Časopis Naše řeč
en cz

Nad druhým svazkem staročeské bible

Petr Nejedlý

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Mezi středověkými slovanskými i neslovanskými překlady kompletní bible do národního jazyka zaujímá staročeský překlad významné místo a představuje důležitý příspěvek k dějinám jazyka a kultury středověkých Čech. Jeho vznik souvisí s literárním a kulturním rozmachem v 2. polovině 14. stol. a s počátky reformačních snah, projevujících se mj. potřebou zprostředkovat znalost bible nelatiníkům. Po stránce jazykové to byl úkol náročný, předpokládající značně vyspělý jazyk, a můžeme-li na životnost překladu soudit ze zachovaného počtu rukopisů, tedy také úkol úspěšně zvládnutý.

Utvořit si však na základě oněch rukopisů představu o prvotní podobě tohoto překladu není zcela snadné. Proto před lety přistoupilo nakladatelství Academia k jeho vydávání.[1] Druhý svazek edice, připravený čerstvým sedmdesátníkem V. Kyasem (nar. 27. 2. 1917), nám poskytne správný obraz o komplikované rekonstrukci tohoto překladu.[2]

Staročeský překlad bible byl několikrát přepracováván; v zachovaných rukopisech badatelé rozeznávají — prakticky od dob Dobrovského — čtyři [160]tzv. redakce biblického překladu, v nichž byl původní překlad v různé míře upravován, popř. soustavně revidován nebo nahrazován překladem novým. U většiny těchto redakcí ještě můžeme vydělit starší a mladší stadium (dílčí revizi).[3]

Kyasova edice se soustřeďuje na nejstarší 1. redakci vzniklou asi v 70. letech 14. stol. v kulturním prostředí Karlova dvora.[4] V posuzovaném 2. svazku (Nový zákon bez evangelií) však editor k jejímu relativně úplnému postižení potřebuje ne méně než tři různé rukopisy. Základem je rukopis Bible drážďanské, který jako jediný zachycuje onu 1. redakci takřka beze změn a celou. Přesněji — zachycoval, protože za první světové války byl zničen a zachovány zůstaly jen fotokopie necelé třetiny rukopisu. Editor proto musel sáhnout ještě po dalších rukopisech: souběžně s torzovitým textem Bible drážďanské uvádí úplný překlad z rukopisné Bible olomoucké, pořízené asi o čtyřicet let později.[5] V ní už se ovšem objevují dílčí revize původního překladu, nadto některé části (kanonické, tj. nepavlovské epištoly a Skutky apoštolů) opisovač pořizoval z předlohy, která již obsahovala překlady 2. redakce, a nebylo jich tedy možno užít pro potřeby edice. Navíc malá část této bible je dnes ztracena. Pro doplnění všech těchto pasáží musel editor použít rukopisu tzv. Bible litoměřicko-třeboňské, o několik let starší než Bible olomoucká. I ona však obsahuje částečně revidovanou verzi překladu, navíc hláskově a graficky neodpovídá době původního překladu a zachovala se s mnoha razurami, na nichž byl původní text vyškrábán a nahrazen překladem 2. redakce.

Sestavit přibližnou podobu prvotního překladu tedy nebylo lehké a nebylo ani lehké tuto rekonstrukci co nejpřehledněji zachytit. Kyas pro celou bibli zvolil paralelní uvádění dvou základních textů, kde proti částem Bible drážďanské stojí celá Bible olomoucká, která je v tomto svazku v případě potřeby ještě nahrazena Biblí litoměřicko-třeboňskou (jejíž variantní znění se jinak důsledně objevují v poznámkách). Kromě toho editor přihlížel také k jiným neúplným a často jen fragmentárním památkám obsahujícím nejstarší biblický překlad, popř. k biblím s dobře zachovaným překladem 2. redakce. Takto se mu v tomto svazku podařilo — až na skutečně ojedinělé výjimky, málokdy přesahující několik slov (např. A 28, 1—2 aj.) — zrekonstruovat celý překlad.

Ještě svízelnější situaci musel editor řešit ve 3. svazku, odevzdaném v současné době do tisku, kde je zhruba první třetina Starého zákona. Pro ni (až do žalmů) nemáme z Bible drážďanské dochováno nic, jen několik krátkých [161]úryvků, jež — spolu s žalmy a evangelii — opsal Josef Vraštil, který ji těsně před jejím zničením zkoumal.

Text Bible drážďanské je vydáván transliterovaně, paleograficky, ostatní dva rukopisy transkribovaně. Bohatý poznámkový aparát pak nám poskytuje jasnou představu o faktické podobě textu v rukopise (kromě evidentních a nepodstatných písařských omylů na úrovni dnešních tiskových chyb). Z praktických důvodů editor pouze přidal dnešní dělení biblického textu založené na novověké závazné verzi Vulgáty, které místy nesouhlasí s dělením středověkým.

Vlastnímu biblickému textu opět předchází důkladné vysvětlení edičních zásad. Za povšimnutí stojí, že na rozdíl od 1. svazku bible zavedl Kyas jiný způsob uvádění poznámek. Místo komentáře v podstatě filologického (různočtení z jiných rukopisů, vztah k latinské předloze apod.), uváděného pod čarou, a komentáře textověkritického v užším smyslu, zaznamenávajícího stav rukopisu a jeho grafiku, uvedeného souhrnně na konci edice, přistoupil nyní k souběžnému umístění obojích poznámek pod čarou a podle potřeby k tomu využil prázdných stran po nedochovaných částech Bible drážďanské. I při značné složitosti dané problematiky jsou poznámky přehledné a díky systému zkratek maximálně stručné.

Zvlášť citlivě a uváženě interpretuje editor postupy staročeských překladatelů, leckdy upozorňuje i na jemné odstíny, např. R 1,5 „apoštolstvie v čem /poslušenství/“ proti latinskému i dnešnímu „k čemu /ad obediendum/“. V této souvislosti bychom chtěli podotknout, že jedinu (-ú?) z Bible drážďanské R 1,12 nemusíme vykládat jako přídavek za předchozí chybějící text; je to ekvivalent latinského simul, přeloženého v Bibli litoměřicko-třeboňské „/těšiti sě/ spolu“.

Podrobný komentář by byl zvláště žádoucí u Skutků apoštolů, jejichž překladatel v Bibli drážďanské je znám i podle jiných staročeských památek svým volným, výkladovým přístupem k předloze. Protože by však neúměrně vzrostl už tak rozsáhlý poznámkový aparát, editor od tohoto detailního komentáře upustil.

V Bibli litoměřicko-třeboňské je u Pavlových epištol ‚úvod, předmluva‘ vyjadřován slovem předchoze/-ě. V ojedinělém přědchozie (2 T — s. 196 v pozn.) je jistě jen substantivní koncovka omylem přepisována jako dvojhláska.

Jak je pochopitelné u tak náročného textu (transliterace středověké grafiky, transkripce staré češtiny, latina, neobvyklé množství nepísmenných grafických značek apod.), ani několikerá korektura neodstranila všechny sazečské omyly a nedopatření. Nemilé jsou takové chyby, které zkreslují nebo zpochybňují určitou informaci, např. incipit 2 T zní „Počíná se …“ — v poznámkách k tomuto místu však nacházíme zachovánu jotaci ve zvratné částici — sě. Místy rovněž nejsou v Bibli litoměřicko-třeboňské náležitě, tj. kurzívou, vysázeny doplňky podle 2. redakce, pořízené na razurách (např. s. 343, ř. 2 zvláštniemu a ř. 5 aby).

[162]Takových nedostatků je ovšem minimum. Běžnější jsou evidentní nedopatření, zvl. v latinském textu — Dimini m. Domini (s. 15), condifis m. confidis (s. 33) apod. Za zmínku bohužel stojí také skutečnost, že z pouhých čtyř barevných reprodukcí v příloze jsou dvě vinou nekvalitního tisku naprosto nepoužitelné.

Závěrem nemůžeme než opakovat, co jsme napsali ve zprávě o prvním svazku této edice, totiž přát editorovi i sobě, aby tato vpravdě reprezentativní publikace české filologie (reprezentativní co do významu i co do způsobu zpracování) byla dokončena co nejdříve.


[1] O prvním svazku staročeské bible viz zprávu M. Homolkové a P. Nejedlého v NŘ 65, 1982, s. 40—44.

[2] Staročeská Bible drážďanská a olomoucká (s částmi Bible litoměřicko-třeboňské). Kritické vydání nejstaršího českého překladu bible ze 14. století. 2. svazek, Epištoly, Skutky apoštolů, Apokalypsa. Vydal Vladimír Kyas, Academia, Praha 1985, 1. vyd., 440 s., lat. resumé.

[3] Srov. V. Kyas, Dobrovského třídění českých biblických rukopisů ve světle pramenů, sb. Josef Dobrovský 1753—1953, Praha 1953, s. 293n.

[4] Srov. V. Kyas, První český překlad bible, Rozpravy ČSAV, Praha 1971, s. 56n.

[5] Uváděné názvy rukopisných biblí jsou obecně užívány. Neuvádíme proto místo jejich uložení ani jejich signatury, zaznamenané ostatně v Kyasově edici na s. 22. Tamtéž (s. 22—23) viz také zkratky biblických knih.

Naše řeč, ročník 70 (1987), číslo 3, s. 159-162

Předchozí Vladimír Mejstřík: O sekundárních předložkách v současné spisovné češtině

Následující Libuše Kroupová: K životnímu výročí Zdeňky Hruškové

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1