Časopis Naše řeč
en cz

Osmdesátiny Františka Daneše

Jiří Kraus

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Osmdesátiny vynikajícího představitele vědního oboru jsou nepochybně významnou příležitostí k bilancování a hodnocení jeho životního díla. Jen vzácně se však stává, že bibliografové a autoři oslavných příspěvků musí ještě na poslední chvíli zjišťovat, které jubilantovy práce se zrovna odevzdávají do tisku, které právě vycházejí a které má jubilant rozepsané na psacím stole (v současné době ovšem výstižněji: v seznamu dokončovaných souborů svého počítače).

A právě takovou vzácnou výjimku představuje osobnost prof. PhDr. Františka Daneše, DrSc. Jeho jméno a celoživotní vědecká práce se spojují s akademickým Ústavem pro jazyk český, kam nastoupil v roce 1947. Pracoval nejdříve v lexikografickém oddělení ústavu (tady také nacházíme zdroje jeho důvěrné znalosti a respektování lingvistického materiálu), ale krátce poté přešel do nově vznikajícího oddělení gramatiky a současné češtiny, jehož profil také společně s Františkem Váhalou, Aloisem Jedličkou a Milošem Dokulilem vytvářel. Zastával funkci vědeckého tajemníka ústavu, tajemníka Jazykovědného sdružení a od r. 1953 odpovědného redaktora našeho časopisu, v jehož redakci setrval až do roku 1986. V r. 1965 se stal po B. Havránkovi ředitelem Ústavu pro jazyk český a v této funkci působil do r. 1970. Vrátil se do ní po dlouhé odmlce dvaceti let, 1. ledna roku 1990, a zastával ji ještě čtyři roky. Hlavně díky jeho úsilí se ústav postupně měnil – navzdory podstatnému početnímu omezení svých pracovníků – v moderní pracoviště, vyznačující se bohatými kontakty v České republice i v zahraničí. Za své zásluhy byl v r. 1994 odměněn pamětní zlatou medailí Josefa Dobrovského. V r. 1992 ho Karlova univerzita jmenovala profesorem.

Již v 33. ročníku Naší řeči se objevuje Danešův první rozsáhlejší příspěvek s titulem Intonace otázky (Kapitola z větší práce), v němž jsou zřetelně patrné zárodky koncepce jeho první knižní publikace Intonace a věta ve spisovné češtině (1957). Ta předznamenala jeho dráhu odborníka v oblasti syntaxe současné češtiny, fonologie, teorie aktuálního členění, ale i slovotvorby a později zejména textové lingvistiky. Velký domácí i zahraniční ohlas získaly jeho práce o valenční syntaxi (rozhodující je jeho myšlenkový podíl na publikaci Větné vzorce v češtině, již napsal spolu se Z. Hlavsou a kolektivem pracovníků z ÚJČ v r. 1981, a na 3. svazku akademické Mluvnice češtiny z r. 1987), své názory na významovou a mluvnickou výstavbu textu shrnul v knižní publikaci Věta a text (1985), která navázala na pražské tradice přístupu k větě a k nadvětným celkům (především v pracích V. Mathesia), ale zahrnula i zřetele související s praktickým poučením o stylizaci textu, hlavně odborného.

Jubilantovu mluvnickou všestrannost je možné doložit i jeho souhrnnými výklady problematiky českého tvoření slov (srov. stať Jak jsou utvářena česká slova, Čeština pro Čechy, 1963, a autorskou a redakční spolupráci na svazku Tvoření slov 2, 1967). Schopnost výstižně a srozumitelně vyložit jazykový problém i lingvisticky neškolenému uživateli jazyka prokázal v knížce Malý průvodce po dnešní češtině (1957), která obsahuje výběr z jazykových koutků v šedesá[88]tých letech otiskovaných v Literárních novinách, a v jazykových koutcích psaných v letech 1982–1995 pro časopis Vesmír. Se svými spolupracovníky nedávno vydal soubor rozšířených rozhlasových přednášek Čeština, jak ji znáte a neznáte (1996). V stále pokračujícím cyklu těchto přednášek můžeme F. Daneše pravidelně slyšet na stanici Vltava již pátý rok.

Zásadní jsou i četné Danešovy příspěvky k problematice spisovné češtiny a jejího vztahu k nespisovným útvarům národního jazyka, dále k jazykové kultuře, k řešení teoretických i praktických otázek vědeckého vyjadřování. Jeho názory na tato témata shrnuje nedávno vyšlá knižní publikace Český jazyk na přelomu tisíciletí z r. 1997, již redakčně uspořádal a na níž se rozhodujícím způsobem podílel i autorsky statěmi Současná jazyková situace a Jazyk vědy. Jako redaktor se podílel i na přepracovaném, 2. vydání Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (1994). V roce 1999 připravil pro nakladatelství Leda spolu se svými spolupracovnicemi z oddělení stylistiky a textové lingvistiky ústavu knížku Jak psát odborný text (Normy odborného vyjadřování).[1]

Hodně pozornosti věnoval a stále věnuje moderním proudům v jazykovědě i vztahům jazykovědy k oborům ostatním – sociolingvistice, pragmatice, v poslední době v našem časopise např. též feministické lingvistice aj. Byl a je členem mnoha redakcí časopisů a sborníků domácích i zahraničních (vedle již zmíněného členství v redakci Naší řeči je to Slovo a slovesnost, časopisy Functions of Language, Language in Society), hodně práce vykonal a stále ještě vykonává jako recenzent, oponent, školitel a hlavně rádce mnoha začínajících i již zkušenějších spolupracovníků.

Do další práce přeje redakce Naší řeči svému bývalému redaktorovi a současnému spolupracovníkovi, velkému jazykovědci Františku Danešovi hodně zdraví a neutuchající energie.


[1] K jubilantovu výročí připravilo oddělení vědeckých informací Ústavu pro jazyk český jako interní tisk bibliografii jeho celoživotního díla.

Naše řeč, ročník 82 (1999), číslo 2, s. 87-88

Předchozí Amr Ahmed Shatury: Titulky v psané publicistice (Srovnávací studie)

Následující Žofie Šarapatková: K jubileu Evy Havlové

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1