Milada Homolková, Petr Nejedlý
[Posudky a zprávy]
-
Ve zprávách o postupně vydávaných svazcích staročeské bible[1] jsme opětovně vyslovovali přání, aby se jejímu editorovi V. Kyasovi podařilo toto dlouho připravované dílo brzy dokončit. Vydání čtvrtého svazku, očekávané ještě v r. 1990, však předešla smutná zpráva, že dne 24. května 1990 PhDr. Vladimír Kyas, CSc., ve věku sedmdesáti tří let (nar. 27. 2. 1917) náhle zemřel.
Jeho odchod znamená ztrátu především pro českou paleoslovenistiku: jako vědecký pracovník někdejšího Slovanského ústavu a naposledy Ústavu pro jazyk český ČSAV se V. Kyas podílel na autorské a redakční přípravě Slovníku jazyka staroslověnského a zabýval se staroslověnskými texty a kulturou. Vedle toho se již od studentských let věnoval zkoumání starých překladů bible do slovanských jazyků. Studium jejich vzájemných vztahů jej přivedlo k nejstaršímu a nejvýznamnějšímu z nich — k překladu bible do češtiny. A právě k němu zaměřil V. Kyas své celoživotní úsilí; lze bez nadsázky říci, že v naší filologii se zkoumání staročeské bible stalo jeho doménou. Na počátku stojí soupis biblických rukopisů a starých tisků pořízený spolu s Bohumilem Rybou (Věstník České akademie věd a umění 61, 1952, s. 37—45) a studie nazvaná Dobrovského třídění českých biblických rukopisů ve světle pramenů (sb. Josef Dobrovský 1753—1953, Praha 1953, s. 227—300). Slavistická orientace Kyasova se projevila v zájmu o staročeskou hlaholskou bibli (Česká Hlaholská bible v poměru k ostatním českým biblickým rukopisům, Slavia 25, 1956, s. 328—341) a o překlad staropolské bible a biblických slovníků k jejich českým předlohám.[2] Syntézu dosavadních zkoumání pak přinesla monografie První český překlad bible (Rozpravy ČSAV, Praha 1971), která předložila ucelený výklad o době a místě vzniku nejstaršího biblického překladu a jako perspektivní cíl stanovila rekonstrukci prvotního textu z 2. poloviny 14. století na základě kritické edice nejstarších dochovaných zápisů tohoto překladu. Proto v r. 1969 V. Kyas vypracovává Návrh na vydání staročeské bible (Listy filologické 92, 1969, s. 332—339). Zpočátku se mohlo zdát, že celý projekt zůstane pro editora (a nejen pro něho) pouhým snem. Ani to jej však neodrazovalo od nepředstavitelně náročné práce, jakou vyžaduje ediční příprava jakéhokoli staročeského textu, tím spíše, jde-li o památku největší rozsahem, nejrozmanitější obsahem a nejkomplikovanější původem. Editorova vytrvalost podpořená [268]zájmem a vlivem akad. B. Havránka vedla posléze k tomu, že r. 1981 začala staročeská bible vycházet tiskem.
V. Kyasovi nebylo bohužel dopřáno jeho velkolepé dílo dovršit. Nedokončen zůstal poslední (pátý) svazek edice — zbývá opatřit přepsaný staročeský text obsáhlými poznámkami a komentáři, které jsou pro kritickou edici nezbytné. Těsně před dokončením zůstala také Kyasova populárně-vědecká kniha o bibli a jejím místě v české literární tradici, připravovaná pro nakladatelství Vyšehrad.
Poslední z Kyasových biblických studií je německá stať o staročeských překladech bible v 15. století. Byla napsána jako úvod pro vydání staročeské Bible kutnohorské, kterou zařadilo německé nakladatelství Schöningh do své ediční řady Biblia slavica, jejímž cílem je postupné vydávání faksimilí slovanských biblí.
Bezpříkladnou pílí, hlubokou vírou a vnitřním přesvědčením o smyslu předsevzatého úkolu podařilo se V. Kyasovi vytvořit edicí staročeské bible dílo, které nemá v české filologii obdoby. Zůstane spojeno s jeho jménem jako jeden z nejvýznamnějších činů české jazykovědy.
[1] Srov. NŘ 65, 1982, s. 40—44; NŘ 70, 1987, s. 159—162; NŘ 73, 1990, s. 196—8.
[2] Srov. L. Pacnerová, Vladimír Kyas sedmdesátiletý, Listy filologické 110, 1987, s. 42—3.
Naše řeč, ročník 73 (1990), číslo 5, s. 267-268
Předchozí František Daneš: In memoriam Jaroslava Machače
Následující Libuše Hanzalová: Obyvatelská jména tvořená ze jmen států a územních celků