Časopis Naše řeč
en cz

Z dopisů jazykové poradně

[Drobnosti]

(pdf)

-

Dotaz

Prosím o sdělení, zda lze používat pro ustájení více koz v chovu slovo kozinec, nebo, jak se líbilo autorovi, kozín?

Odpověď

Slovník spisovného jazyka českého (Academia 1960―71) uvádí u slova kozinec významy: 1. ‚motýlokvětá bylina s lichozpeřenými listy a s květy různých barev (rod Astragalus)‘; 2. ‚kozí chlívek‘.

Výraz kozín ve slovníku zachycen není, několik dokladů užití však najdeme v databázi Českého národního korpusu a na internetu (hledání na internetu bohužel komplikuje množství odkazů k obcím Kozín a Kozinec, vrchu Kozinec a k rostlině kozinec): postavili kozín a linku na zpracování sýra; odpoledne exkurze do kozína i se zaháněním stáda koz; teď už jsou všechna okénka kozína dokořán; ostatní část roku jsou kozy po pastvě zaháněny do kozína.

Z jazykového hlediska lze užít obě uvedené možnosti ― kozinec i kozín. Příponami -inec a -ín odvozujeme z podstatných i přídavných jmen pojmenování budov a místností vzniklých lidskou činností, konkrétně staveb pojmenovaných podle živých bytostí, pro které jsou určeny. Pokud zůstaneme v živočišné oblasti, lze uvést příklady: zvěřinec, medvědinec, prasečinec, lvinec; včelín, kravín, teletín, hřebčín; některé názvy se podle příruček objevují v obou variantách: ovčín/ovčinec, vepřín/vepřinec. Tato označení souvisejí obvykle s velkochovem domácích zvířat, jinak se volí dvouslovné pojmenování (kozí/prasečí chlívek).

Z uživatelského hlediska se zdá být vhodnější podoba kozín, protože výraz kozinec užitý bez kontextu u některých uživatelů vyvolává mylný dojem, že jde o trus (srov. kravinec, slepičinec; popř. citaci z intemetu: po cestě byly rozloženy kravince, psince i kozince, o trusu oslím nemluvě).

Vzhledem k tomu, že potřeba najít označení pro ustájení více koz vznikla až v posledních letech a že dokladů je zatím velice málo, nelze zatím zjistit, zda se některá z možných podob ― kozín, kozinec užívá častěji.

Dotaz

Jaký je správný výraz pro stroj na úpravu ― pročesávání trávníků? Je to vertikutátor nebo vertikulátor?

Odpověď

Výraz vertikutátor je odvozen od slov vertikutovat, vertikutace. Slovo vertikutace pochází pravděpodobně z angličtiny ze slov vertical cut (vertikální řez). Tato činnost spočívá v tom, že ostny nebo nože se zařezávají do země do hloubky 1―2 mm a čistí tak půdu pod drny od nečistot a posekané trávy. Na webových stránkách mnoha zahradnictví najdeme ale pro tutéž činnost také výraz vertikulovat a vertikulace. Daná činnost ani tyto stroje nejsou u nás příliš rozšířené, a proto užívání těchto označení je rozkolísané. Správnost jednoho nebo druhého výrazu poznáme až po určité [168]době, až se jeho užívání u nás ustálí. V jazyce máme totiž také slova nesprávně utvořená, která se ale častým užíváním ustálila, a dnes je již vůbec nevnímáme jako původně nesprávná. Vzhledem k tomu, že v případě vertikulátoru nemáme vysvětlení, jak bylo toto slovo utvořeno, a v jazykových ani odborných příručkách zatím nenalezneme ani jedno z uvedených slov, doporučovali bychom užívat slovo vertikutátor.

Dotaz

Lídr už se v češtině díky světáctví našich politiků dokonale zabydlel. Na webu zelených jsem se poprvé setkal s jeho přechýlenou podobou lídryně. Mluvnicky je to nejspíš správně, zní to ale podivně. Jaký je Váš názor a jaké slovo nebo formulaci byste použili Vy? Lze v souvislosti s ženou použít i nepřechýlenou podobu? Mohla by být Marie Nováková kromě lídryně i lídrem?

Odpověď

Podobu lídryně bychom ze slovotvorného hlediska skutečně označili za nejvhodnější. Oproti jiným přechylovacím příponám totiž nezpůsobuje vznik obtížně vyslovitelných hláskových skupin (proti -ka) a nevyžaduje alternaci předchozí hlásky (proti -ice), není zcela neproduktivní (proti -ovná) a není stylově zabarvená (proti -ová, jako např. ve slově radová). Snad lze také uvažovat o slabé opoře v hláskově blízkých zakončeních jmen ministr ministryně, mistr mistryně apod.

Neobvyklost lídryně je podle našeho názoru dána tím, že v češtině neexistují analogické případy jmen zakončených v kmeni na -dr, od nichž by se tvořila přechýlená jména. Existuje sice malá skupina zdomácnělých slov s tímto zakončením, ale je nečetná a slova z této skupiny nesou stylový příznak expresivity: hypochondr, flamendr, popř. zřídka takto počeštěné autsajdr.

Ani výskyt v publicistických textech neznamená, že motivující pojmenování lídr je všeobecně pociťováno jako zcela neutrální, dokládá to ostatně i formulace z dotazu. Proto podle našeho názoru nelze očekávat, že lídryně bude mluvčími přijata bezvýhradně, není však vyloučeno, že i ona pronikne přinejmenším do publicistických textů. Nezanedbatelný vliv na šíření slova lídryně tu má také pragmatický rozměr — žen v této pozici je prozatím velmi málo, proto bychom v současné době doporučili, aby se autoři komunikátů přechýlené podobě lídryně spíše vyhnuli.

Dále se domníváme, že ani užívání nepřechýlené podoby pro označení bytostí ženského pohlaví není vyloučeno. Na rozdíl od odvozené lídryně totiž má oporu ve větách se shora uvedenými slovy: jeho sestra je hypochondr, byla profesionální hypochondr (příklady z Českého národního korpusu) nebo Ve třídě je 25 žáků, z toho jen 9 dívek. Jsem autsajdr. (autorkou je dívka) Cítila jste se někdy jako outsider? apod. (podle vyhledávače).

Nadále je však třeba mít na paměti, že ani v jednom případě nejde o stylově neutrální pojmenování, proto by se s ním ve spisovných textech mělo šetřit.

Naše řeč, ročník 89 (2006), číslo 3, s. 167-168

Předchozí Ladislav Janovec: Porno v současné češtině

Následující Alena Debická: Konkurence antikvy a kurzivy ve výstavbě uměleckého textu (M. Pujmanová: Předtucha)

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1