Časopis Naše řeč
en cz

K frazeologii klubů amatérské kopané Ústecka

Libor Prexler

[Články]

(pdf)

On the phraseology of amateur football clubs in the Ústí nad Labem region

This article is devoted to the phraseology of amateur football clubs in the Ústí nad Labem region. First we classify the phraseology gathered when from the expressions of the players, referees, coaches and fans. Then we choose a few expressions that were tested by subjects from the above-mentioned groups and analyzed the results of this test to discover the differences in respondents’ knowledge based on their age, education, club membership and relationship to the game. Due to the limited number of respondents, the results are not definitive. Despite this, we can declare that university-educated respondents had better knowledge of publicistic phrases.

Key words: phraseology, sports slang, football, football clubs
Klíčová slova: frazeologie, sportovní slang, fotbal, fotbalové kluby

Kopaná je bezpochyby sportovním fenoménem současnosti. Pro svou rozšířenost je považována za vůbec nejoblíbenější kolektivní sport.

Lidé zajímající se o kopanou se sdružují ve fotbalových klubech, které lze obdobně jako kterákoli jiná sociální společenství charakterizovat jistými znaky: lidé v nich kromě svého zájmu sdílejí také normy a hodnoty. Každý z členů plní ve sportovním kolektivu společenskou roli, pro kterou jsou příznačné určité stereotypy jednání. Předpokládal jsem, že specifikum fotbalového prostředí se odráží také v rovině jazyka, konkrétně ve frazeologii zde užívané.

 

Před výzkumem jsem se snažil v dostupné lexikologické literatuře vyhledat informace vztahující se ke zvolené problematice. Byl jsem však limitován skutečností, že se frazeologií ve fotbale podle mých poznatků dosud nikdo specializovaně nezabýval, pouze fotbalové slangismy[1] analyzovali P. Odaloš a Z. Suda; z tohoto důvodu jsem pracoval převážně s frazeologickou literaturou obecnou.

Jejím studiem jsem zjistil, že lingvisté českého prostředí nejsou při vymezování frazeologie jednotní. Většina z nich[2] dříve ve svých definicích frazeologické jed[136]notky zdůrazňovala vedle ustálenosti a víceslovnosti hlavně přenesenost pojmenování. S novým výkladem frazému přicházejí autoři Slovníku české frazeologie a idiomatiky[3] (dále jen SČFI), kteří jím míní víceslovnou jednotku s celou řadou anomálních rysů, z nichž nejvýše kladou omezenou kolokabilitu (spojitelnost slov).

Při své výzkumné činnosti jsem vycházel z této nejnovější, široké interpretace frazému. Na rozdíl od slovníku jsem se však snažil ze shromážděné frazeologie důsledněji vyčlenit zjevné termíny[4], které se od sledovaných jednotek odlišují zejména jednoznačností, přesností a absencí pragmatických rysů.

 

Prvním cílem mého výzkumu bylo ověřit, popř. vyvrátit předpoklad, že frazeologie tvoří významnou část slovní zásoby klubů amatérské kopané Ústeckého kraje. Proto jsem od května do září 2006 zaznamenával projevy hráčů, trenérů, příznivců ústeckých fotbalových klubů FC Přestanova, TJ Střekova, TJ Svádova-Olšinek a dále rozhodčích řídících jejich utkání. Za hlavní metodu zkoumání jsem zvolil zúčastněné skryté pozorování, jehož hlavní předností je, že jsem vybranou skupinu členů fotbalového společenství mohl sledovat v přirozeném prostředí. Paralelně se sběrem dat od uvedeného souboru respondentů jsem zapisoval frazémy vyhledané v novinových článcích Ústeckého deníku, které pojednávají o regionální amatérské kopané.

Za tři měsíce pozorování se mi podařilo shromáždit 369 jednotek. Na základě získaného kvanta frazeologie i zjištěné frekvence jejího užití lze tedy konstatovat, že tato specifická část slovní zásoby je v řeči členů fotbalového společenství významně zastoupena.

 

Excerpované frazémy jsem dále třídil podle jazykových kritérií. Formální hledisko klasifikace frazeologie jsem převzal od SČFI. Mezi zkoumanými jednotkami byly zastoupeny

všechny 3 základní typy frazémů, které slovník uvádí, tedy přirovnání (23), např. být jako na kolotoči, být jak tank, hrát jako Brazilec, lajnovat, jako když pejsek čůrá, procházet se jak šafář, výrazy neslovesné (45), např. král střelců, papírový favorit, přihrávka na paty, šťavnatá střela, zlej muž, a výrazy slovesné (301), např. dostat lacinej gól, mít čuch na góly, pokrejt si balon, postavit zeď, zatáhnout za záchrannou.

Ze statistických údajů je zřejmé, že mezi analyzovanými frazeologickými jednotkami tvoří nejobsáhlejší soubor frazémy slovesné, což je dáno mj. i vysokou četností dynamických herních situací ve fotbale.

 

[137]Při definování frazému jsme uvedli, že lingvisté považují ustálenost za jednu z jeho základních vlastností. To však neznamená, že frazeologie jako specifická část slovní zásoby nepodléhá změnám. Dynamika[5] systému se projevuje nejen v zániku frazémů a vzniku jednotek nových, ale i v existenci variant, tedy různých podob téhož frazému, jež lze dále podle jejich povahy klasifikovat.

V řeči zkoumaných respondentů jsem nejčastěji zaznamenal varianty lexikální (42), např. dát/nasadit někomu housle/jesle/trubky/dudy[6], existenční zápas/mač, hrát/útočit do plnejch, každej hráče/chlapa (ze spojení každej si vezme hráče/chlapa), mít dvoje/troje plíce; méně často jsem se setkal s variantností syntagmatickou (10), např. hrát na/pro žízeň, jít předčasně do sprch / pod sprchu, odpoutat se ze/ode dna tabulky, zaspat úvod / v úvodu; velmi zřídka byla zastoupena variantnost morfologická (2), např. dát gól/góla do šatny, hrát zezadu/zanďoura (v tomto případě se jedná o variantu slovnědruhovou), a slovotvorná (2), např. házet/vhazovat aut, je to namazaný/podmázlý.

U některých podob téhož frazému jsem zaznamenal i variantnost na více úrovních, jde tedy o varianty kombinované (15), např. otevřít/votevřít hru/vobranu/to, otočit/votočit výsledek/to (u těchto frazémů se variantnost projevuje v rovině hláskové, lexikální a slovnědruhové).

Získané varianty se téměř vždy užívají s rozdílnou frekvencí, např. mávat ofsajd/to[7], a zpravidla se liší také expresivitou, např. dát gól/góla, některé podoby hláskové, např. otočit/votočit výsledek, a morfologické, např. těžký/těžkej terén, se odlišují spisovností. Varianty lexikální lze často přiřadit k různým stylovým vrstvám, např. každej hráče/chlapa (komponent hráč vnímám jako stylově neutrální, jeho synonymum chlap nese příznak hovorovosti).

 

Dále jsem se zabýval příslušností zaznamenaných frazémů ke stylové vrstvě. Vzhledem k tomu, že fotbalové společenství sdružuje lidi se stejným zájmem, tvoří podle předpokladu kvantitativně nejobsáhlejší soubor frazeologické jednotky slangové (253). Mezi nimi dále rozlišuji frazémy obecně sportovní (42), např. dát tam dvojku, existenční zápas, křídelní prostory, mexická vlna, papírový favorit, frazémy kolektivních sportů (176), např. dělba bodů, hezkej balon, odkrytá část branky, pískat jak ponocnej, těžkej balon, a jednotky užívané pouze při fotbale (33), např. být na jinym fotbale, dát to do nohy, dobrá maradonovka (jedná se o univerbizované pojmenování, maradonovka < Maradonova ruka), dobrá urbánkovka (urbánkovka < Urbánkova střela[8]), hrát otevřenej fotbal.

 

[138]Ostatní výrazy jsem zařadil do skupiny sportovních frazeologických publicismů (75), tedy těch výrazů, které jsou užívány převážně novináři, např. být na čele tabulky, dovést zápas do vítězného konce, jít předčasně do sprch, lovit míč za svými zády, mít míč častěji na kopačkách. Ovšem zde je třeba zdůraznit, že hranice mezi publicismy a výrazy slangovými není vždy zcela zřetelná. Zaznamenal jsem, že některé publicistické výrazy, např. nedat golmanovi šanci, připsat si vítězství, převzít od někoho kapitánskou pásku, uzavřít gólový účet, zatáhnout za záchrannou brzdu, nejsou užívány pouze sportovními novináři, ale také hráči, trenéry i fanoušky, kteří jimi chtějí buď svou promluvu ozvláštnit, nebo je užívají ironicky. Vliv na jejich vyjadřování mají pravděpodobně novinoví zpravodajové a televizní reportéři.

V jazyce sportovců nalezneme i frazémy běžně užívané, tedy kolokvialismy (43). Sem zařazuji i ty sportovní výrazy, jež sice jsou původně užívány obecně, ale ve sportovním prostředí byly formálně a zpravidla i sémanticky aktualizovány, např. „nachytat/načapat/chytit někoho na hruškách/luskách/ švestkách = chytit, přistihnout někoho při činu, v inkriminující situaci n. při protiřečení si“[9] -> nachytat golmana na švestkách = vstřelit gól při nepozornosti brankáře.

 

K očekávaným závěrům jsem dospěl při třídění shromážděných frazémů podle frekvence. Zjistil jsem, že četnost užití konkrétních jednotek je obvykle různá u hráčů, trenérů, diváků a novinářů, ale závisí také na měnícím se prostředí. Zatímco během soutěžního utkání se hráči i trenéři vyjadřovali vzhledem k dynamice hry co nejekonomičtěji, a proto frekventovaně užívali frazeologické jednotky s malým počtem komponentů (v těchto frazémech je rovněž zajímavý vysoký výskyt zájmen expandujících na úkor substantiv), např. dát to do prdele, pískat to, rozebrat to, urvat to, zakončit to, při tréninku volili s vyšší frekvencí i frazémy vícečlenné, např. mít vobě nohy levý, poslat golmana na opačnou stranu, sežrat to i s navijákem, to je fotbalová kulišárna, vzít někoho přes párky, protože při vyjadřování nebyli v tak velké časové ani emocionální tísni.

Odlišná frekvence užití jednotlivých frazémů při tréninku a při zápase souvisí také s výskytem různých herních situací během těchto aktivit. Některé frazémy, např. zahrát si bago, postihují situace, které se vyskytují nikoli během zápasu, ale pouze při tréninku. Naopak jiné frazémy, např. jít ven, pískat to, pojmenovávají momenty, k nimž během utkání dochází relativně často, avšak při tréninku zcela absentují, nebo se vyskytují zřídka.

Určité frazémy často užívané hráči a trenéry patří mezi nejfrekventovanější výrazy také ve skupině příznivců, např. dobrej balon, jít na svý, každej hráče, pískat to, zabalit to, naopak převážně odlišně se ve srovnání s respondenty ostatních souborů [139]vyjadřovali novináři, kteří zvýšeně užívali publicismy, např. křídelní prostory, ujmout se vedení, utrpět příděl.

Rozhodčí na hřišti komunikují především neverbálně, takže frazeologii užívají jen velmi omezeně.

Protipól k frekventovaným frazémům tvoří výrazy, které jsem zaznamenal pouze jednou, např. hrát power-play, karetní mariáš, nahodit turbo, přihrát do země nikoho, střela pánu bohu do voken, vykopnout krtka. Tyto jednotky buď pojmenovávají situace, které se při hře nevyskytují příliš často, např. hrát power-play = pro tým velmi riskantní situace, kdy se do jeho útočné fáze zapojí i vlastní brankař (původ. pouze v hokeji, přeneseně i v jiných míčových hrách), vykopnout krtka = kopnout do země místo do míče, nebo se jejich užívání v prostředí fotbalových klubů příliš neujalo, např. nahodit turbo = zvýšit svou aktivitu na hřišti.

Mezi excerpovanými frazémy jsem nalezl také jednotky skupinové (3), které se užívají pouze v prostředí jednoho fotbalového klubu: dobrá urbánkovka (TJ Svádov-Olšinky), hrát jak močka (TJ Střekov), stát na hřišti jak píchlá vidle (TJ Svádov-Olšinky).

 

Se zajímavostí jsem se setkal při slovnědruhové klasifikaci frazeologických komponentů. Některé z nich lze přiřadit k tzv. monokolokabilním slovům (4): hrát na tuty, hrát vabank, nechat někoho na holičkách, zahrát si bago, jejichž existence tvoří jednu ze zvláštností frazeologie. Na rozdíl od SČFI jsem se některé z těchto výrazů pokusil z hlediska jejich funkce v syntagmatu přiřadit k slovním druhům, konkrétně k substantivům: hrát na tuty (= na jistotu), zahrát si bago (= fotbal).

 

Druhá část výzkumu byla zaměřena na zjištění znalosti frazeologie u sledovaných respondentů. Tu jsem ověřoval metodou dotazníkového šetření, jehož základním cílem bylo odpovědět na výzkumné problémy týkající se možného vlivu příslušnosti k určité skupině respondentů či ke klubu, dosaženého vzdělání a věku na úroveň znalosti frazémů.

Na základě získaných dokladů lze konstatovat, že sportovní frazeologii znali lépe hráči než příznivci kopané, avšak je třeba přihlédnout k tomu, že ve skupině diváků se vyskytovaly i ženy (9 z celkového počtu 38 spolupracujících příznivců), ty si při řešení zadaných úkolů vedly hůř než muži. Nízkou úroveň znalosti sportovních frazémů u žen si vysvětluji jejich menším zájmem o hru. Z vlastní zkušenosti vím, že obvykle chápou návštěvu fotbalových hřišť jako společenskou událost a fotbalu příliš pozornosti nevěnují.

Zvláště vzhledem k relativně nízkému počtu respondentů (ke spolupráci bylo vyzváno 214 potenciálních řešitelů, ovšem výzkumu se účastnilo pouze 84 z nich) nejsou statistické údaje vypovídající o úspěšnosti řešitelů různého vzdělání jednoznačné. S určitostí lze říci pouze to, že vysokoškoláci si lépe než ostatní skupiny vedli při objasňování sportovních publicismů: otevřít skóre, slátaná sestava, utrpět [140]debakl a při doplňování chybějících částí frazémů: být samá ruka (samá noha), dovést zápas (do vítězného konce), mít instinkt (zabijáka), udělit někomu lekci (z produktivity). To by mohlo souviset s jejich bohatší slovní zásobou ve srovnání s ostatními řešiteli.

Dále jsem analyzoval rozdíly ve znalosti frazeologie u respondentů z různých klubů. Očekával jsem, že řešitelé dosáhnou výrazně odlišných výsledků zejména při objasňování týmových frazérů: dobrá urbánkovka, hrát jak močka, stát na hřišti jak píchlá vidle. Má hypotéza však byla potvrzena pouze částečně, protože jeden ze dvou týmových frazémů: stát na hřišti jak píchlá vidle, které měli řešitelé objasnit, dokázali z jeho znění odvodit také respondenti klubů, ve kterých se jednotka neužívá.

 

Závěrem lze konstatovat, že frazeologie tvoří četnou, rozmanitou a zároveň dynamickou složku ve vyjadřování členů fotbalového společenství Ústecka. Mezi shromážděnými frazémy převládají výrazy slovesné, což jsme zdůvodnili mj. vysokou rychlostí hry. Klasifikací excerpovaných frazeologických jednotek podle příslušnosti ke stylové vrstvě jsme dospěli k poznatku, že se při fotbale užívají nikoli pouze jednotky fotbalové či obecně sportovní, ale i kolokvialismy. Ty ovšem často bývají sémanticky a formálně aktualizované. Sledováním frekvence shromážděných frazémů jsme zjistili, že četnost užití konkrétních jednotek je různá u sledovaných skupin, tedy u hráčů, trenérů, příznivců kopané, rozhodčích a novinářů, ale závisí také na měnícím se prostředí (při soutěžním utkání jsme zaznamenali zvýšenou snahu po ekonomičnosti ve vyjadřování).

Zejména pro nízký počet spolupracujících řešitelů nejsou výsledky vypovídající o úrovni znalosti vybraných frazémů zcela průkazné. Přesto lze ze zjištěných údajů vyvodit, že nejúspěšněji řešila zadané úkoly skupina vysokoškoláků.


[1] ODALOŠ, P. Fusbal verzus sociolekt. In Sborník přednášek z VI. konference o slangu a argotu v Plzni 15.–16. září 1998. Plzeň, 1998, s. 60–64; SUDA, Z. Fotbalový slang před třiceti lety a dnes. In: Sborník přednášek z VI. konference o slangu a argotu v Plzni 15.–16. září 1998, Plzeň, 1998, s. 65–68.

[2] BEČKA, J. V. Slovník synonym a frazeologismů, Praha : Novinář, 1979, s. 321; HAUSER P. Nauka o slovní zásobě. Praha : SPN, 1986, s. 161.

[3] ČERMÁK F. – HRONEK, J. – MACHAČ J. Slovník české frazeologie a idiomatiky I, Přirovnání. Praha : Academia, 1983, s. 10.

[4] Dle mého názoru obsahuje slovník některé výrazy spíše terminologické povahy, např. výrazy typu existenční minimum, valná hromada, volný trh, srov. ČERMÁK F. – HRONEK, J. – MACHAČ J. Slovník české frazeologie a idiomatiky II, Výrazy neslovesné. Praha : Academia, 1983.

[5] ČECHOVÁ, M. Dynamika frazeologie. Naše řeč, roč. 69, 1986, s. 178–186.

[6] J. Hubáček udává taktéž synonymní výraz gajdy, srov. HUBÁČEK J. Výběrový slovník českých slangů. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 2003, s. 43.

[7] Přestože je podoba se substantivním komponentem základní, v promluvách fotbalistů se vyskytuje pouze zřídka; častěji než invariant se užívá podoba se zájmenem.

[8] Jiří Urbánek – hráč fotbalového klubu TJ Svádov-Olšinky.

[9] ČERMÁK F. – HRONEK, J. – MACHAČ J. Slovník české frazeologie a idiomatiky III, Výrazy slovesné A–P. Praha : Academia, 1983, s. 254.

Katedra bohemistiky
Pedagogická fakulta UJEP
České mládeže 8, 400 96 Ústí nad Labem
p070025@students.ujep.cz

Naše řeč, ročník 91 (2008), číslo 3, s. 135-140

Předchozí František Daneš: O písmenku c a o písmenech a hláskách vůbec

Následující Šárka Tůmová: Užitečná popularizační příručka