Pojedete emhádou?

Martina Ireinová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Úvodní otázka byla zachycena v Brně. Její úplné a spisovné znění by vypadalo takto: Pojedete městskou hromadnou dopravou?, příp. se zkratkou: Pojedete MHD [emhádé]? Zkratka MHD není nová, v našem významu ‘městská hromadná doprava’ ji uvádí Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (Praha 1994), dále Slovník zkratek (Praha 1994) a starší publikace Zkratky, značky, akronymy (Z. Kos, Praha 1983).

V současné době se na celém světě stále častěji používají při komunikaci (a to zejména písemné) zkratky, zkratková slova, značky, kódy a symboly, neboť s sebou přinášejí úsporu místa a času – nahrazují totiž dlouhá několikaslovná pojmenování. K neustálému zvyšování počtu zkratek vede i technický pokrok, vznik nových vědních oborů a jejich rozvoj, zakládání nových mezinárodních organizací atd. Jsou totiž vytvářena dlouhá několikaslovná pojmenování, z nichž zkratky vznikají. Díky propojenosti dnešního světa (např. počítačovou technikou a dalšími médii) se pak zkratky (a nejen ty, ale nová slova vůbec) velice dobře šíří.

Zkratky jsou utvářeny v jazyce psaném a mluvená podoba (alespoň u zkratek iniciálových) je sekundární. Nezbytným předpokladem pro vznik a existenci zkratky je plná podoba výrazu, což je vesměs několikanásobné pojmenování (výjimkou jsou čistě grafické zkratky typu: např., tzv., str., prof., jejichž základem bývá jen jedno slovo; zkrácená je zpravidla jen jejich psaná forma a čtená je forma plná). Při zkratkovém tvoření tedy vzniká nový výraz z částí jednotlivých slov souslovného názvu.

Z prvních písmen několikaslovného vlastního názvu vznikají iniciálové zkratky (jinak též graficko-fonické; viz Mluvnice češtiny 1, Praha 1986, s. 520–522), jsou psány velkými písmeny (a bez teček) a čtou se buď jako nezkrácené sousloví, nebo po jednotlivých písmenech, obvykle vokalizovaných. Do této skupiny patří i výše uvedená zkratka MHD, čtěme: em-há-dé. V odborné literatuře (viz P. Hauser, Nauka o slovní zásobě, Praha 1980, s. 155–156) bývají zkratky tohoto typu označovány též jako zkratky vlastní a při užívání zůstávají nesklonnými. Do textu vstupují jako substantivní větné členy, které vyžadují shodu v rodě a čísle, ale protože nejsou slovy, ale jen umělými hláskovými útvary, kategorie rodu tu značně kolísá. Obvykle zkratka přebírá rod základního sousloví nebo rod odpovídá její struktuře – v našem případě pak může zkratka MHD fungovat ve větě jako femininum (podle doprava) nebo jako neutrum (podle poslední slabiky dé).

Skloňujeme však zkratková slova (tj. zkratky skupinové, též fonické); vyslovujeme je jako slovo a charakter slova mají i po stránce tvaroslovné. Čtou se podle psané podoby ne[223]závisle na nezkrácené podobě, a protože bývají přímým názvem, ztrácí se často vědomí o jejich původu (Spofa = Spojené farmaceutické závody, Čedok = Československá dopravní kancelář).

Někdy jako zkratková slova fungují též iniciálové zkratky, jejichž složení je takové, že dovoluje i jiné čtení než hláskování; skloňují se pak na základě své formy, ale tento postup je příznačný pro hovorový styl češtiny: např. UNESCO, gen. Uneska, DIK, gen. dika i DIKa (podrobněji V. Staněk, Poznámka k psaní skloňovaných zkratek typu dikové/DIKové, NŘ 78, 1995, s. 271–272).

Z výše uvedeného je patrno, že citovaný příklad kombinuje dva typy zkratek: svou vnější formou (psaná forma = velká písmena bez teček, čtená forma = hláskování) zapadá do skupiny iniciálových zkratek, ovšem chováním ve větě (flexe) by bylo možné jej zařadit mezi zkratková slova (i když složení této zkratky nedovoluje jiné čtení než právě hláskování). Vzniká zde již výše zmiňovaný rozpor mezi rodovým zařazením: podle poslední slabiky dé se jedná o neutrum a významově (doprava) o femininum – zkratka se tedy adaptuje k substantivům ženského rodu připojením koncového -a: emháda jako “žena“.

Teprve čas ukáže, zda se jedná o ojedinělý jev běžně mluveného jazyka, případně rys idiolektu, nebo zda se tento typ v mluveném jazyce udrží a rozšíří.

Naše řeč, ročník 82 (1999), číslo 4, s. 222-223

Předchozí Zdenka Hrušková: Více, či méně čárek?

Následující Z dopisů jazykové poradně