Třicátá jubilejní Letní škola slovanských studií v Praze
Jiří Hasil
[Posudky a zprávy]
-
V r. 1948 uspořádal tehdejší Slovanský ústav ve spolupráci s FF UK první běh Letní školy slovanských studií (dále LŠSS), v r. 1949 byl stejnými institucemi připraven druhý. Po desetileté přestávce byl v r. 1959 na FF UK zahájen třetí běh LŠSS, na jehož konání se podíleli i někteří dosavadní pracovníci (J. Petr, V. Škubalová). Od té doby se letní kursy českého jazyka, literatury, historie a kultury konají každoročně. Zájem o ně v zahraničí byl vždy značný, takže pražská LŠSS svou kapacitou přestala uspokojovat všechny zájemce. Proto byla v r. 1988 zřízena sesterská instituce na FF UJEP v Brně a v současné době MŠ ČSR uvažuje o otevření letní školy i na FF UP v Olomouci. Pro slovakisty byla v Bratislavě r. 1963 vybudována partnerská organizace Studia Academica Slovaca.
V průběhu třiceti let se na pražské letní škole vystřídalo 3 153 interních a 352 externích účastníků. Mnozí z nich se stali předními bohemisty, překladateli z české literatury a propagátory Československa a české kultury ve svých zemích. Význam LŠSS v této oblasti je zcela nesporný. Během své existence LŠSS vypracovala osvědčený, diferencovaný systém intenzívní výuky a její učitelé se stali autory i v zahraničí uznávaných a žádaných učebnic českého jazyka. Svou činností významnou měrou přispěla ke konstituování samostatného vědního oboru čeština jako cizí jazyk a k propracování lingvodidaktických metod výuky češtiny jako cizího jazyka. Není jistě náhodou, že právě pražská LŠSS se stala základem účelového zařízení Univerzity Karlovy — Ústavu slovanských studií (dále USS), specializovaného mezioborového pracoviště pro výzkum a výuku češtiny jako cizího jazyka.
Připomeňme dále, že u zrodu pražské letní školy stál akademik B. Havránek, ve vedení a radě LŠSS se vystřídala celá řada vynikajících odborníků ve společenských vědách, působících na FF UK i mimo ni. Z těchže institucí byli vybíráni i lektoři.
Během své existence si pražská LŠSS vydobyla pevné postavení a mezinárodní uznání i mezi obdobnými letními školami v zahraničí, nejen svou výukovou a před[97]náškovou náplní, ale i úrovní kulturního a společensko-politického programu. Ten je vždy sestaven tak, aby účastníky seznamoval s pamětihodnostmi Československa a s naší socialistickou přítomností a aby navazoval na program výuky. Zároveň zahraničním bohemistům a slavistům přibližuje význačná místa československého kulturně literárního místopisu.
Účastníci přijíždějí na LŠSS na základě mezistátních kulturních dohod jako stipendisté MŠ ČSR, pravidelně je několik míst rezervováno stipendistům Svazu českých spisovatelů a Sdružení českých překladatelů, menšímu počtu zájemců je poskytováno stipendium děkana FF UK a někteří přijíždějí na vlastní náklady.[1]
V době od 1. do 29. srpna r. 1986 se v Praze konal jubilejní 30. běh LŠSS. Zúčastnilo se ho 120 interních a 22 externích posluchačů z 24 zemí čtyř kontinentů. Nejvíce účastníků přijelo ze SSSR, Francie, USA a NDR.
LŠSS byla slavnostně zahájena na FF UK za účasti prorektora UK E. Kliky. V průběhu zahájení byli ÚSS a jeho ředitel J. Tax vyznamenáni zlatou pamětní medailí FF UK. Z rukou děkana FF UK také převzali stříbrné pamětní medaile FF UK i další dlouholetí organizátoři LŠSS — J. Petr, J. Kuklík, V. Blažek a V. Škubalová.
Program jubilejního 30. běhu LŠSS vycházel z osvědčených tradic, které si LŠSS za léta své existence vytvořila. Výuka byla tak jako v minulosti organizována na základě stupně znalostí účastníků ve třech skupinách. Pro začátečníky byl denně připraven intenzívní pětihodinový kurs na základě zprostředkujícího jazyka. Mírně pokročilí měli možnost zdokonalovat své znalosti v základních kursech, kursech konverzace a literárního čtení. Pro pokročilé byl kromě jazykové výuky poprvé připraven i kurs československých reálií. Tato novinka byla účastníky uvítána a její zařazení do programu se ukázalo jako velmi prospěšné. Kromě toho si pokročilí mohli vybrat ze dvou přednáškových cyklů — jazykovědného (celkem 13 přednášek), literárněvědného a kulturně historického (13 přednášek). Přednášejícími i lektory byli vybraní učitelé UK a vědečtí pracovníci ÚJČ ČSAV.
Na výukový program pevně navazoval i cyklus promítání význačných filmových adaptací děl české literatury, připravený ve spolupráci s Ústřední půjčovnou filmů Praha. Posluchači si mohli prohlubovat své znalosti též individuálními konzultacemi, návštěvami pražských archívů, muzeí a knihoven.
V rámci oslav třicátého výročí LŠSS uspořádala FF UK a ZV ROH na FF UK pro účastníky LŠSS a III. mezinárodního sympozia o českém jazyce a literatuře v zahraničí (srov. dále v tomto číslo NŘ) slavnostní koncert [98]Dechového kvinteta Národního divadla v Památníku národního písemnictví na Strahově.
V rámci kulturně společenského programu byli účastníci přijati náměstkem pražského primátora na Staroměstské radnici, navštívili naše význačná kulturní a historická místa a měli i možnost účastnit se Pražského kulturního léta.
Třicet úspěšných let pražské LŠSS přiblížila účastníkům a dalším zájemcům i výstavka dokumentů, fotografií, učebnic a vědeckých prací i ohlasů v odborném a denním tisku, instalovaná v prvním patře FF UK. Příznivě přijali též fakt, že jim byly předány darem některé publikace našich předních nakladatelství.
30. běh LŠSS byl ukončen ve velké aule staroslavného Karolina, kde účastníci za přítomnosti rektora UK Z. Češky, pod jehož patronací se LŠSS koná, převzali osvědčení o účasti.
Podle slov závěrečného projevu J. Taxe jubilejní 30. běh LŠSS splnil své poslání. Probíhal v příznivých podmínkách a v atmosféře vzájemného přátelství. I v tomto běhu LŠSS zůstala věrna své tradici a v rámci svých možností přispěla k plnění závěrů helsinské konference a rozvíjela myšlenku mírového soužití a přátelství mezi národy.
[1] Bližší informace o LŠSS viz J. Petr, Letní škola slovanských studií, NŘ 66, 1983, s. 45—51; J. Porák, O práci Letní školy slovanských studií v Praze, in: Čeština jako cizí jazyk I, UK Praha, 1985, s. 15—17, a J. Hasil, Dvacátý osmý běh Letní školy slovanských studií, NŘ 68, 1985, s. 103—105 — zde uvedena i další li teratura.
Naše řeč, ročník 70 (1987), číslo 2, s. 96-98
Předchozí Oľga Schulzová: Publikace o mluvení
Následující Jiří Hasil: Třetí mezinárodní sympozium Český jazyk a literatura v zahraničí
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1