VII. kolokvium mladých jazykovědců

Zdeňka Tichá

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Ve dnech 3.–5. prosince 1997 proběhlo v neformálním prostředí univerzitní chaty v Modre-Piesku Kolokvium mladých jazykovědců. Bylo to v pořadí již sedmé setkání určené pro lingvisty mladší 35 let. Na kolokvium přijali pozvání milí hosté O. Martincová, K. Buzássyová a J. Horecký, kteří svými cennými radami a připomínkami přispěli do diskuse. Setkání mladých jazykovědců zahájil předseda Jazykovedného sdružení SAV S. Ondrejovič a všechny účastníky přivítala také hlavní organizátorka setkání M. Nábělková.

[260]Kolokvium otevřel svým příspěvkem o rukopisných zpěvnících 16.–19. století v archivech v Užhorodu a ve Lvově P. Žeňuch (Slavistický kabinet SAV Bratislava), který tak zároveň uvedl první tematický blok týkající se historického vývoje jazyka. Ten pokračoval příspěvkem M. Sitárové (JÚĽŠ Bratislava) Výskum lexiky administratívno-právnych písomností z predspisovného obdobia, v němž se autorka na základě zápisů ze soudních jednání v 16.–18. století v Trnavě zamýšlela nad pojmenováním osob v úředním styku. Účastníky kolokvia zaujalo též téma referátu M. Lauersdorfa (University of Kansas Lawrence) Kultúrna slovenčina administratívno-právnych textov 16. storočia, který provedl morfologickou a fonologickou analýzu korpusu 152 textů pocházejících ze 16. století. Na substantivizovaná adjektiva označující dávky, poplatky ap. se zaměřila M. Vajdlová (ÚJČ AV ČR Praha) v příspěvku nazvaném Ze staročeského slovníku. Na obsáhlém materiálu dokumentovala výskyt těchto lexikálních jednotek a pozornost věnovala rovněž otázce substantivizovaných adjektiv obecně.

K. Zawilska (Instytut filologii polskiej WSP w Olsztynie) vystoupila s referátem Toruńskie gazety rękopiśmienne jako źródło badań filologicznych. Z. Braunšteinová (ÚJČ AV Praha) se ve svém příspěvku Přirovnání ve staré češtině zabývala otázkou, do jaké míry lze ve staré češtině nalézt zárodky dnešních ustálených spojení. Do problematiky furlánského jazyka (patřícího do skupiny románských jazyků, k tzv. jazykům rétorománským) uvedl přítomné G. Cadorini (FF UK Praha), který se v pojednání Před tvorbou furlánské odborné terminologie zamýšlel nad tvorbou furlánské lingvistické terminologie a nad otázkou uplatnění menšinového jazyka ve vědecké praxi všeobecně. Na řeč jako na charakterizační prvek postav v literárním díle se ve svém příspěvku soustředila Z. Čížiková (FF Belehrad) a M. Glücková-Szabóová (KVPŠ Ostrihom) ve svém referátu Slovenské písomnictvo v Maďarsku po roku 1918 připomněla historii slovenských učebnic v Maďarsku. S. Szabolcz (FF UK Bratislava) se v příspěvku K výskumu jazyka maďarskej tlače na Slovensku zabýval jazykovými jevy charakteristickými pro jazyk maďarských novin vydávaných v Maďarsku a pro jazyk maďarských novin vydávaných na Slovensku. V lexiku maďarských novin vydávaných na Slovensku nalézá jisté odchylky, způsobené pravděpodobně vlivem slovenštiny. Vliv šarišského nářečí na romštinu nastínila ve svém příspěvku Interference vo fónických systémoch slovenčiny a rómštiny E. Frühaufová (PdF UP Prešov).

Problematiku toponym a exonym prezentoval ve svém referátu Exonyma a jejich fungování v jazyce M. Harvalík (ÚJČ AV ČR Praha), který se zaměřil především na vznik exonym a jejich místo ve všeobecném kulturním povědomí. L. Králik (JÚĽŠ SAV Bratislava) se v příspěvku nazvaném Z problematiky preneseného používania etnoným v slovenčine zamýšlel nad vývojem významu etnonyma tatár a jeho odvozenin. Toponyma v komunikaci malých sociálních skupin byla středem zájmu J. Krška (FHV UMB Banská Bystrica), který se ve svém příspěvku soustředil na dětské a mládežnické mikrosociety. P. Odaloš (PedF UMB Banská Bystrica) ve svém referátu připomněl, jakými způsoby se tvoří v současnosti názvy firem. Posledním příspěvkem prvního dne konference byl referát J. Štefanoviče (EF STU Bratislava) o zpracovávání přirozeného jazyka pomocí počítačů.

Druhý den setkání mladých jazykovědců byl zahájen příspěvkem M. Gigera (Slavistický seminář Curych), který se vyjádřil k typologickému postavení horní lužické srbštiny mezi západoslovanskými jazyky a soustředil se zejména na porovnání horní lužické srbštiny s češtinou. [261]Příspěvek Nesklonnosť v slovanských jazykoch U. Doleschalové (Vídeň) zaujal posluchače zejména v otázce tzv. strukturních parametrů vzniku nesklonnosti. V. Stefanczyk (Uniwersytet Jagielloński Kraków) hovořil o funkci vokativu v polštině. C. A. Hidalgo (FHPV PU Prešov) se v příspěvku Sloveso ako jeden z možných prívlastkov podmetu soustředil na možnost různé interpretace jediné věty. J. Wachtarczyková (JÚĽŠ Bratislava) přednesla teoretickou úvahu na téma Niektoré teoreticko-metodologické problémy skúmania dynamiky vývoja súčasného jazyka. Konceptem nového modelu výuky cizích jazyků se zabýval P. Brunda (OPF SU Karviná).

V dalším dopoledním bloku byly předneseny zajímavé referáty, k nimž patří příspěvek D. Unuka (PF Maribor) Besedotvorje v zahodnih prleških govorih a M. M. Nowakowske (Lódž) Słowotwórcze i leksykalne formacje będące nazwami osób wykonujących czynności zawodowe. Velký ohlas vzbudil referát Ľ. Liptákové (PdF PU Prešov) Okazionálna slovotvorba, v němž autorka na základě korpusu 1200 jednotek analyzovala motivaci okazionalizmů zachycených v mluvené řeči. M. Nilsson (Göteborg) ve svém příspěvku Porovnanie fonologických podmienok vokalizácie neslabičných predloziek v češtine a slovenčine z hlediska rekčnej fonológie dokumentoval na jazykovém materiálu distribuci předložek a podmíněnost jejich vokalizace v češtině, slovenštině a polštině.

Odpoledne bylo zahájeno příspěvkem M. Mlčocha (PedF UP Olomouc) Současná česká žurnalistika a její lingvistická reflexe, v němž autor připomněl mj. vývoj české žurnalistiky po roce 1948 a její současný stav. J. Beňová (FF UK Bratislava) ve svém referátu shrnula výsledky výzkumu, který byl zaměřen na zvukovou kulturu řeči na jevišti Slovenského národního divadla. Příspěvek Komunikace v reklamě autorky M. Javorské (OPF SU Karviná) přednesl J. Mezuláník (OPF SU Karviná). Autorka se soustředila zejména na otázku barev, kontrastu a na problematiku hudební složky reklamy. J. Mezuláník pak přednesl i svůj příspěvek Přitažlivost gramatické formy kladných a záporných výrazů, ve kterém hodnotil psycholingvistické aspekty kladu a záporu v argumentaci manažerů. Nad jazykem inzerátů, jejich rozdělením i strukturou se zamýšlela L. Urbancová (FHV UMB Banská Bystrica). L. Hašová (ÚJČ AV ČR Praha) dokumentovala na přepisu rozhovoru posloupnost témat v běžné komunikaci. Na otázku, zda je proxemika základním modifikátorem dialogu, se pokusila odpovědět O. Škvareninová (FF UK Bratislava) v příspěvku Proxemika – základný modifikátor dialógu.

Tematiku slov cizího původu v jiném jazyce zahájila svým vystoupením M. Bystrianska (FHPV Prešov). V referátu nazvaném Galicizmy ve slovenčine se zabývala otázkou adaptace francouzských slov ve slovenštině a otázkou remotivace slov. O. Orgoňová seznámila přítomné s kvantitativní charakteristikou galicizmů ve slovenštině. M. Koncová (JUĽŠ SAV Bratislava) v příspěvku Názvy farieb a farebných odtieňov v slovenčine a francúzštine (stav, dynamika a komparatívne súvislosti) podrobila analýze chromatickou terminologii v obou jazycích, přičemž se zaměřila na nejnovější trendy v pojmenovávání barev. Do problematiky keltských výpůjček v latině uvedl přítomné W. Sowa (Uniwersytet Jagielloński Kraków) referátem Keltské výpožičky v latinčine. Blok příspěvků druhého dne konference uzavřela X. Činčurová (FHPV UP Prešov) příspěvkem Prírodný priestor a motív domova v Hečkovom Červenom víne a v Reymontových Sedliakoch.

[262]Třetí den kolokvia byl zahájen příspěvkem Jednojazyčné slovníky při výuce mateřštiny autorek A. Rangelovové, Z. Tiché a Z. Opavské (ÚJČ AV ČR Praha), v němž byl představen zajímavý projekt dotazníkového průzkumu uživatele jednojazyčného výkladového slovníku. Další příspěvky byly zaměřeny na otázky úlohy výpočetní techniky v lingvistice. L. Janovec a P. Kojzar (PedF Praha) seznámili posluchače s využitím programu Concorder při tvorbě autorských slovníků. Referát V. Benka a A. Rajčanové (JÚĽŠ SAV Bratislava) Lokalizácia softvérových produktov reprezentoval komplexní pohled na tuto problematiku, přičemž v popředí zájmu zůstaly otázky lingvistické. Dopolední blok byl zakončen referáty K. Furdíka (FEI TU Košice) Automatické určovanie obsahu odborného textu a J. Ivaneckého (FEI TU Košice) Automatická fonetická transkripcia v slovenčine.

Druhý dopolední blok byl věnován otázkám etnografie a dialektologie. J. Zajonc (Etnografický ústav SAV Bratislava) vyvolal značný zájem svým referátem Tradičný názov ako východisko skúmania ornamentálnych motívov, ve kterém se zaměřil na krajkové ornamenty. K. Balleková (JÚĽŠ SAV Bratislava) podala v příspěvku Z pradiarskej a tkáčskej terminológie přehled přádelnických a tkalcovských termínů a hovořila rovněž o slovníku tkalcovského a přádelnického slangu, který v současné době připravuje. V příspěvku „Normálne“ či „po slovensky“ seznámila G. Múcsková (FF UK Bratislava) posluchače s výsledky anketového průzkumu, který byl zaměřen na používání spisovného jazyka a nářečí.

Poslední blok zahájila W. Miroslawska (Polský inštitút Bratislava) referátem Podoby ženských priezvisk v poľských a slovenských nárečiach, v němž se věnovala zejména porovnání přechylovacích procesů v polštině a ve slovenštině. B. Vykypěl (ÚJČ AV Brno) vystoupil s referátem V rekonstrukci staropruské sociální terminologie (šlechtické tituly). Setkání mladých jazykovědců zakončila svým příspěvkem Vzaimodejstvije rozličnych prijomov avtorskoj interpretacii frazeologizmov v gazetnych tekstach (na materiale ukraino- i russkojazyčnoj pressy Ukrainy) A. Grigorašova (Kyjev).

Je třeba vyzdvihnout, že setkání mladých jazykovědců probíhalo v otevřené a tvůrčí atmosféře, různorodé příspěvky byly prezentovány s velkým zaujetím, které se projevovalo též v živé diskusi. Plné znění příspěvků bude publikováno, tak jako v minulých letech, ve sborníku VARIA. Můžeme předpokládat, že sborník bude přínosný jak pro odborníky, tak i pro studenty a širší lingvistickou veřejnost.

Naše řeč, ročník 81 (1998), číslo 5, s. 259-262

Předchozí František Štícha: Nad jednou německou učebnicí češtiny

Následující Jana Matúšová: K životnímu jubileu Libuše Olivové-Nezbedové