K životnímu jubileu Běly Poštolkové

Václava Holubová

[Reviews and reports]

(pdf)

-

V březnu letošního roku oslavila významné životní jubileum bývalá výkonná redaktorka Naší řeči, dlouholetá pracovnice Ústavu pro jazyk český a členka jeho lexikografického kolektivu Běla Poštolková.

Narodila se 16. března 1932 v Praze. Po absolvování Státního anglického gymnázia a filozofické fakulty Univerzity Karlovy (obor čeština-ruština) působila krátce ve Státním zdravotnickém nakladatelství. Redigování odborné lékařské literatury jí bylo dobrou průpravou pro její následné působení v Ústavu pro jazyk český (dále ÚJČ), kam nastoupila v roce 1962 a zasvětila zde jazykovědné práci téměř třicet let.

[163]Po příchodu do ÚJČ se stala členkou lexikografického kolektivu a zapojila se do práce na vznikajícím Slovníku spisovného jazyka českého. Vedle zpracování autorského rukopisu jí byl svěřen úkol podílet se na výběru odborné terminologie (z excerpovaných dokladů i různých odborných příruček), sestavovat definice termínů a především adekvátně systémově zpracovat termín ve slovníkovém hesle, zvláště v rámci lexémové polysémie. K tomu bylo nezbytné průběžně konzultovat s odborníky mnoha oborů a terminologii ověřovat.

Za jejího přispění vznikla bohatá terminologická kartotéka zachycující termíny nejrůznějších oborů i prameny pro jejich ověření. Připomeňme v této souvislosti i věrnou jubilantčinu spolupracovnici paní Marianu Hovorkovou, po dlouhá léta vypomáhající lexikografickému kolektivu odbornými rešeršemi, a popřejme srdečně i jí k letošním šedesátinám.

Ve zvláštním úseku výkladové lexikografie, zpracování a výklad terminologické složky lexikální zásoby, se stala Běla Poštolková uznávanou specialistkou a své zkušenosti a erudici uplatnila nejen ve čtyřsvazkovém Slovníku spisovného jazyka českého a při zpracování jeho dodatků (obsažených v závěru IV. dílu), ale i v jednosvazkovém Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (byla zde i členkou redakce) a Velkém slovníku slov cizího původu (v tisku).

K praktickým lexikografickým zkušenostem se váže i její hlavní badatelský zájem, který se týká vzájemných vztahů terminologické vrstvy slovní zásoby a běžné neodborné slovní zásoby. Zabývala se procesem terminologizace, přechodem slov běžné slovní zásoby do vrstvy termínů. Slova běžného jazyka se stávají termíny obvykle vlivem sémantického přehodnocení, přenesením významu nebo jeho specializací, nebo za pomoci prostředků slovotvorných či syntaktických. Zkoumala motivační základy, které termíny technických, přírodovědných a společenskovědních oborů čerpají z běžného jazyka (K terminologizaci slovní zásoby v češtině, SaS 40, 1979, s. 11—18; K specifičnosti významu termínů, SaS 41, 1980, s. 54—56).

Cenná jsou i její bádání o opačném postupu, determinologizaci. Termíny při tomto procesu ztrácejí svůj přesný nocionální význam nebo získávají sémantickým přehodnocením, obvykle metaforizací nebo generalizací, významy druhotné a přecházejí do systému běžné slovní zásoby. Terminologický a neterminologický systém lexikální zásoby se tak vzájemně obohacují a doplňují (K vlivu odborné terminologie na národní jazyk, SaS 38, 1977, s. 112—120; Několik poznámek k procesu determinologizace, sb. Obsah a forma v slovnej zásobe, Bratislava 1984, s. 168—173).

Detailní popis těchto dynamických procesů obohacování slovní zásoby najdeme v jubilantčině monografii Odborná a běžná slovní zásoba současné češtiny (1984), která je knižní podobou její kandidátské disertační práce. Vedle systémového pohledu na terminologickou a neterminologickou slovní zásobu v jejich vzájemném vztahu zde představuje i stylistický pohled na [164]zapojení termínu v odborném textu a v porovnání s ním i v textu popularizačním (podává způsoby výkladu termínů v textu, využití synonym, antonym, explikativních vět, výčtu dílčích rysů, zařazení k obecnějším pojmům a specifikace rozlišujícími příznaky, využití grafických prostředků, induktivní, deduktivní, popisně účelový typ výkladu ap.). O termínech jako zdrojích nové obraznosti uvažuje při rozboru textů uměleckých a celkově posuzuje obsahovou a konstrukční roli termínů při výstavbě uměleckého textu (srov. také čl. K užívání termínů v současné beletrii, NŘ 63, 1980, s. 14—20).

Své bohaté lexikografické znalosti využila jako spoluautorka příručky O české terminologii (spolu s M. Roudným a A. Tejnorem, 1983) při pojednání o způsobech lexikografické práce a o zpracování terminologie ve slovnících výkladových, encyklopedických a speciálních.

Nelze zde nepřipomenout období jejího působení v redakci časopisu Naše řeč. Až do svého odchodu do důchodu tady po dobu osmi let obětavě vykonávala funkci výkonné redaktorky (1983—1990). Při redigování časopisu uplatnila všechny své předchozí zkušenosti jazykovědné, lexikografické, a zvláště terminografické, i své osobní vlastnosti, především pečlivé, přesné a promyšlené zacházení s pojmy a termíny. Velmi jí záleželo na tom, aby si časopis i v době jednostranných ideologických tlaků udržel vysokou úroveň odbornou, informační a tradičně i jazykově popularizační, a aby tak pokračoval ve více než půl století trvající tradici. Během let působení ve funkci výkonné redaktorky se sami čtenáři mohli přesvědčit o úspěšnosti jejího úsilí. Kontinuitu i některé dobové proměny tvářnosti Naší řeči zprostředkoval čtenářům její článek Naše řeč před 70 lety, věnovaný sedmdesátému výročí založení časopisu (NŘ 70, 1987, s. 1—5).

Náročnou lexikografickou práci vyžadující smysl pro organizaci práce, velkou píli a vysokou soustředěnost stejně jako práci redakční zvládala Běla Poštolková s energií o to obdivuhodnější, oč více osobních a rodinných útrap musela v některých fázích svého života překonat. A přestože nyní životní elán a optimismus rozdává v rodinném kruhu, asi nejvíce početné řadě vnoučat, pracovníci ÚJČ a hlavně lexikografové se těší ze spolupráce a kontaktu s ní a vděčně přijímají nezištně předávané zkušenosti.

Do dalších let přejeme dr. Běle Poštolkové, CSc., pevné zdraví a hodně životní radosti.

Naše řeč, volume 75 (1992), issue 3, pp. 162-164

Previous Josef Filipec: Životní jubileum Miloše Dokulila

Next Zdeňka Sochová: Držím se své parkety,