Konference mladých jazykovědců v Praze

Ivana Svobodová

[Reviews and reports]

(pdf)

-

K dobré tradici Ústavu pro jazyk český ČSAV patří konference mladých pracovníků, které organizuje ZO SSM ve spolupráci s vedením ústavu. Na jaře r. 1987 se tato konference konala již počtvrté,[1] sympatické bylo, že se jí zúčastnili i pracovníci nově příchozí. Na veřejném zasedání vystoupilo dvanáct účastníků.

[92]J. Holšánová se ve svém příspěvku[2] zaměřila na rekonstrukci norem vyprávění v komunikačním procesu. Sledovala zejména tři dimenze vyprávění v uvolněné přátelské konverzaci: a) interakční (distribuci rolí vyprávěče a posluchače, komunikační funkce jejich projevů), b) složku tematickou (tematickou kompetenci, frekvenci a distribuci témat), c) postoj mluvčího k vyprávěné události, k partnerovi a sobě samému.

J. Šlédrová ve své práci[3] založené na empirickém výzkumu, uskutečněném s trenérem a závodnicemi sportovního parašutismu, směřovala k vymezení některých mechanismů, které se promítají do úspěšnosti realizace záměru mluvčího ve výkladovém stylu. Přístup, který autorka zvolila, překračuje tradiční lingvistické postupy a důsledně se opírá o poznatky sociálně psychologické.

J. Slavíčková[4] se zabývala přednostmi a nevýhodami reprezentativních výběrů materiálu z hlediska jazykovědy a výběrově orientované statistiky. Uvedla příklad modelového (nepravděpodobnostního, a tedy ve statistickém smyslu nereprezentativního) výběru inzerátů britského deníku Morning Star. Pozornost byla zaměřena na přípravnou fázi výběru, zejména na alternativy volby rozsahu cílového výběru souboru a mechanismu výběru.

I. Hroudová[5] se pokusila na materiálu ze sbírek moderních českých básníků ukázat specifičnost typu poezie, který se vyznačuje implicitní (tzn. nikoliv nutně verbalizovanou) reflexí jazykového kódu. Za implicitně metajazykové je pokládáno takové vyjádření, které svou strukturou odkazuje ke struktuře jiného jazykového prostředku a teprve potom, zprostředkovaně, k danému úseku reality.

O. Suchánková se zaměřila na realizaci artikulační asimilace konsonantických skupin v běžně mluvených projevech pražské mládeže. Svým výzkumem potvrdila, že se ve spontánních mluvených projevech neklade důraz na přesnou artikulaci jednotlivých komponentů souhláskových skupin, nýbrž že se zřetelně projevuje snaha o maximální možné zjednodušení výslovnosti, ale jen potud, aby nemohlo dojít k ohrožení komunikativní funkce jazyka.

I. Svobodová se ve svém příspěvku[6] soustředila na analýzu dotazů z jazykové poradny. Na základě zaznamenaných dotazů ukázala jejich frekvenci (z hlediska jednotlivých jazykových rovin) a naznačila jejich charakter. Snažila se též nastínit příčiny toho, proč v popředí zájmů většiny tazatelů jsou jevy pravopisné, formálně morfologické a syntaktické.

[93]Práce E. Schneiderové[7] podala ucelený a přehledný výklad jezdeckého a dostihového slangu. Autorka charakterizovala základní jazykové i mimojazykové aspekty tohoto slangu i nejčastější způsoby tvoření slangového pojmenování. Jádro práce tvoří slovník představující konkrétní slangový materiál, který nebyl dosud nikde publikován.

D. Temlíková se na materiálu místních a pomístních jmen z okolí Levého Hradce u Prahy snažila dokumentovat, že toponyma mohou pro svou početnost a schopnost detailního popisu reality zachytit širokou škálu skutečností typických pro dané území v dané době (přírodní „kulisu“ života lidí na vesnici, život hospodářský, kulturní a náboženský, sociální diferenciaci, majetkové poměry atd.).

J. Horálek si ve své studii všiml skutečnosti, že tradiční české mluvnice (Gebauerova, Trávníčkova, Havránkova-Jedličkova) popisují sémantickou kategorii stupňování příd. jmen a příslovcí ne zcela vyčerpávajícím způsobem. Podle autora má komparativ význam relativní, je sémanticky dvojjazyčný, neboť je komparativem ke dvěma antonymním příd. jménům nebo příslovcím (jednou ve smyslu intenzifikace příznaku, jednou ve smyslu jeho dezintenzifikace).

P. Nejedlý[8] se zabýval staročeskou kryptickou písní Chci já na pannu žalovat. Metodami lexikální rekonstrukce a rozborem textové kompozice identifikoval — v protikladu k dosud platnému názoru R. Jakobsona — píseň jako primárně českou s hojnými polonismy. Na pozadí staročeských gramatických kategorií nově interpretoval některé dosud chybně vykládané slovesné tvary v písni a podařilo se mu opravit jeden ze dvou porušených veršů písně.

R. Blatná se ve své studii zaměřila na dvojčlenné lexikální jednotky, jejichž druhý člen rýmově doplňuje člen první (hokus pokus, techlle mechtle, třesky plesky). Vzhledem k tomu, že jde o jev společný více jazykům (i geneticky odlišným) a hlavní roli zde hrají labiály, dospěla autorka k závěru, že jde zřejmě o shodu způsobenou podobnou stavbou lidských mluvidel.

V. Matoušková provedla sémantickou analýzu ruských sloves s předponou za- s významem počátku děje. Tato slovesa, která jsou v ruštině velmi produktivní, rozdělila autorka do několika lexikálně sémantických skupin a porovnávala u nich možnost překladu do češtiny. Došla k závěru, že předponové vyjádření počátku děje je v ruštině častější než v češtině.

Veřejného zasedání se účastnili nejen mladí jazykovědci, ale též někteří další pracovníci ústavu, kteří se podíleli na bohaté diskusi, řízené PhDr. J. Kořenským, DrSc. Jednotlivé příspěvky, stejně jako na předcházejících konferencích, se dotýkaly různých oblastí jazyka a ukázaly tak různorodost zájmů mladé generace i tvůrčí přístup k jejich řešení.

---

[1] Informaci o I. ročníku viz J. Hoffmannová, A. Polívková, Konference mladých jazykovědců, NŘ 63, 1980, s. 210—214, o II. ročníku A. Polívková, J. Nekvapil, Soutěž mladých jazykovědců, NŘ 66, 1983, s. 250—253, o III. ročníku I. Svobodová, J. Nekvapil, Soutěž mladých jazykovědců, NŘ 69, 1986, s. 26—28.

[2] Srov. J. Holšánová, Dialogische Aspekte des Erzählens in der Alltagskommunikation, Linguistica XVIII. (v tisku).

[3] Srov. J. Šlédrová, Některé podmínky úspěšné realizace záměru v řečové činnosti, SaS 49, 1988, s. 279—284.

[4] Srov. J. Slavíčková, O jednom výběru reklamních textů pro sémantický popis jazyka na materiálu z deníku Morning Star, SaS 49, 1988, s. 209—215.

[5] Srov. I. Hroudová, Poznámky k problému implicitní metajazykovosti v poezii, SaS 49, 1988, s. 271—278.

[6] Srov. I. Svobodová, Analýza dotazů z jazykové poradny, NŘ 71, 1988, s. 118—128.

[7] Srov. E. Schneiderová, Slangové výrazy v jezdectví a dostihovém sportu, v tomto čísle NŘ.

[8] Srov. E. Michálek — I. Němec — P. Nejedlý, Ze staročeského slovníku (3. Staročeská nebo staropolská píseň z počátku 15. stol.?), Listy filologické 111, 1988, s. 8—11.

Naše řeč, volume 72 (1989), issue 2, pp. 91-93

Previous Jitka Radoňová: Jazyk a literatura XIV

Next Renata Povolná: Konference mladých jazykovědců v Brně