovým pádem substantiv“. Podobně jako u substantiv (Štěpán, 2011) jsou základem těchto adjektiv (dvouslovné) předložkové výrazy; „původní předložka se přehodnocuje v předponu, např. ze spojení (jsoucí) pod kůží (o tuku, Isg), popř. (vstříknutý) pod kůži (Asg) vzniká adj. podkožní (tuk, injekce)“ (MČ 1, s. 383). V adjektivech vzniklých předponově-příponovým tvořením se setkáváme podle MČ 1 (s. 383) se čtyřmi sufixy: -ní, -ný, -ový a -ský (s variantou -cký). Jednotlivé předpony vznikly nejčastěji přehodnocením z předložek, jejichž primární význam je místní (na, po, nad, pod, před, za, při, mezi, mimo, proti).

Je zapotřebí připomenout, že některá adjektiva typu podhajský, zářecký je možné interpretovat nejen jako odvozená od předložkových spojení (pod hájem, za řekou), ale i jako utvořená od prefixálně-konverzních apelativ (podhájí, zářečí).

 

[195]1. Adjektiva tvořená sufixem -ský

V porovnání s ostatními třemi sufixy je sufix -ský v prefixálně-sufixálních adjektivech[2] přítomných v pomístních jménech v Čechách výrazně nejčetnější; bylo jím utvořeno 153 lexikálních jednotek.

 

1.1 Prefix pod(e)-

Podobně jako u substantiv (a to nejen prefixálně-sufixálních [Štěpán, 2011], ale rovněž čistě prefixálních a prefixálně-konverzních [viz Harvalík, 2000, s. 120–121]) v anoikonymii Čech převažuje i u prefixálně-sufixálních adjektiv vyskytujících se v pomístních jménech v Čechách prefix pod(e). Ve spojení se sufixem -ský slouží k derivaci adjektiv jak od apelativních, tak od propriálních (konkrétně toponymických) základů.

Apelativní základy mají vztah (a) k terénním útvarům (hora PODHORSKÝ[3], PODHOŘSKÝ, hůrka PODHŮRECKÝ, kopec PODKOPECKÝ, skála PODSKALSKÝ[4], stráň PODSTRANSKÝ, PODSTRÁNSKÝ[5]); (b) k vodě a vodním zařízením (řeka PODŘECKÝ, PODŘEČSKÝ, hráz PODHRÁZSKÝ[6]); (c) k rostlinnému porostu (bez PODBEZSKÝ, bor PODBORSKÝ, PODBOŘSKÝ, PODBOROVSKÝ, háj PODHAJSKÝ[7], PODHÁJSKÝ, lípa PODLIPSKÝ, trní PODTRNSKÝ); (d) ke stavbám (dvůrPODEDVORSKÝ, mlýn/mlejn PODEMLÝNSKÝ, PODEMLEJNSKÝ, fara PODFARSKÝ, fortna PODFORTENSKÝ, kostel PODKOSTELSKÝ, město PODMĚSTSKÝ[8], most PODMOSTECKÝ[9], šibenice PODŠIBENSKÝ[10], škola PODŠKOLSKÝ, zámek [196]PODZÁMECKÝ[11], zvonice PODZVONSKÝ)[12]; (e) k hranicím a ohrazeným pozemkům (mez PODMEZSKÝ, vobora PODVOBORSKÝ).

Propriální základy jsou (jako v prefixálně-sufixálních anoikonymických lexikálních jednotkách obecně) zastoupeny výhradně základy toponymickými. Základem prefixálně-sufixálních formací se stávají jednak oikonyma ([Dolní] Hbity PODEHBITSKÝ, [Benešova] Hora PODHORSKÝ, Hrádek PODHRÁDECKÝ, Káciň PODKÁCIŇSKÝ, Lité PODLÍCKÝ [< podlítský], Louňovice [pod Blaníkem] – PODLOUŇOVICKÝ, Malenice PODMALENICKÝ, Malovice PODMALOVSKÝ[13], Mrač PODMRAČSKÝ, Prádlo PODPRÁCKÝ [< podprádský < podprádlský], Radětice PODRADĚTSKÝ, Rychnov [nad Kněžnou] – PODRYCHNOVSKÝ, Vransko PODVRANECKÝ[14]), jednak anoikonyma (oronymum Blaník PODBLANICKÝ, název lesa Brdo PODBRDSKÝ, název rybníka Broumar PODBROUMARSKÝ, oronymum Hrádek PODHRÁDECKÝ, pozemkové jméno Hradce PODHRADSKÝ, název lesa Ryšova PODRYŠOVSKÝ, pozemkové jméno Stráň PODSTRANSKÝ, oronymum Vráž PODVRÁŽSKÝ, PODEVRÁŽSKÝ, pozemkové jméno [Malý] Zájezd PODZÁJEZDSKÝ).

 

1.2 Prefix za-/zá-

Apelativní základy mají vztah (a) k tvaru (kout ZÁKOUTSKÝ[15]), (b) k terénním útvarům (hora ZAHORSKÝ, ZÁHORSKÝ[16], strž ZÁSTRŽSKÝ), (c) k vodě, vodním zařízením a mokrým místům (bahno ZÁBAHENSKÝ, přívoz ZAPŘÍVOZSKÝ, rybník ZÁRYBNICKÝ[17], řeka ZÁŘECKÝ[18]), (d) k rostlinnému porostu (lípa ZÁLIPENSKÝ[19]), (e) ke stavbám (dvůr ZÁDVORSKÝ[20], fortna ZÁFORTENSKÝ, [197]hospoda ZAHOSPODSKÝ, huť ZÁHUTSKÝ, ZÁHUŤSKÝ, stodola ZASTODOLSKÝ, most ZÁMOSTECKÝ, kostel ZAKOSTELSKÝ[21], ZAKOSTELECKÝ, ZÁKOSTELECKÝ[22]), (f) ke kulturní půdě (humna ZAHUMENSKÝ[23], palouk ZAPALOUCKÝ, pastva ZAPASTEVSKÝ, pole ZÁPOLSKÝ).

S propriálními, konkrétně toponymickými bázemi se setkáváme u lexikálních jednotek ZABLATSKÝ (z pozemkového jména Blata), ZÁKAMENSKÝ (z oronyma Kamenná) a ZÁPSINSKÝ[24] (z MJ Psinek[25]).

 

1.3 Prefix nad(e)-

Předložková předpona nad(e) se ve fundujících útvarech adjektiv tvořených sufixem -ský pojí s apelativy mlýn/mlejn (NADEMLÝNSKÝ[26], NADEMLEJNSKÝ) a zahrádka NADZAHRÁDECKÝ, dále pak s oikonymem Lísek (NADLÍSECKÝ).

 

1.4 Prefix před-

S prefixem před se setkáváme pouze v lexikální jednotce PŘEDVESKÝ, která vychází z předložkového spojení před(e) vsí.

 

2. Adjektiva tvořená sufixem -ní

V porovnání s příponou -ský je sufix -ní v prefixálně-sufixálních formacích vyskytujících se v pomístních jménech na území Čech zastoupen podstatně méně. Repertoár prefixů, které jsou součástí fundujícího útvaru, je však naopak ještě bohatší než u lexikálních jednotek tvořených sufixem -ský. Na rozdíl od formací s příponou -ský se sice u lexikálních jednotek utvořených sufixem -ní nesetkáváme s předponou nad-, navíc zde však vystupují prefixy pří- a mezi-.

 

2.1 Prefix pod(e)-

Výrazně zde převažují apelativní základy, které mají vztah (a) k terénním útvarům (hora [někdy i ve významu ‚les‘] – PODHORNÍ[27]), (b) k přechodům přes vodu a zařízením využívajícím vodní sílu (brod PODBRODNÍ, hamr PODHAMERNÍ), (c) k rostlinnému porostu (hájek PODHÁJEČNÍ, les PODLESNÍ[28]), (d) ke stav[198]bám a sídlům (dvůr PODEDVORNÍ, hrad PODHRADNÍ[29], klášter PODKLÁŠTERNÍ[30], kostel PODKOSTELNÍ, ves PODVESNÍ[31], zvonice PODZVONIČNÍ), (e) ke kulturní půdě (pole PODPOLNÍ, zahrada PODZAHRADNÍ), (f) k ohrazeným pozemkům (krchov PODKRCHOVNÍ[32]). Od toponymických základů je odvozena pouze lexikální jednotka PODBORNÍ[33] (od názvů lesů Bor, Bory).

 

2.2 Prefix za-/zá-

Lexikální jednotky s tímto prefixem jsou méně početné, a proto je nebudeme klasifikovat do sémantických skupin. Vycházejí z následujících apelativních základů: humna ZAHUMENNÍ[34], kostel ZÁKOSTELNÍ[35], kout ZÁKOUTNÍ[36], les ZÁLESNÍ[37], pole ZÁPOLNÍ, rybník ZARYBNIČNÍ, ZÁRYBNIČNÍ, str(o)uha ZÁSTRUŽNÍ, ves ZÁVESNÍ, voda ZÁVODNÍ. Z toponymických základů vycházejí lexikální jednotky ZÁBORNÍ[38] (z názvu lesa Bory) a ZÁDOLCNÍ[39].

 

2.3 Prefix před-

Předpona před- byla při tvoření adjektiv pomocí sufixu -ní využita ve dvou případech, a to v lexikální jednotce PŘEDVESNÍ, utvořené ze spojení předložky před s apelativem ves, a v lexikální jednotce PŘEDDOLCNÍ, jejímž fundujícím výrazem je spojení předložky před s pomístním jménem Dolce (viz výše ZÁDOLCNÍ).

 

[199]2.4 Prefix pří-

Prefixu pří- bylo využito při tvoření adjektiv PŘÍFAREMNÍ[40] (z předložkového spojení při farmě), a PŘÍHUMENNÍ (při humnech).

 

2.5 Prefix mezi-

Dvě adjektiva v našem materiálu byla utvořena sufixem -ní rovněž ze spojení předložky mezi se substantivem; jde o lexikální jednotky MEZIHORNÍ[41] (mezi horami) a MEZILESNÍ[42] (mezi lesy).

 

3. Adjektiva tvořená sufixem -ný

3.1 Prefix pod(e)-

Apelativní základy mají vztah (a) k terénním útvarům (břeh PODEBŘEŽNÝ, hora PODHORNÝ, hůrka PODHŮREČNÝ, kopec PODKOPEČNÝ), (b) k vodním plochám (rybník PODRYBNÝ[43]), (c) k rostlinnému porostu (les PODLESNÝ), (d) ke stavbám a sídlům (i zaniklým) (dvůr PODDVORNÝ, hradiště PODHRADIŠTNÝ, sklep PODSKLEPNÝ[44], šibenice PODŠIBENIČNÝ, ves PODVESNÝ), (e) ke kulturní půdě (vinice PODVINIČNÝ, zahrada PODZAHRADNÝ). Ve třech případech se pak setkáváme se základem toponymickým: z názvu lesa Bory vychází lexikální jednotka PODBORNÝ, lexikální jednotka ČIHADLO, přítomná v pozemkovém jménu Na Čihadle, se stala základem výrazu PODČIHADELNÝ, z oronyma Okrouhlice byla utvořena lexikální jednotka PODVOKROUHLIČNÝ.

 

3.2 Prefix za-/zá-

V pomístních jménech na území Čech jsou dále doloženy tři lexikální jednotky obsahující prefix za-/zá- a sufix -ný. Vycházejí z apelativ humna ZAHUMENNÝ[45], les ZÁLESNÝ[46], rybník ZÁRYBNIČNÝ a ves ZÁVESNÝ.

 

[200]3.3 Prefix nad-

Předložková předpona nad- se v adjektivech utvořených sufixem -ný pojí s apelativy náves NADNÁVESNÝ a vinice NADVINIČNÝ.

 

3.4 Prefix mezi-

Adjektiva MEZIHORNÝ a MEZIRYBNIČNÝ jsou utvořena sufixem -ný ze spojení předložky mezi s apelativy hora a rybník[47].

 

4. Adjektiva tvořená sufixem -ový

Prefixálně-sufixální formace se sufixem -ový jsou v pomístních jménech na území Čech ojedinělé. Doloženy jsou následující lexikální jednotky: ZÁMOSTOVÝ (z předložkového spojení za mostem), ZÁTRNOVÝ (za trním), ZÁVRŠKOVÝ (za vrškem). Pravděpodobně sem patří i adjektivum PODSKALOVÝ (pod skalou)[48].

 

5. Jazykově zeměpisné hledisko

Jak už bylo konstatováno v příspěvku věnovaném předponově-příponovým substantivům (Štěpán, 2011), o všech zkoumaných prefixálně-sufixálních formacích (substantivních i adjektivních) vystupujících v pomístních jménech lze obecně říci, že se nejčastěji vyskytují v jihozápadních a v severovýchodních Čechách.

Územní rozšíření prefixálně-sufixálních adjektiv je zachyceno na mapkách[49] č. 1 a 2. Jak vyplývá z mapky č. 1, formace se sufixem -ský jsou nejčastější v jihozápadních a severovýchodních Čechách, ovšem oblasti jejich výskytu nejsou příliš ostře vymezeny.

Mnohem výraznější areály představují oblasti výskytu sufixů -ní a -ný. Adjektivní lexikální jednotky utvořené sufixem -ný vytvářejí poměrně výrazný areál na jihu Čech, který je ohraničen linií Písek – Vodňany – Hluboká nad Vltavou – České Budějovice – Trhové Sviny – Třeboň – Soběslav – Písek (s přesahy směrem na severozápad a severovýchod). Dále se s tímto sufixem častěji setkáváme v jihovýchodních Čechách (s přesahem do východní části středních Čech). Jednotlivě se pak vyskytuje na Jesenicku, Velvarsku a Mělnicku (viz mapku č. 2).

 

[201]

 

Areál výskytu sufixu -ní se na jihu Čech částečně překrývá s areálem sufixu -ný. Na jihu je však ohraničen linií Jindřichův Hradec – Třeboň – Veselí nad Lužnicí – Týn nad Vltavou – Písek, dále pak pokračuje západním směrem v úzkém pásu až k Přešticím. Na severu je tento areál vymezen linií Přeštice – Nepomuk – Březnice – Písek – Bechyně – Tábor – Mladá Vožice – Pelhřimov (viz mapku č. 2). Ostře vymezený areál sufixu -ní se nachází v severovýchodních Čechách, a to severovýchodně od linie Litomyšl, Vysoké Mýto, Pardubice, Nechanice (s jednotlivými přesahy západním směrem). Je pozoruhodné, že na východě Čech se areály sufixů -ný a -ní navzájem nepřekrývají, pouze spolu sousedí (viz mapku č. 2). Podobně jako sufix -ný se i přípona -ní jednotlivě vyskytuje na Mělnicku, Velvarsku, dále též na Libochovicku a Novostrašecku[50].

 

[202]

 

6. Závěr

Předmětem tohoto oddílu byla analýza adjektivních lexikálních jednotek v anoikonymii Čech, které vznikly prefixálně-sufixálním tvořením. Doloženo je tvoření jak od apelativních, tak od propriálních, konkrétně toponymických základů. Není nikterak překvapivé, že výrazně nejčastější jsou prefixálně-sufixální adjektiva se sufixem -ský, méně časté jsou pak přípony -ní a -ný. Všechny tři sufixy jsou však doloženy při tvoření od apelativních i toponymických základů. Podobně jako u prefixálně-sufixálních substantiv je i zde z prefixů nejčastější pod-, na druhém místě je pak předpona za-/zá-. Ostatní prefixy (nad[e]-, před-, pří-, mezi-) jsou zastoupeny výrazně nižším počtem dokladů. Rovněž oblasti výskytu jsou zde podobné jako u prefixálně-sufixálních substantiv: lexikální jednotky zkoumané v tomto oddíle se nejčastěji vyskytují v pomístních jménech v jihozápadních a severovýchodních Čechách.

 

[203]LITERATURA

 

HARVALÍK, M. (2000): Ke konkurenčním vztahům v českém anoikonymickém systému (na příkladě dvou anoikonymických strukturních modelů). In: L. Olivová-Nezbedová – R. Šrámek – M. Harvalík (eds.), Onomastické práce 4. Sborník rozprav k sedmdesátým narozeninám univ. prof. PhDr. Ivana Lutterera, CSc. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, s. 109–137.

JUNGMANN, J. (1989–1990): Slovník česko-německý I–V. 2. vyd. Praha: Academia.

KOTT, F. Š. (1880): Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický II. Praha: František Šimáček.

KOTT, F. Š. (1887): Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický V. Praha: František Šimáček.

KOTT, F. Š. (1893): Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický VII. Praha: František Šimáček.

Lexikální archiv Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. [online]. Cit. 2010-01-18. < http://bara.ujc.cas.cz/psjc >.

Mluvnice češtiny 1 (1986). Praha: Academia.

OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L. – MALENÍNSKÁ, J. (2000): Slovník pomístních jmen v Čechách. Úvodní svazek. Praha: Academia.

Příruční slovník jazyka českého I–VIII (1935–1957). Praha: Státní nakladatelství – Školní nakladatelství – SPN.

Statistický lexikon obcí v Čechách (1923). Praha: Státní úřad statistický.

ŠTĚPÁN, P. (2009): K problematice tvoření detoponymických adjektiv (na základě materiálu pomístních jmen z území Čech). Naše řeč, 92, s. 196–212.

ŠTĚPÁN, P. (2011): Prefixálně-sufixální substantiva v pomístních jménech v Čechách. Naše řeč, 94, s. 78–86.


[1] I v tomto článku je naším materiálovým východiskem abecední generální katalog pomístních jmen v Čechách, uložený v oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., v Praze. Stejně jako ve stati věnované prefixálně-sufixálním substantivům zapisujeme i zde analyzované lexikální jednotky, které nejsou vždy shodné s konkrétními pomístními jmény, verzálkami.

[2] Stranou ponecháváme adjektiva vzniklá prefixálně-konverzním tvořením typu bezhlavý.

[3] Příruční slovník jazyka českého (dále PSJČ) uvádí pouze adjektivum podhorský ‚vztahující se k podhůří‘. V pomístních jménech však toto adjektivum vychází zřejmě spíše z předložkového spojení pod horou než z prefixálně-konverzního substantiva podhoří/podhůří. Kott (1880, s. 634) uvádí u adjektiva podhorský německou definici ‚unter dem Berge befindlich‘. (U slovníků češtiny v článku odkazujeme – s výjimkou Kottova slovníku – na jednotlivá hesla bez udání konkrétního dílu a strany.)

[4] Jungmann (1989–1990; dále Jg) interpretuje adjektivum podskalský jako odvozené od apelativa podskalí. Jím uváděný německý ekvivalent ‚unterfelsig‘ však připouští i výklad z předložkového spojení pod skalou/skalami.

[5] PSJČ dokládá adjektivum podstránský ‚ležící, usídlený pod strání‘.

[6] PSJČ uvádí adjektivum podhrázský ‚ležící pod hrází‘.

[7] PSJČ vykládá adjektivum podhájský jako ‚položený, jsoucí v podhájí‘. U tohoto adjektiva připadají v úvahu dvě možné slovotvorné interpretace: fundujícím výrazem může být jak apelativum podhájí, tak předložkové spojení pod hájem (srov. výše adjektivum podhořský).

[8] PSJČ uvádí adjektivum podměstský s významem ‚předměstský‘.

[9] Adjektivum podmostecký slovníky češtiny neuvádějí, je však dvěma doklady doloženo v Lexikálním archivu Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. (dále LexArch).

[10] Lexikální jednotka PODŠIBENSKÝ je utvořena od předložkového spojení pod šibenicí; při tvoření došlo ke zkrácení slovotvorného základu.

[11] PSJČ zaznamenává adjektivum podzámecký ‚položený pod zámkem‘.

[12] Lexikální jednotka PODZVONSKÝ je pravděpodobně utvořena od předložkového spojení pod zvonicí; při tvoření došlo ke zkrácení slovotvorného základu. Zcela vyloučit však nelze ani fundující výraz pod zvonem.

[13] Při tvoření lexikální jednotky PODMALOVSKÝ došlo ke zkrácení slovotvorného základu.

[14] Fundujícím základem lexikální jednotky podvranecký je předložkové spojení pod Vranskem. Při tvoření došlo ke zkrácení slovotvorného základu, ke kterému nebyla připojena přípona -ský ve své základní podobě, nýbrž její varianta -ecký (k tomuto jevu viz Štěpán, 2009, s. 205).

[15] Zde však připadá v úvahu souvislost s apelativem zákoutí – k tomu viz níže ZÁKOUTNÍ.

[16] PSJČ uvádí lidové adjektivum záhorský ‚za horami jsoucí, bydlící‘. Jg toto přídavné jméno vykládá jako ‚záhorní, co za horou jest‘.

[17] Kott (1887, s. 243) dokládá adjektivum zárybnický, u kterého podává německou definici ‚hinter dem Teich gelegen‘.

[18] PSJČ uvádí adjektivum zářecký (které charakterizuje jako lidové) s významem ‚týkající se zářečí‘, Kott (1887, s. 231) je definuje jako ‚jenseits des Flusses gelegen‘.

[19] K fundujícímu výrazu za lipami byla připojena rozšířena varianta sufixu -enský, která se obvykle připojuje pouze k propriálním základům (viz zde III.A.1.2.3). Na spojení s apelativními základy nemáme k dispozici žádné jednoznačné doklady.

[20] PSJČ uvádí adjektivum zádvorský ‚za dvorem‘.

[21] Kott (1887, s. 120) zaznamenává adjektivum zakostelský ‚zakostelní, za kostelem bydlící‘.

[22] PSJČ uvádí adjektivum zákostelecký k zákostelí.

[23] Kott (1887, s. 72) zachycuje pouze adjektivum záhumenský ‚záhumenní, za humny jsoucí‘.

[24] Při tvoření od předložkového spojení za Psinkem došlo ke zkrácení slovotvorného základu.

[25] Název Psinek patří části obce Staré Hradiště (viz Statistický lexikon obcí v Čechách, 1923, s. 101).

[26] Slovníky češtiny adjektivum nademlýnský neuvádějí, je však jedním výskytem doloženo v LexArch.

[27] PSJČ uvádí adjektivum podhorní ‚jsoucí, ležící pod něčím výše položeným‘, Jg toto adjektivum vykládá jako ‚pod horou, pod horami bydlící, neb se nalézající‘.

[28] PSJČ zaznamenává adjektivum podlesní ‚jsoucí pod lesem‘.

[29] PSJČ uvádí adjektivum podhradní ‚ležící, rozprostírající se pod hradem‘.

[30] Slovníky češtiny adjektivum podklášterní neuvádějí, je však jedním výskytem doloženo v LexArch.

[31] Slovníky češtiny adjektivum podvesní neuvádějí, je však dvěma doklady doloženo v LexArch.

[32] Slovníky češtiny adjektivum podkrchovní neuvádějí, je však jedním výskytem doloženo v LexArch.

[33] Tato lexikální jednotka je zastoupena v pomístních jménech ve třech různých lokalitách: Podborní mlýn v katastru města Náchoda má svůj název podle polohy pod lesem Bory, stejně tak louky Podborní v Kloužovicích na Táborsku byly pojmenovány podle polohy pod lesem Bory, les Podborní v Noskově na Mladovožicku je nazván podle polohy pod lesem Bor. Kott (1893, s. 282) uvádí adjektivum podborní ‚pod borem ležící‘.

[34] Jg uvádí adjektivum zahumenní ‚za humny‘.

[35] PSJČ uvádí adjektivum zákostelní jednak jako vztahové k zákostelí, jednak s významem ‚ležící za kostelem‘.

[36] Slovotvorná interpretace této lexikální jednotky je nejistá; jako velmi pravděpodobná se jeví souvislost s apelativem zákoutí ‚odlehlejší, poněkud oddělené místo v místnosti n. mezi domy, v zahradě a pod., kout‘ (PSJČ). S tímto apelativem spojuje adjektivum zákoutní i PSJČ, který je vykládá jako ‚stojící v zákoutí, stojící stranou‘.

[37] PSJČ zaznamenává adjektivum zálesní ‚ležící za lesem‘.

[38] Pozemky Záborní se nacházejí v katastru obce Noskov na Mladovožicku; jejich pojmenování tedy odráží – stejně jako v případě výše zmíněného lesa Podborní doloženého na témže katastru – polohu vzhledem k lesu Bory.

[39] Pomístní jméno Zádolcní patří pozemku v katastru města Jaroměře; podobně jako název Předdolcní (viz níže) odráží polohu pozemku vzhledem k lokalitám zvaným Horní a Dolní Dolce.

[40] Adjektivum přífaremní není ve slovnících češtiny zaznamenáno, je však jedním výskytem doloženo v LexArch; zachyceno je zde spojení přífaremní pastvina.

[41] Jg uvádí adjektivum mezihorní ‚mezi horami‘; toto adjektivum zaznamenává rovněž LexArch.

[42] PSJČ dokládá adjektivum mezilesní ‚jsoucí mezi lesy‘.

[43] Při tvoření došlo ke krácení slovotvorného základu.

[44] Název rybníka Podsklepný vykládá zpracovatel soupisu pomístních jmen pro obec Skály na Vodňansku podle polohy „pod sklepy dvora Dvorce“.

[45] Slovníky češtiny adjektivum zahumenný neuvádějí, LexArch však jedním výskytem dokládá podobu záhumenný.

[46] Kott (1887, s. 134) zaznamenává adjektivum zálesný ‚který je za lesem‘.

[47] Apelativum hora zde vystupuje patrně ve významu ‚les‘; podle soupisu pomístních jmen pro Ostrovec na Mirovicku se jméno vztahuje k „okolí dnes zrušené cesty mezi dvěma lesními revíry“.

[48] Nejednoznačná je interpretace pomístního jména V Záhorových (pole v Řečanech nad Labem na Přeloučsku). Může se zde jednat o prefixálně-sufixální lexikální jednotku ZÁHOROVÝ, avšak může jít i o posesivní adjektivum od osobního jména Záhora.

[49] Orientační body na mapkách jsou sídly bývalých soudních okresů. Užité zkratky těchto sídel jsou vysvětleny např. v úvodním svazku Slovníku pomístních jmen v Čechách (Olivová-Nezbedová – Malenínská, 2000, s. 14–18). Velikost značek je přímo úměrná počtu výskytů pomístních jmen v jednotlivých soudních okresech.

[50] Adjektiva utvořená z předložkových spojení sufixem -ový se v pomístních jménech na území Čech vyskytují velmi zřídka, a proto se jejich územní distribucí nezabýváme.

Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Valentinská 1, 116 46 Praha 1
stepan@ujc.cas.cz

Naše řeč, ročník 94 (2011), číslo 4, s. 194-203

Předchozí Vojtěch Veselý: Obojí, oboje, obé, všechno

Následující Marek Nekula: Mnohojazyčnost v České republice

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdm transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1