Časopis Naše řeč
en cz

Analýza sloves v podnikovém organizačním řádu

Jaroslav Hubáček, Zdeněk Sladovník, Šárka Sladovníková

[Články]

(pdf)

-

1. Obecné poznámky a východiska. Organizační řád (OŘ) jako administrativně právní dokument má základní a závaznou informační hodnotu v každém podniku: popisuje vnitřní členění na organizační, tj. řídící a funkční útvary a vztahy mezi nimi, jejich působnost, pravomoc a odpovědnost. Realizuje se jím řízení hospodářských organizací ve smyslu závazné výměny informací mezi systémy řídícím a řízeným, tj. mezi vedením a výkonnými složkami, mezi jednotlivými stupni a subjekty řízení i mezi jednotlivými subjekty navzájem. Protože převážná část informací vztahujících se k řízení má verbální podstatu (vyjadřuje se přirozeným jazykem), je možno zkoumat je z pohledu lingvistického v širokém slova smyslu. Praktická stránka tohoto lingvistického zkoumání pak směřuje k návodu, jak dosáhnout toho, aby zmíněné informace měly očekávané užitečné vlastnosti podmiňující i kvalitu procesu řízení. Jde tedy o náležitou kvalitu jazykového vyjádření, spatřovanou ve správnosti, jednoznačnosti, smysluplnosti a možnosti snadného pochopení.[1]

Lingvisticky lze k analýze textu OŘ přistupovat dvojím způsobem:

a) z hlediska jazyka ve smyslu langue — tj. ve smyslu zkoumání systémovosti jazykových prostředků;

b) z hlediska jazyka ve smyslu parole, tj. ve smyslu praktického užití jazykových prostředků při výstavbě konkrétních administrativních komunikátů (sdělení). S ohledem na gramatické zaměření naší analýzy jeví se užitečným přístup druhý.

2. Při analýze sloves v OŘ je nutno brát v úvahu řadu omezujících faktorů, které se nutně podílejí na výstavbě jeho textu a které určují i naše dílčí záměry.

Pro text OŘ platí obecný požadavek administrativního stylu — snaha o explicitní vyjádření se silně se uplatňující tendencí k vyjadřování nominálnímu (jmennému), méně k vyjádření verbálnímu (slovesnému). Lze tedy při analýze uplatnit dvojpólové užití lexikálních pro[2]středků — jmenných (jde o užití podstatných jmen, přídavných jmen a předložek) a slovesných (sloves, příslovcí a spojek). Směřování k vyjádření jmennému vyplývá ze specifických pojmenovacích možností jmen, především podstatných jmen. Ty se projevují i v tendenci k jmennému vyjádření plnovýznamových dějů dějovými podstatnými jmény jako sekundárním pojmenovávacím prostředkem a v tendenci k užívání multiverbizovaných pojmenování s určitými tvary sloves neplnovýznamových (provádí kontrolu, zajišťuje spojení, vydává nařízení apod.). Lze tedy nominalizace v OŘ považovat za výrazný prvek podmiňující jazykovou formulaci.[2]

I při tom však základním prostředkem vyjadřování řídících a organizačních činností zůstává primární slovnědruhová kategorie, tj. sloveso. Za činnosti v OŘ lze označit „… druhy prací, fáze procesů a dějů, jejichž uskutečňování je nutné k tomu, aby hospodářská organizace optimálně fungovala a plnila tak své základní společenské a hospodářské poslání“.[3]

Sloveso je tedy v OŘ jako základní prostředek pojmenování dynamického příznaku skutečnosti i při své poměrně nevelké frekvenci (12,8 %) nezastupitelné. Z hlediska syntaktického je ve svém určitém tvaru základním a organizujícím členem větným, což vyplývá nejen z jeho (tvaroslovné) vybavenosti, ale i z jeho slovníkového významu. To lze doložit jeho syntaktickou i pragmatickou funkcí v základní jednotce textu — ve výpovědi, již lze modelově chápat jako strukturu s těmito složkami: OM — organizační místo, podmět vyjádřený podstatným jménem; O — operátor, přísudek vyjádřený slovesem; I — informace, předmět vyjádření prostředkem substantivní platnosti; S — specifikátor způsobu, podmínek, tj. příslovečné určení vyjádřené výrazem příslovečné platnosti.

Vzhledem ke své dynamické povaze a vázanosti na podměty různých významových hodnot však sloveso není zdaleka tak „prakticky přizpůsobivé“ snaze o pojmenování jednoznačné, s pevně vymezeným obsahem i rozsahem slovního významu jako jméno. Silněji než u podstatných a přídavných jmen se uplatňuje i případné rozdílné povědo[3]mí o sémantické náplni, což se z hlediska potřeb stylu administrativního (a odborného vůbec) jeví jako nežádoucí. K tomu je nutno připomenout i častou polysémii, jejíž vnitřní hranice jsou ve srovnání s polysémními podstatnými jmény méně zřetelné.

Při dílčí praktické analýze lze náš přístup vymezit i průmětem do čtyř výstavbových rovin výpovědi jako základní jednotky textu OŘ (do roviny konkrétního věcného obsahu, modální výstavby, mluvnické výstavby a funkční perspektivy výpovědi). Máme-li posoudit praktické užití sloves v našem případě, pak musíme svou pozornost věnovat hlavně rovině konkrétního věcného obsahu, tedy rovině sémantické. Rovina modální výstavby specifickou analýzu nevyžaduje, a to proto, že v OŘ jde vždy pouze o postojovou rovinu jistotní realizovanou oznamovacím způsobem. V našem přístupu lze nechat stranou i rovinu gramatickou, pokud neposuzujeme text OŘ komplexně; hodí se tu připomenout, že využití morfologických možností slovesa jako organizujícího činitele výpovědi je v OŘ značně zjednodušené a „normalizované“; slovesa jsou totiž zprav. ve 3. os. jedn. čísla (méně množ. čísla) oznamovacího způsobu přítomného času. Diferencované užití se projevuje jen v kategoriích slovesný vid (ve smyslu dokonavosti i nedokonavosti i ve smyslu nenásobenosti a násobenosti) a slovesný rod, zejména v korespondenci pasíva opisného a zvratného. Ale i to se jeví jako užitečné zkoumat až při celkové analýze syntaktické a textové.

Na základě tohoto stručného nástinu některých faktorů výstavby textu OŘ jeví se tedy — z hlediska praktického zaměření analýzy — vymezení a analýza sémantické náplně sloves (operátorů) s cílem postihnout jejich soubor a použitelnost jako velmi aktuální. Naším pracovním cílem je tedy získat soubor sloves-operátorů s přesně vymezenými významy; pracovně lze vyslovit hypotézu, že s ohledem na slovesa jako slovní druh přirozeného jazyka musíme počítat s vyloučením některých „nežádoucích“ sémů, příp. semémů a naopak — s „konvenčním“ povýšením či posílením sémů žádoucích. Toho lze dosáhnout jen po důkladné charakteristice v současnosti užívaných sloves, založené na uplatnění dosavadních způsobů sémantického a onomaziologického hodnocení.[4] Úkolem praktické analýzy je tedy hloubkový popis sémantické hodnoty slovesa, postižení jejich valence, případně i možnosti aplikovat hlediska hyponymie (podřazenosti) a hyperonymie (nadřazenosti).

Nynější fáze analýzy navázala na výzkum prováděný J. Skácelem a E. Šustkem, kteří srovnávali sémantické hodnocení daných sloves tak, jak bylo uvedeno v OŘ n. p. Autopal Nový Jičín, s významy obsaženými ve Slovníku spisovného jazyka českého (Praha 1960—1971) [4]a s vyjádřením deseti odborníků k sémantické charakteristice těchto sloves.[5] Jako orientační pomůcka posloužil při práci i sborník sestavený pracovníky a externími spolupracovníky organizace Inorga.[6] Výzkum byl v této etapě zaměřen na: /1/ valenci, /2/ etymologický základ sloves, /3/ frekvenci sloves v Katalogu činností OŘ, /4/ hyponymické vztahy (tj. vztahy vyjadřující podřazenost), /5/ sémantický rozbor na základě srovnání s interpretací operátorů v OŘ a /6/ vybrané jevy z gramatiky řídících aktů.

/1/ Valence. Zkoumání valence potvrdilo naše předpoklady, OŘ jako soubor zásad pro řízení podniku předpokládá volbu explicitních (výslovných, jasných) výrazů, které zabraňují víceznačnému výkladu uváděných činností. Odrazem tohoto požadavku je vysoká frekvence dvouvalenčních přechodných sloves, která v citovaném slovníku operátorů tvoří 84,61 %. Zbývající část tvoří slovesa dvouvalenční nepřechodná a trojvalenční (v obou případech po třech slovesech).

S valencí sloves do určité míry souvisí i jisté oslabování jejich významů, což se odráží ve skutečnosti, že se některých sloves užívá téměř výlučně v ustálených vazbách, např. vykonávat funkci, vyřizovat záležitosti, agendu, doporučovat ke schválení. Ještě výrazněji se tato tendence projevila u slovesa provádět, které v OŘ téměř zcela pozbylo svého samostatného uplatnění a vystupuje jen jako sloveso polovýznamové ve spojeních typu: provádět realizaci, kontrolu, převzetí, rozbor atd. Obdobně se využívá neplnovýznamového tvaru operátoru zpracovávat v obratu zpracovává plán ve smyslu ‚plánuje‘.

Z uvedeného zkoumání valence vyplývá také nejčastější větný vzorec:[7]

(Snom)
(pers)
(abstr)[8]

— VF —

Sacc
(pers)
(abstr)
(konkr)

/2/ Etymologický základ sloves. Při tomto rozboru se ukázalo, že převládají slovesa českého původu, přestože podíl slov přejatých není zanedbatelný. Toto zjištění je v souladu s celkovým charakterem pronikání cizích slov do českého jazyka, především do odborného stylu, zatímco podíl slov českého původu zůstává vcelku [5]konstantní. Slovesa přejatá, v OŘ především z klasických jazyků, pociťujeme dnes již jako zdomácnělá (regulovat, koncipovat, archivovat). Etymologický původ sloves není pro jejich užití v OŘ směrodatný.

/3/ Frekvence sloves. Sledovali jsme ji ve čtvrté části OŘ v Katalogu činností, který nám poskytl nejobjektivnější přehled. Vedle 35 sloves, jejichž významy byly definovány v příloze B (Interpretace operátorů), bylo použito dalších 17 sloves, jež však byla vesměs zastoupena pouze jednou. Z nich se na základě jejich frekvence vyčlenila skupina pěti nejčastěji zastoupených sloves: zpracovávat (18,40 %), spolupracovat (9,98 %), provádět (9,89 %), kontrolovat (9,59 %) a zajišťovat (8,43 %). Uvedená slovesa představují z procentuálního hlediska více než polovinu operátorů zahrnutých v Katalogu činností. (Celkový přehled frekvence je uveden v závěru článku.)

/4/ Hyponymické vztahy sloves. Jedním ze stěžejních hledisek výzkumu byla snaha o podrobnější utřídění sloves v rámci hyponymických vztahů a o klasifikaci každého slovesa z hlediska synonymického. Při hledání vhodných synonym jsme nevycházeli ze všeobecného významu sloves, ale snažili jsme se omezit se pouze na ty významy, v nichž je sloves v OŘ užito. Jako výchozí materiál sloužila slovesa uvedená ve Vektoru operátorů v příloze B OŘ Autopal. Uvedené operátory splňují kritérium co nejvýstižněji odrážet aktivitu a činnost organizace, což znamená v prvé řadě zobrazení mezilidských vztahů v organizovaném výrobním procesu.

Systém, vytvořený pro znázornění vztahů podřazenosti a nadřazenosti, zahrnuje čtyři dekompoziční roviny. Dekompoziční systém je podle našeho názoru výhodnější než např. abecední systém, jelikož umožňuje odraz objektivních kauzálních vztahů činností v organizaci. Vztahy, aktivity a procesy, které jeví přímou kauzalitu, jsou v souladu s ní dekomponovány (rozkládány). Správnost užití dekompozice (rozložení, rozkladu) je však v přímé závislosti na znalosti praxe. Na druhé straně ovšem slouží tyto operátory k popisu funkčních náplní činností technickohospodářských pracovníků (THP), které zhruba odpovídají obdobným funkcím v celé řadě jiných podniků a organizací, a proto jsme se mohli pokusit o rozbor a dekomponování těchto činností i bez přesné znalosti konkrétní výrobní praxe v n. p. Autopal.

Dekompozice sloves ovšem není významově a vztahově úplná, neboť nemůže postihnout celou sémantickou potenci slovesa, k jejímuž vyjádření slouží slovesné vidy, časy, předpony, přípony aj. Pomáhá však při vymezení obsahu z hlediska funkce organizace.

[6]První, nejobecnější úroveň představuje souhrn všech aktivit v rámci podniku a z toho vyplývá, že je nadřazena všem zkoumaným slovesům. Pro co nejobecnější vyjádření aktivního charakteru této roviny jsme zvolili souhrnné hyperonymum (nadřazený výraz) jednat. Rovina nižší dekompoziční úrovně pak obsahuje 6 hyperonym (podřazených výrazů), a to řídit, řešit, hospodařit, šířit, spravovat a činit.

S ohledem na skutečnost, že jednotlivé činnosti, popisované v Katalogu činností, stanovují pracovní náplně THP, převládají mezi uváděnými aktivitami především činnosti řídícího charakteru. Důsledkem toho je, že hyperonymu řídit na této dekompoziční úrovni je přiřazen nejvyšší počet operátorů-hyponym v následující dekompoziční úrovni (celkem 17 sloves). U zbývajících 5 hyperonym je počet přiřazených operátorů podstatně nižší a vzájemně vyrovnaný.

K hyperonymu spravovat jsme přiřadili operátory charakterizující administrativní činnost v podniku (4).

Činit zahrnuje operátory exekutivního charakteru, tzn. operátory vyjadřující činnost prováděnou po rozhodnutí na určitém stupni řízení (5).

Hyperonymum šířit obsahuje operátory vyjadřující transfer nebo výměnu jak informací, tak i hmotných předmětů (4).

K hyperonymu řešit jsou přičleněny operátory vyjadřující fázi myšlenkové a tvůrčí práce, jejíž výsledek bude aplikován ve výrobní praxi podniku (6).

Operátory přiřazené hyperonymu hospodařit souvisejí s ekonomickým zajištěním výroby v podniku, a to jak ve fázi předvýrobní, tak i během výroby samé (4).

Přiřazené operátory tvoří třetí dekompoziční rovinu, která je vlastně rovinou základní, z níž v celé práci vycházíme. Její obsah je stanoven Vektorem operátorů a jejich interpretací v OŘ. Rozborem těchto operátorů se budeme hlouběji zabývat v následující části v souvislosti s jejich sémantickou analýzou.

Čtvrtou, nejnižší dekompoziční úroveň tvoří hyponyma nižší úrovně, která jsou po stránce sémantické více či méně obsažena v příslušných jim nadřazených operátorech.

Prakticky můžeme náš postup při dekompozici sloves osvětlit na příkladu operátoru archivovat.

Třetí dekompoziční úroveň zahrnuje vedle vlastního operátoru také jeho kohyponyma (synonyma), která blíže definují daný operátor. Při rozboru citovaného slovesa archivovat se ukázalo, že zahrnuje dva obsahy — dějový a stavový. Dějový obsah postihuje vlastní činnost osoby, která něco archivuje; v tomto významu se [7]uplatňují i kohyponyma: ukládat, uložit do archívu, zakládat. Stavový obsah je výslednicí předchozí činnosti, dovedené k určitému stavu; pro náš operátor slouží v tomto významu následující kohyponyma: uchovávat, udržovat dostupné.

Na stejném principu jsme rozdělili také hyponyma nižší úrovně. Pro bližší charakterizaci dějového obsahu byla zvolena: číslovat, datovat, zaznamenávat, zapisovat, třídit, uspořádat, evidovat; pro význam stavový: opatrovat, soustřeďovat, vést, evidovat.

Při zařazení do dekompozičního systému jsme dále vycházeli z úvahy, že operátor archivovat patří do skupiny sloves spojených s administrativní stránkou systému činností v podniku, pro která jsme zvolili hyperonymum spravovat.

Celý dekompoziční řetězec vypadá tedy následovně: Jednat — spravovat — archivovat

1. děj: ukládat, uložit
do archívu, zakládat


2. stav: uchovávat,
udržovat dostupné

číslovat, datovat, zaznamenávat,
zapisovat, třídit, evidovat,

uspořádat
opatrovat, soustřeďovat,
vést, evidovat

Pozn. Rozdělení na obsah dějový a stavový se objevuje pak ještě u operátorů evidovat a skladovat.

/5/ Sémantický rozbor na základě srovnání s interpretací operátorů v OŘ

V této části bude hlavním objektem zkoumání porovnání interpretace oprátorů v OŘ s prvky, které jsme jim přičlenili v dekompozičním systému, a se sémantickými množiteli přiřazenými jednotlivým operátorům v práci Skácelově a Šustkově (srov. pozn. 5).

Vzhledem k tomu, že všechny operátory nejsou v OŘ definovány, pokusíme se u nedefinovaných operátorů podat návrh na vymezení jejich obsahu.

Aktualizovat — složka správy, při které se
přizpůsobují výrobní postupy, metody, informace atd. novým podmínkám;
modifikují, obměňují, přepracovávají organizační a řídící dokumenty v souladu s nově vyvstalými potřebami, možnostmi atd.;
inovují materiály, technologie, sortiment výrobků za účelem zkvalitnění jejich vlastností.

Koncipovat — složka řešení, která zahrnuje vytvoření osnovy, struktury, vytyčení celkového pojetí (koncepce) řešení daného problému.

Nařizovat — složka řízení, při které pracovník
udílí instrukce, pokyny, příkazy v dosahu své pravomoci;
usměrňuje činnost podřízeného pracovníka v souvislosti s výkonem jeho práce.

Přikazovat — synonymum k nařizovat.

[8]V OŘ nejsou tyto operátory definovány, uvedené formulace odpovídají sémantickým množitelům přičleněným těmto operátorům v práci Skácelově a Šustkově.

Operátory, které se obsahově shodují s ostatními porovnávanými materiály, nebudou v přehledu dále uváděny; omezíme se jen na ty případy operátorů, u nichž jsme zaznamenali jisté neshody.

Archivovat

Vedle činností, které podle našeho názoru odpovídají jak dějovému, tak i stavovému obsahu tohoto operátoru, je v interpretaci činností uvedena formulace „… v případě zapůjčení (materiálů z archívu) i urgování vrácení a nakonec ve stanovených termínech skartování písemností“. Podle našeho názoru je tento výklad příliš široký a netýká se obsahu operátoru archivovat, ale ve skutečnosti popisuje činnosti, které tvoří další část pracovní náplně archiváře. Tento výklad operátoru archivovat není zahrnut ani mezi příslušnými sémantickými množiteli: řídit, udržovat systém, evidovat, uspořádat, třídit, uložit. Domníváme se tedy, že citovaná část interpretace operátoru archivovat by měla být z OŘ vypuštěna, případně zařazena jen do popisu pracovní náplně příslušných pracovníků.

Rozhodovat

U operátoru rozhodovat se v interpretaci operátorů uvádí následující informace: „Schvaluje se v OŘ chápe jako synonymum rozhoduje“, což je v přímém protikladu k návrhu na diferenciaci uvedených termínů pod operátorem doporučuje ke schválení: schvaluje = vyslovuje souhlas či nesouhlas na určitém, nikoli posledním stupni rozhodovacího žebříčku; rozhoduje = určuje s konečnou platností.

Přestože toto řešení je v rozporu s terminologií obecně závazných právních předpisů, vystihovalo lépe skutečnost, že mezi těmito termíny existuje rozdíl. Rozhoduje znamená provést volbu mezi několika alternativními řešeními určité záležitosti, zatímco schvalování je pouze jednou formou rozhodování a předpokládá jen jediný návrh řešení. Toto stanovisko je uvedeno i v interpretaci operátoru schvalovat. Domníváme se proto, že by bylo účelné ve spolupráci s odborníky v oblasti pracovněprávních vztahů provést hlubší analýzu uvedených operátorů a přesně vymezit jejich obsah.

Spolupracovat

V OŘ je pod heslem spolupracovat uvedena následující definice: „Je synonymem pro ‚zpracovává podklady pro …‘ a podobných formulací. Vyjadřuje rovněž v dané záležitosti metodickou a koordinační podřízenost vůči tomu útvaru, který má přiřazen týž operand s operátorem ‚zpracovává‘, nebo některým operátorům širokého významu …“. Podle našeho názoru jde o jednostranně omezený výklad, neboť operátor spolupracovat nevyjadřuje sám o sobě nadřazenost objektu vůči subjektu. V tomto významu je tedy operátor spolupracovat významově neutrální, v uvedené souvislosti bychom doporučovali užití operátoru asistovat.

[9]/6/ Několik vybraných jevů z gramatiky řídících aktů

Slovesa v OŘ se vyskytují pouze v několika tvarech. Převládá 3. os. jedn. čísla, vedle toho jsou zastoupeny i tvary 3. os. množ. čísla a tvary neurčitého způsobu (výčet práv a povinností pracovníků). Základním způsobem vyjadřování je mluvnická kategorie přítomného času a oznamovacího způsobu. Organizační dokumenty užívají vidu dokonavého i nedokonavého a frekventativ, tj. sloves vyjadřujících opakovanou činnost. Při vyjadřování trpného rodu převažuje užití zvratného pasíva (např. Metodické řízení se uplatňuje vydáváním metodických pokynů …) nad opisným tvarem trpným.

Závěr

/1/ V organizačních dokumentech převládají dvouvalenční přechodná slovesa, která nejlépe splňují nároky normativních písemností. Některá slovesa postupně ztrácejí na plnovýznamovosti.

/2/ Etymologický původ sloves nemá význam pro užití operátorů v administrativních dokumentech.

/3/ Zkoumáním frekvence jsme došli k závěrům, že některé operátory jsou v organizačních a řídících dokumentech výrazně preferovány, neboť na jedné straně výstižně určují druh činnosti, která má být prováděna, a na druhé straně jsou natolik univerzální, že tyto činnosti lze provádět v celé řadě různých oborů či úseků výrobní praxe.

/4/ V dekompozici operátorů jsme se pokusili o analýzu sloves z hlediska jejich návaznosti na širší organizační, ekonomické souvislosti. Prokázalo se, že v organizačních dokumentech převládají operátory řídícího charakteru.

/5/ Porovnáním interpretace operátorů se sémantickými množiteli jsme dospěli k několika slovesům, která se podle našich úvah plně neshodují ve svém výkladu s uvedenými množiteli a která vyžadují hlubší analýzu.

/6/ Operátory se v organizačních dokumentech vyskytují v omezeném počtu mluvnických tvarů, což může usnadnit strojové zpracování těchto dokumentů.

Soudíme, že by v nynějším stavu zkoumání operátorů v OŘ bylo poněkud ukvapené snažit se o vyvozování rozsáhlých praktických závěrů, ovšem na druhé straně je možno z uvedeného rozboru dospět k několika dílčím doporučením. Je třeba dodržovat univerbizaci při volbě operátorů (pokud je to prakticky možné), v našem případě jde o dva výrazy, a to metodicky řídit a doporučovat ke schválení. Pří[10]buzný problém — totiž používání multiverbálních opisů místo plnovýznamového slovesa — se vyskytuje i při praktickém využití jednotlivých operátorů v textu OŘ, kde se např. sloveso provádět používá výlučně se substantivním doplněním. Tento způsob užití operátorů oslabuje funkci slovesa, ačkoli bývá občas mylně pociťován jako přesnější pojmenování. Aby bylo možno předcházet lingvisticky sporným jevům, považujeme za potřebné předkládat organizační a řídící dokumenty před jejich uvedením v platnost lingvistické redakci.

Celkový přehled frekvence operátorů

Poř. č.

Operátor

Frekvence výskytu
v Katalogu činností

Procentuální
vyjádření

1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.


28.
29.

[11]31.
32.
33.
34.
35.















Celkem: 50

zpracovávat
spolupracovat
provádět
kontrolovat
zajišťovat
evidovat
vyřizovat
projednávat
koordinovat
vyjadřovat se
metodicky řídit
doporučovat ke schválení
navrhovat
opatřovat
archivovat
vykonávat
analyzovat
vyžadovat
vyhodnotit
plánovat
určovat
rozepisovat
informovat
skladovat
nárokovat

ověřovat
předávat
regulovat
rozhodovat
udržovat
schvalovat
publikovat
přejímat
organizovat
hospodařit
plnit (povinnost)
činit (opatření)
zabezpečit
zamezovat
vypracovávat
shromažďovat
sestavovat
sjednávat
sledovat
propracovávat
předepisovat
předkládat
posuzovat
pečovat
řešit

 

428
232
230
223
196
131
85
64
59
57
55
52
45
44
41
40
38

36
30
29
22
19
17
14


11
9

8
7
6
5
1















2325

18,40
9,98
9,89
9,59
8,43
5,63
3,66
2,75
2,54
2,45
2,37
2,24
1,94
1,89
1,76
1,72
1,63

1,55
1,29
1,25
0,95
0,82
0,73
0,60


0,47
0,39

0,34
0,30
0,26
0,22
0,04















100     

V Katalogu činností nebyly ani jednou uvedeny následující zpracovávané operátory: aktualizovat, bilancovat, expedovat, koncipovat, nařizovat, přikazovat a řídit.


[1] R. Klabal — O. Müllerová, Názvy podnikových činností a jejich úloha v řídícím procesu, NŘ 69, 1986, s. 57—64.

[2] Srov. frekvenční údaje o jmenném a slovesném vyjadřování v administrativním stylu u M. Těšitelové a kol., Kvantitativní charakteristiky současné odborné češtiny (v rámci věcného stylu), Linguistica VII, Praha 1983: S (33,09) + A (19,86) + P (4,69) + N (1,48) + Prep (10,97) = 70,09 : 29,62, tj. V (12,8) + Adv. (8,71) + C (8,11). Srov. dále M. Těšitelová a kol., Kvantitivní charakteristiky současné češtiny, Praha 1985 a M. Těšitelová, O češtině současné administrativy, NŘ 70, 1987, s. 21—29.

[3] D. cit. v pozn. 1, s. 59.

[4] Viz J. Filipec — F. Čermák, Česká lexikologie, Praha 1985.

[5] Viz J. Skácel — E. Šustek, K typologii řídících činností, Materiál k řešitelskému semináři SLŘČ ÚJČ ČSAV a PFO, Ostrava 1987.

[6] P. Kolář a kol., Organizační řídící akty (racionalizace organizace řízení), Bratislava 1982.

[7] Viz F. Daneš, Z. Hlavsa a kol., Větné vzorce v češtině, Praha 1981.

[8] V přeneseném významu = instituce, závod, úřad, odbor atd.

Naše řeč, ročník 73 (1990), číslo 1, s. 1-11

Předchozí Úprava maloobchodní ceny časopisu Naše řeč

Následující Naďa Svozilová, Ludmila Uhlířová: Přivlastňovací 2. pád versus přídavné jméno (individuálně) přivlastňovací (10 stupňů Celsia)

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1