Časopis Naše řeč
en cz

Porno v současné češtině

Ladislav Janovec

[Drobnosti]

(pdf)

-

[1]Od devadesátých let v češtině nápadně roste tvorba kompozit a dochází i k slovotvorné a sémantické aktivaci mnoha komponentů užívaných dříve jen omezeně[2].

Jedním takovým aktivizujícím se komponentem je komponent porno-, jehož nízký výskyt a slabá slovotvorná síla souvisely s výrazně omezenými možnostmi užívání a s „oficiální neexistencí“ skutečností, při jejichž pojmenování by se dal komponent v českém prostředí před rokem 1989 využít[3]. Jeho současný nárůst souvisí s určitými změnami ve společnosti[4]. [164]V této práci užíváme pro označení tohoto jazykového prvku termínu „komponent“, i když by bylo možné užívat i termín „prefixoid“[5]. Celkový vývoj tohoto typu složeniny probíhá obdobně jako u jiných typů složenin, např. s komponenty (resp. prefixoidy) disko-, video-, digi-, bio-, eko- apod.[6]

Komponent porno- pochází z řečtiny a vyjadřuje význam ‚nemravný, sprostý‘ (řecky porné ‚nevěstka, prostitutka‘). Lexikograficky jsou některé lexémy s komponentem porno- popsány již v PSJČ[7]. Slovník popisuje lexémy pornograf ‚spisovatel, tvůrce pornografií‘, pornografický ‚adj. k pornografie‘ a pornografie ‚literární n. výtvarný brak nemravného obsahu z oblasti pohlavní‘.

V kartotékovém lexikálním archivu ÚJČ AV ČR pochází nejstarší záznam lexému s komponentem porno- z roku 1897. Jedná se o adjektivum pornografický (nové básně Silvestrovy nepřidají mnoho k jeho slávě, sotva jen dosvědčí, že autor jejich v moři výdělkové prosy pornografické docela neutonul ― J. Vrchlický, Nové studie). Vzhledem k tomu, že jde o derivát, lze předpokládat, že jeho motivant, přejaté a adaptované kompozitum pornografie, existoval v češtině i dříve, než je zaznamenáno v archivu (nejstarší záznam tohoto slova je z roku 1904).

Vedle těchto dvou lexémů nejstarší materiál zachycuje též příbuzné lexémy pornograf, pornolalie ‚necudné řeči‘ a pornokratie/pornokracie ‚vláda nevěstek; kurvovláda‘ (podle J. S. Machara), ve slovníku SSJČ[8] vyloženo jako ‚vláda (královských) milostnic‘.

Až v lexikálním materiálu ze sedmdesátých a osmdesátých let nalézáme komponent porno- jako součást hybridních kompozit[9], která označují jednak západní reálie, jednak jde v té době o slova vyskytující se v textech výjimečně, příležitostně (okazionalizmy): pornofilm, pornoprůmysl, pornotelevize, pornofotka: televizní společnost, v jejímž názvu se zcela nezakrytě oznamuje i obsah jejího vysílání: pornofilmy; pornotelevize bezesporu morálně narušuje děti a mládež; obrat pornoprůmyslu(ve Švýcarsku) dosahuje ročně půldruhé miliardy franků; Bezpečáci si myslí, že něco vyšetřují… Řek jsem ti už, co mi předváděli? Pornofotky. Jistý odstup od užití těchto slov, resp. jejich nezakotvenost v systému češtiny, neobvyklost, anoma[165]litu, naznačuje i psaní slov pornoprůmysl a pornotelevize v uvozovkách.[10]

Od devadesátých let dvacátého století se objevují další, nová hybridní kompozita obsahující prvek porno-, část z nich je zachycena a popsána ve slovnících neologizmů SN1[11] a SN2[12]. Nejvíce jsou mezi kompozity zastoupena pojmenování osob — pornoherec, pornoherečka, pornohvězda, pornofil, pornofilmař, pornoidol, pornokníže, pornokrál ‚kdo má významnou moc v pornoprůmyslu‘, též ‚významný, slavný pornoherec‘, pornokrálovna, pornolog ‚hanl. sexuolog‘, též ‚odborník, znalec porna‘, pornomagnát, pornomodelka, pornonakladatel, pornoproducent, pornoproducentka, pornostar, pornovydavatel. S reality show Vyvolení a Big Brother se v publicistice objevila též pojmenování pornoboxer[13] a pornodračice. S touto sémantickou kategorií úzce souvisí pojmenování skupin osob jako celku reprezentované lexémem pornoštáb.

Další obsáhlejší kategorií je pojmenování pornografických produktů, pornočasopis, pornofilm, pornokazeta, pornokniha, pornokomiks/pornocomics, pornoromán, pornoscéna ‚filmová scéna, filmový obraz, filmová epizoda s pornografickým námětem‘, pornoseriál, pornotisk, pornotitul, pornozáznam.

Jinou kategorii tvoří pojmenování míst a prostředků v širokém slova smyslu, jejichž prostřednictvím se pornografie šíří, které pornografii uvádějí, schraňují, distribuují, propagují, např. pornofestival, pornokino, pornomédium, pornosbírka, pornoserver, pornosíť, pornoshop, pornostránka, pornovideopůjčovna.

Čtvrtá kategorie souvisí s pornografií jako profesí (v širokém slova smyslu), tj. pojmenování profesí, profesních činností, odvětví, institucí apod. — pornobranže, pornodabing, pornoprodukce, pornoprůmysl, pornoscéna ‚pornografické filmové, herecké prostředí‘, pornosvět.

Méně zastoupeny jsou kategorie pojmenování cen — pornooscar/pornooskar, hudebních směrů — pornofolk, abstrakt — pornoaféra, pornoexploze, pornofilie.

Nově vzniklá kompozita s komponentem porno- se zatím účastní dalších slovotvorných procesů jen velice omezeně. V lexikálním materiálu je doloženo již zmíněné adjektivum pornooscarový/pornooskarový odvozené od substantiva pornooscar/pornooskar. Za další dvojice motivantů a motivátů lze považovat rovněž pojmenování osob pornoherec pornoherečka, pornokrál pornokrálovna, pornoproducent pornoproducentka. U některých dvojic lze uvažovat i o tom, že jde o semikalky z angličtiny (pornoqueen pornokrálovna, pornoking pornokrál, pornoactor pornoherec, pornoactress pornoherečka).

Z hlediska smyslového nabývá komponent porno- v kontextech druhých částí kompozit i celého textu tří významových modifikací. Základní význam jednotky vyjadřuje přímý vztah s pornografií, jejím zobrazováním, provozováním, zaznamenáváním apod., např. pornoboxer, pornograf, pornofilm, pornoherec, porno[166]herečka, pornohvězda, pornokazeta, pornoidol. Ve složeninách dalšího typu nevyjadřuje komponent přímo vztah k pornografii, ale spíš souvislost s ní, např. pornomagnát ‚kdo spravuje pornoprůmysl‘, pornobyznys, pornoprůmysl. Jako třetí významový odstín se začíná objevovat v omezeném množství význam ‚připomínající pornografii‘, např. pornofolk ‚hudební směr folku, v němž jsou texty založeny na vulgarizmech a sexuálních aluzích‘. Tento lexém motivuje další význam lexému pornokrál ― ‚nejlepší interpret pornofolku‘ (Záviš folkový hudební pornokrál ― z upoutávky na koncert skupiny Záviš).

Z roku 1988 pochází v lexikálním archivu nejstarší záznam prvku porno jako substantiva v psaném textu (Domnívá se snad Mrva, že tento žánr ― jak mu eufemisticky říká „erotický film“, v podstatě však porno ― bude mít kdy „uměleckou hodnotu“?). Jako první výkladový slovník zpracovává význam lexikálního prvku porno jako samostatného substantivního lexému slovník Co v slovnících nenajdete[14]. SN1 charakterizuje lexém jako polysémní, se třemi významy: 1. ‚pornografická produkce (filmy, časopisy, obrázky apod.)‘, tedy význam souborný; 2. ‚pornografický film, videofilm‘; 3. ‚pornografický časopis‘.

V SN1 se rovněž poprvé objevuje výraz porno jako nesklonné adjektivum, které ovšem konkuruje prefixoidnímu komponentu porno-, můžeme nalézt doklady na psaní některých lexémů dohromady (kdy jde jasně o komponent porno-), ale i zvlášť (tady lze prvek interpretovat, zejména ve spojení s českým následným substantivním výrazem, jako adjektivum), srov. např. pornokomiks — porno komiks. Psaní výrazů se spojovníkem není u kompozit obsahujících prvek porno rozšířené.

Prvek porno (jako i jiné komponenty tohoto typu) nabývá tedy v současné češtině funkce adjektivní, ale mnohem častěji funkce prefixoidu, ovšem může být i substantivem. Stejně je tomu i v jiných jazycích, zejm. v angličtině, z níž byly některé lexémy do češtiny přejaty, nebo z níž byly částečně kalkovány. Užití komponentu porno se v češtině rozšířilo z původně omezených komunikačních oblastí a objevuje se především v mediálních a publicistických textech, ale i v běžné mluvě. Lze předpokládat, že nárůst počtu výrazů obsahujících tento prvek bude pokračovat.


[1] Příspěvek vznikl v rámci společného česko-bulharského projektu Tendence k internacionalizaci a zachování národní identity v češtině a bulharštině.

[2] O kompozitech v nové slovní zásobě viz např. A. Rangelova, Workholismus a to ostatní, NŘ 79, 1996, s. 110―112; A. Rangelova, K dvěma česko-bulharským paralelám, in: Konfrontační studium inovačních procesů ve slovanských jazycích, Slovanský ústav, Praha 1999, s. 33―36; L. Janovec, Produktivnost některých komponentů v bulharštině a češtině, in: Dynamika a inovace v češtině a bulharštině (90. léta 20. století), ÚJČ AV ČR, Praha 2003; Z. Tichá, *TERAPIE (K jednomu internacionálnímu komponentu), in: Internacionalizace v nové slovní zásobě, ÚJČ AV ČR, Praha 2003; a další práce.

[3] Podle záznamů ve výkladových slovnících a v lexikálním archivu ÚJČ AV ČR bylo užívání lexémů omezeno především na adaptované přejímky pornografie, pornograf, jež se využívaly jako literární termín a v rámci některých negativně laděných publicistických textů.

[4] Nárůst kompozit ovlivňují např. změny technické, změny v odborné sféře obecně, změny politické, změny filozofického paradigmatu, změny sociologické, změny ekonomické. Kvantitativní zvýšení počtu kompozit s komponentem porno- bychom zdůvodnili změnami ekonomickými (nárůst poptávky po zboží a jeho nabídky), politickými a sociologickými (v obou případech jde o uvolnění společenských tabu, pokaždé ovšem z jiného úhlu pohledu).

[5] Termín „prefixoid“ viz např. O. Martincová ― N. Savický, Hybridní slova a některé otázky neologie, SaS 48, 1987, s. 124―138.

[6] O komponentu disko- viz drobnost I. Bozděchové, Diskosloženiny, NŘ, 76, 1993, s. 103―104, ke komponentu video- P. Mitter, Složená hybridní substantiva s prvním členem video- v současné češtině, in: České, polské a slovenské jazykové a literární souvislosti, Univerzita Palackého, Olomouc 2003, s. 161―163, ke komponentu bio- ve slovenštině viz B. Holičová, Kompozitá s prefixoidom bio-, in: Varia X, eds. M. Nábělková ― M. Šimková, Slovenská jazykovedná spoločnosť pri SAV, Bratislava 2003, s. 251―254.

[7] PSJČ: Příruční slovník jazyka českého, Praha 1948―1951.

[8] SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého, P-Q, Nakladatelství Československé akademie věd, Praha 1964.

[9] ASCS: Akademický slovník cizích slov, Academia, Praha 1995, vyčleňuje prvek porno- jako „první část složených slov s význ. pornografický“. Lexém pornografie popisuje jako polysémní výraz s významem abstraktním i konkrétním „zprav. neumělecké zdůraznění sexu v literatuře a umění vybočující z norem konvenční morálky; dílo takto pojaté“, k tomuto lexému uvádí odvozené adjektivum pornografický a adverbium pornograficky, pojmenování osoby neuvádí. Ve slovníku jsou zaznamenána i čtyři hybridní kompozita, jejichž význam je vyložen syntagmaticky: pornofilm ‚pornografický film‘, pornokazeta ‚pornografická kazeta‘, pornoklub ‚pornografický klub‘, pornoliteratura ‚pornografická literatura‘.

[10] Na základě rozsahu kontextů nemůžeme rozhodnout jednoznačně, jestli se autor snaží uvozovkami naznačit anomalitu formy lexému, hybridnost, nebo zda na základě dobového kontextu socialistické společnosti vyjadřuje svůj odstup od objektu reality jako takovému, odpor k němu.

[11] SN1: O. Martincová a kol., Nová slova v češtině 1, Academia, Praha 1994. V tomto slovníku je popsáno devatenáct kompozit s první částí porno-.

[12] SN2: O. Martincová a kol., Nová slova v češtině 2, Academia, Praha 2004. Zachyceno a popsáno je dvacet pět kompozit a jeden derivát, lexém pornooscarový/pornooskarový (motivovaný substantivem pornooscar/pornooskar).

[13] Vedle slova pornoboxer se objevilo i třísložkové kompozitum pojmenovávající tutéž postavu, v němž byl sledovaný komponent až na druhém místě — gaypornoboxer.

[14] Viz Z. Sochová B. Poštolková, Co v slovnících nenajdete, Portál, Praha 1994.

Naše řeč, ročník 89 (2006), číslo 3, s. 163-166

Předchozí Jiří Kraus: Slovo bulvár jako výsledek procesu výrazové ekonomie

Následující Z dopisů jazykové poradně

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1