Časopis Naše řeč
en cz

Vánoce, Velikonoce, letnice

Zdenka Hrušková

[Drobnosti]

(pdf)

-

Když jsme naposled psali vánoční a velikonoční pozdravy a přání, jistě si někteří z nás uvědomili, že nová Pravidla českého pravopisu rozšířila psaní s velkým počátečním písmenem i na svátky vícedenní, označované podstatnými jmény pomnožnými, jako jsou Vánoce, Velikonoce a Svatodušní svátky. Pravidla tak vyšla vstříc obecné tendenci psát tyto názvy s počátečním písmenem velkým, tak jako to bylo dosud běžné u významných památných dnů a svátků jednodenních, jako Nový rok, Štědrý den, Hromnice, Květná neděle. Výslovně však upozorňují na to, že malé počáteční písmeno nadále zůstává u názvů advent, masopust a letnice, aniž pro to uvádějí nějaký důvod. U názvu masopust, jímž označujeme dobu od Tří králů do Popeleční středy, podle tradice spjaté se zabíjačkami, zábavami apod., si to sami domyslíme: nejde tu ani o významné památné dny, ani o svátky; podobně je tomu u názvu advent, jímž označujeme období se čtyřmi nedělemi před Vánoci. I tu jde o obecné pojmenování období.

U názvu letnice však takový důvod nenajdeme. Podle nejnovějšího slovníku Spisovné češtiny (1994) je to jen jiný, snad méně častý název pro Svatodušní svátky. Tak jako Velikonoce i letnice byly a dosud jsou už svátky židovské, židé si o nich připomínali 50. den po svém návratu z Egypta, kdy Jehova dal podle bible Mojžíšovi na hoře Sinaj základní náboženský zákon – kamenné desky desatera. I Ježíš se účastnil svátků letnic a není asi náhodou, že 50. den po svém ukřižování (deset dní po svém nanebevstoupení) seslal na apoštoly Ducha svatého. Proto se také ve východní církvi nazývá neděle svatodušní (svatá) Padesátnice.

Jsou tedy letnice jak židovské, tak i křesťanské svátky na téže úrovni jako Vánoce nebo Velikonoce a okolnost, že se v římskokatolické církvi častěji pro ně užívá názvu Svatodušní svátky, nemůže být dostatečným důvodem, abychom tomuto názvu upírali charakter vlastního pojmenování. Ve shodě s tím bylo v katolické i pravoslavné církvi běžné psát v názvu letnic počáteční písmeno velké, tedy Letnice.[1] Je to i ve shodě se staršími vydáními Pravidel českého pravopisu. Nejnovější vydání Katechismu katolické církve (Praha 1995) má však veskrze u názvu těchto svátků písmeno malé: letnice – podle způsobu psaní zavedeného v Pravidlech z r. 1957.

Je dostatečný důvod pro to, aby se příští vydání Pravidel českého pravopisu vrátila u tohoto názvu k dřívějšímu psaní s počátečním písmenem velkým, tj. Letnice. Přispěje to i ke správnému chápání těchto svátků a jejich zařazení k názvům hlavních křesťanských svátků Vánoce a Velikonoce. Poznamenejme ještě, že pro takovéto pojetí svědčí i podvojnost tvarů 3. pádu těchto jmen: (k) Vánocům i Vánocím, Velikonocům i Velikonocím, Letnicům i Letnicím (viz Slovník spisovné češtiny). U jména Letnice je to vysvětlitelné pouze analogií podle Vánoce a Velikonoce.


[1] Srov. např. V. Kubíček, Biblické dějiny, Olomouc 1938, s. 43, nebo Pravoslavný katechismus, 2. vyd., Praha 1950, s. 209.

Naše řeč, ročník 82 (1999), číslo 5, s. 268

Předchozí Zlatuše Braunšteinová, Miloslava Vajdlová: VIII. kolokvium mladých jazykovědců

Následující Milan Hrdlička, Alexandr Stich: Čech — Nečech

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1