VIII. kolokvium mladých jazykovědců

Zlatuše Braunšteinová, Miloslava Vajdlová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Třídenní kolokvium mladých jazykovědců, které pořádala Slovenská jazykovedná spoločnosť pri SAV a Jazykovedný ústav L. Štúra SAV ve dnech 25.–27. listopadu 1998 v Modre-Piesku, dalo již poosmé možnost mladým lidem představit svoje často vůbec první pokusy o zvládnutí určitého dílčího lingvistického problému.[1]

Výjimečnost tohoto setkání spočívá v tom, že mladí adepti jazykovědy získávají možnost orientovat se ve svém oboru na mezinárodní úrovni a prezentovat své názory před publikem, které je dostatečně odborně fundované a kritické, ale zároveň má pochopení pro případnou trému či neobratné formulace a nepříliš přesvědčivé závěry. V Modře se každoročně setkávají mladí jazykovědci z jazykovědných ústavů, z pedagogických, filozofických, ale též matematicko-fyzikálních fakult ze Slovenska, Česka a Polska, ale i z Ukrajiny, Švédska, Švýcarska a dalších zemí. Ve svých vystoupeních prezentují své disertační či diplomové práce, grantové projekty nebo jen jednotlivé samostatné studie, připravené často právě pro toto setkání.

Počet účastníků kolokvia se rok od roku zvyšuje, což svědčí o zájmu mladých o tuto akci. Organizátoři VIII. ročníku museli zvládnout nelehký úkol, jak uspořádat více než šedesát tematicky velmi různorodých příspěvků do tří dnů. Vzhledem k množství odeznělých referátů považujeme za vhodné připomenout pouze hlavní oblasti zájmu současných mladých lingvistů, s konkrétními příspěvky bude možno se seznámit v chystaném konferenčním sborníku Varia.

Setkání zahájily příspěvky věnované slavistice, indoevropeistice a klasické filologii (Markus Giger, Zürich, Wojciech Sowa, Krakov, Ľudmila Buzassyová, Bratislava, Bohumil Vykypěl, Brno). Úvahou o stavu jazykové kultury současného slovenského jazyka je doplnila Juliana Beňová (Bratislava).

V dalším bloku převládala témata literárněvědná a literárněhistorická (Ľubomír Kováčik, Banská Bystrica, Peter Žeňuch, Bratislava, Xénia Činčurová, Prešov, Miloslav Vojtko, Bratislava, Soňa Schneiderová, Olomouc). O problémech překladu náročného uměleckého textu promluvila Michaela Chorváthová (Bratislava), páteční blok věnovaný dialektologii svým vystoupením předznamenala Katarína Balleková (Bratislava). Sociolingvistickým zhodnocením některých aspektů dětské řeči se zabývaly Zuzana Hlavatá (Prešov) a Mariana Stejskalová (Banská Bystrica).

Frazeologie byla společným jmenovatelem příspěvků Ingrid Majerikové (Prešov), Alexandry Hríbikové (Bratislava) a Antoniny Grigoraše (Kyjev). S jazykovými prostředky, žánry, ale i chybami vyskytujícími se v publicistických textech účastníky kolokvia seznámili Miloš Mlčoch (Olomouc), Kamila Karhanová (Praha), Lujza Urbancová (Banská Bystrica) a Čeněk Hajný (Praha).

Druhý den kolokvia započal blokem historicko-onomastickým. Svoje závěry z oblasti diachronní lexikologie, lexikografie a textologie představily Miloslava Vajdlová (Praha), [267]Katarzyna Zavilska (Olsztyn), Zlatuše Braunšteinová (Praha) a Alena Černá (Praha). Historickou tematiku doplnili Milan Harvalík (Praha) a Jaromír Krško (Banská Bystrica) příspěvky s onomastickými tématy a Michaela Laštovičková (Praha) úvahou o žánru abstraktu.

Psycholingvistice a bilingvismu se ve svých příspěvcích věnovali Hana Marešová (Olomouc), Jozef Štefánik (Bratislava) a Juraj Rusnák (Prešov), synchronní lexikologii pak Mária Šimková (Bratislava), Iwona Koseková (Olsztyn) a Maria Magdalena Nowakowska (Łodž).

Problematikou synonymie se zabývaly Adriana Rajnohová (Banská Bystrica) a Darina Hladová (Olomouc). Následovala témata ze srovnávací jazykovědy (Marta Bystrianska, Prešov, Zuzana Miškovicová, Prešov), synchronní textologie (Lucie Hašová, Praha) a slovotvorby (Greta Lemanaite, Krakov). Závěrečný příspěvek tohoto bloku (Jana Klímová, Praha) předeslal hlavní téma odpoledního jednání – využití počítače v různých oblastech současné lingvistiky.

Zdeňka Opavská (Praha), Albena Rangelová (Praha), Zdeňka Tichá (Praha), Eva Podráská (Praha) a Boris Lehečka (Praha) prezentovali své zkušenosti získané při zpracovávání lexikografického materiálu pomocí počítače. V oblasti teorie jazyka, jazykové struktury a znaku našli téma pro své příspěvky Jana Wachtarczyková (Bratislava) a Karol Furdík (Košice). Jitka Janíková (Praha) hovořila o výsledcích fonetického rozboru uskutečněného na podkladě počítačové syntézy.

V pátek ráno měli účastníci kolokvia možnost seznámit se s pracemi Ladislava Janovce (Praha) a Lenky Haasové (Praha), kteří se zabývali sémantickou analýzou jazykové formy. Své práce založili na materiále čerpaném ze sbírek Jaroslava Seiferta. Ze zcela jiné oblasti, z oblasti soužití a vzájemného ovlivňování se různých etnických, kulturních a náboženských skupin, tematicky čerpali Ľubor Králík (Bratislava), Sabolcz Simon (Bratislava) a Monika Koncová (Bratislava). Několik vžitých jazykových kategorií a postulátů ve svém příspěvku zpochybnil Carlos Alonso Hidalgo (Prešov).

Poslední blok příspěvků byl zaměřen především na práce dialektologické (Ľubica Dvornická, Bratislava, Tomáš Bánik, Nitra, Aneta Lalíková, Bratislava, Martina Čeripková, Prešov). Komparativní slavistice se věnovaly Anita Murgašová (Bratislava), Sybilla Budziňská (Vratislav) a Lidia Wiatrowska (Vratislav).

V průběhu kolokvia zaznělo množství zajímavých postřehů, byly navázány nové kontakty. Čas vymezený jednotlivým referujícím pochopitelně značně ovlivnil podobu některých příspěvků, mnohé závěry byly předneseny pouze v tezích. Přesto toto pracovní setkání přineslo bezesporu dostatek podnětů pro další práci mladých jazykovědců.

Závěrem bychom chtěly jménem všech účastníků poděkovat hlavní organizátorce tohoto setkání Miře Nábělkové, která se obětavě postarala o veškeré zabezpečení celé akce, a popřát jí hodně energie při pořádání dalších ročníků kolokvia.

---

[1] Zprávu o VII. kolokviu viz Z. Tichá, NŘ 81, 1998, s. 259–262.

Naše řeč, ročník 82 (1999), číslo 5, s. 266-267

Předchozí Anna Černá, Ivana Svobodová: Poradenská činnost v Polsku

Následující Zdenka Hrušková: Vánoce, Velikonoce, letnice