Letní škola slovanských studií

Jan Petr

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Letní škola slovanských studií (dále jen LŠSS) je součástí Ústavu slovanských studií Univerzity Karlovy, který je univerzitním účelovým zařízením organizačně začleněným do filozofické fakulty UK. Ústav byl zřízen rozhodnutím rektora UK prof. JUDr. Zdeňka Češky, člena korespondenta ČSAV, ke dni 1. února 1978. V organizačním řádu Ústavu (článek 2) se uvádí, že posláním tohoto ústředního mezioborového pracoviště je šíření znalostí českého jazyka, literatury, historie a kultury vůbec mezi zahraničními slavisty a bohemisty, seznamování zahraničních slavistů a bohemistů se současným životem naší společnosti, popularizace a propagace československé bohemistiky v zahraničních vědeckých, odborných a kulturních kruzích a podílení se na mezinárodní vědecké spolupráci v oblasti bohemistiky.

Ústav zajišťuje v rámci filozofické fakulty výuku češtiny pro cizince a podílí se na přípravě lektorů češtiny vysílaných ministerstvem školství ČSR v rámci mezistátních kulturních dohod na zahraniční vysoké školy. Ve své výzkumné činnosti se Ústav zaměřuje na lingvodidaktickou teorii a praxi vyučování češtiny jako cizího jazyka, a to především ve vztahu k ostatním slovanským jazykům. Tento úkol zahrnuje otázky mluvnice současné češtiny a konfrontační studium češtiny a cizích jazyků. Na úseku literární vědy se zkoumají z obdobného hlediska metodologické otázky vyučování české literatury ve srovnávacím měřítku, a to pro potřeby výuky cizinců bohemistů.

Z toho, co jsme uvedli, vyplývá, že činnost Ústavu (podobně jako LŠSS) je zaměřena hlavně na pěstování českého jazyka a literatury a že je to v prvé řadě bohemistické pracoviště se zvláštním odborným a pedagogickým zaměřením, kterým se liší od ostatních bohemistických kateder a ústavů. Slavistická složka mu poskytuje širší základnu pro různé formy jeho didaktické a vědecké činnosti, začleňuje Ústav do širších mezioborových souvislostí.

LŠSS má již dlouholetou, více než čtvrtstoletí trvající tradici. Poprvé se konala v r. 1948, podruhé v r. 1949 a po desetileté přestávce se od r. 1959 pořádá na filozofické fakultě UK pravidelně každým rokem. Od r. 1962 se stala v rámci organizace fakulty samostatným zařízením, od r. 1970 až do r. 1978 tvořila součást katedry českého a slovenského jazyka filozofické fakulty UK, nyní tvoří část Ústavu slovanských studií. Záštitu nad ní má rektor UK, o její vědeckou úroveň a náplň pečuje vědecká rada (jmenovaná děkanem filozofické fakulty UK) a ředitelství LŠSS (resp. Ústavu slovanských studií). Ředitelství a sekretariát LŠSS pracuje v tomto složení: ředitel prof. dr. Jaroslav Tax, CSc., zástupce ředitele prof. dr. Jan Petr, DrSc., vedoucí ta[46]jemník doc. dr. Jaroslav Porák, CSc., tajemníci dr. Vladimír Blažek, CSc., dr. Jan Kuklík, CSc. a Vlasta Škubalová. Kromě tohoto vedení o jednotlivé národní skupiny účastníků pečuje skupina průvodců z řad studentů filozofické fakulty UK, kteří znají jejich mateřský jazyk. Předsedou vědecké rady je prof. dr. Vítězslav Rzounek, DrSc.

Úkolem LŠSS je zprostředkovat účastníkům znalosti českého jazyka, literatury, historie a kultury, s důrazem na vztahy k jazykům, literaturám, historii a kultuře dalších slovanských národů, zejména slovenského a ruského, a seznamovat je s výsledky současného bádání v těchto vědních oblastech. LŠSS seznamuje účastníky též se současným životem našeho lidu, s výsledky jeho práce, s naší vnitřní i zahraniční politikou, s vědou a kulturou (srov. organizační řád, čl. 3, odst. 2).

Od začátku až dodnes se zúčastnilo LŠSS okolo 2800 zahraničních bohemistů a slavistů z mnoha zemí všech světadílů, každoročně na ni přijíždí přibližně 130—150 interních a externích účastníků (někteří z nich se již účastnili několika běhů LŠSS). Podle organizačního řádu je určena pro zahraniční bohemisty a slavisty, zejména vysokoškolské učitele, vědecké a odborné pracovníky, studenty, překladatele a ostatní kulturní pracovníky. Vyžaduje se, aby účastník ovládal aktivně alespoň jeden slovanský jazyk a znalost češtiny odpovídala rozsahem nejméně jednomu roku studia na některé zahraniční univerzitě.

Do programu LŠSS jsou zařazeny:

/1/ Odborné bohemistické přednášky současně probíhající ve dvou volitelných cyklech: a) jazykovědném, b) literárněvědném a historickém. Přednášky konají učitelé filozofické fakulty UK a vědečtí pracovníci ústavů ČSAV;

/2/ Praktická jazyková cvičení, která jsou rozdělena podle stupně znalostí účastníků. Konají se kursy pro začátečníky (denně pětihodinový intenzívní kurs), pro mírně pokročilé (denně tříhodinový kurs a dvě hodiny podle vlastního výběru, buď kurs čtení literárních textů, nebo kurs české konverzace) a pro pokročilé (denně dvouhodinový kurs a hodina podle vlastního výběru: buď konverzace, nebo seminář českého jazyka či české literatury, nebo jazykový kurs slovenštiny, resp. některého dalšího slovanského jazyka). Pokročilí i někteří mírně pokročilí účastníci navštěvují poté podle vlastního výběru přednášky (viz výše). Kromě toho se pořádají týdenní fonetická cvičení pro začátečníky a mírně pokročilé, která jsou zaměřena na rozdíly artikulační báze češtiny a mateřského jazyka účastníků. Celkem na každé LŠSS probíhá souběžně nejméně třináct základních kursů a deset kursů výběrových;

/3/ Exkurze po Praze, návštěvy výstav, koncertů a divadel a výlety po Čechách zaměřené na poznávání současného politického, hospodářského a kulturního života naší země; dále návštěvy míst spojených s pokrokovými národními tradicemi, kulturních památek a přírodních krás Čech. Do pro[47]gramu každé LŠSS se zařazuje prohlídka některého hospodářského podniku, při níž mají účastníci možnost poznat v širších souvislostech socialistických výrobních a společenských vztahů způsob činnosti a dosažené výsledky naší průmyslové nebo zemědělské velkovýroby.

V rámci bohemistického vzdělávacího programu se také pořádají pro účastníky LŠSS setkání s významnými členy Svazu českých spisovatelů, s předními učiteli pražských vysokých škol a vědeckými pracovníky ústavů Československé akademie věd, zejména Ústavu pro jazyk český, Ústavu pro českou a světovou literaturu, Ústavu pro etnografii a folkloristiku, Československo-sovětského institutu a Ústavu československých a světových dějin. Vedení LŠSS také zprostředkovává účastníkům podle jejich zájmu odborné konzultace s našimi jazykovědci, literárními vědci, historiky, etnografy, folkloristy a dalšími odborníky, zvláště v tom případě, když někteří účastníci využívají svého pobytu v Praze také k přípravě diplomních a disertačních prací nebo k shromažďování materiálu pro odborné rozpravy. Zájemci mají možnost v rozsahu knihovního řádu využívat ke studijním účelům fondů pražských knihoven a archívů. Podle zkušeností z minulých let uvádíme, že zahraniční bohemisté na LŠSS nejčastěji pracují v oddělení starých tisků a rukopisů Státní knihovny ČSR, v lexikálním archívu současné češtiny a v kartotéce staročeského slovníku v oddělení pro dějiny českého jazyka Ústavu pro jazyk český ČSAV. Ojediněle také využívají materiálů v dialektologickém oddělení a v oddělení onomastickém ÚJČ (o organizačním uspořádání ústavu srov. např. NŘ 64, 1981, s. 12—14).

Výuka češtiny probíhá každý den v kursech (viz výše) a tvoří vedle teoretických lingvistických přednášek základ jazykové složky programu LŠSS. Vyučuje se v nich podle dobře zpracovaných učebnic češtiny, jejímiž autory jsou většinou učitelé působící již více let na LŠSS. V učebnicích pro začátečníky se využívá jako pomocného překladového jazyka vždy některého cizího jazyka (ruštiny, němčiny, angličtiny, francouzštiny nebo italštiny), učebnice pro další stupně jsou zpracovány jen na základě češtiny. Je třeba uvést, že při jejich tvorbě se dosáhlo na LŠSS vskutku pozoruhodných výsledků. Máme přitom na mysli jak stupeň propracovanosti metodiky vyučování češtiny, tak také výsledky, jichž se na jejich základě dosahuje při výuce češtiny jako cizího jazyka. O jejich úrovni svědčí mj. ta skutečnost, že se jich také používá při výuce češtiny na některých zahraničních vysokých školách a u nás v některých kursech češtiny pořádaných pro cizince mimo filozofickou fakultu UK a LŠSS.

V současné době se užívá při výuce češtiny na LŠSS těchto učebnic:[1] H. Confortiová a kol., Il ceco per i principianti (220 s.); V. Šustalová, J. Holub, Z. Macků, H. Šindlerová, Le tchéque pour débutants (220 s.); J. Holub, Czech [48]for Beginners (184 s.); J. Porák, Učebnice češtiny na základě ruštiny (200 s.); H. Confortiová, Čeština pro pokročilejší začátečníky (114 s.); J. Holub, H. Confortiová, Čeština pro mírně pokročilé (60 s.); P. Adamec, D. Brčáková, P. Brandejský, M. Maroušková, Mluvte s námi česky (74 s.); A. Trnková, Cvičení z české mluvnice (135 s.); J. Luttererová, Česká slovní zásoba a konverzační cvičení (108 s.); V. Šustalová, Slovní zásoba I (126 s.); K. Filipová, Z. Švamberk, Slovní zásoba II (130 s.); V. Šustalová, A. Trnková, J. Hronek, Textová cvičebnice českého jazyka pro zahraniční studenty I (240 s.); V. Šustalová, A. Trnková, J. Hronek, Textová cvičebnice českého jazyka pro zahraniční studenty II (210 s.) a J. Porák, Výběr z lidových písní (48 s.).[2]

Kromě kursů češtiny se konají také fakultativní cvičení slovenského jazyka, která vedou zkušení učitelé ze slovenských vysokých škol. V posledních letech přicházejí převážně z filozofické fakulty Univerzity P. J. Šafaříka v Prešově. Podle zájmu účastníků se také pořádají volitelné lektoráty dalších slovanských jazyků. V minulých letech se těšil značnému zájmu kurs lužické srbštiny pro začátečníky.[3]

Na LŠSS přicházejí účastníci především na základě mezistátních kulturních dohod jako stipendisté ministerstva školství ČSR, dále jako stipendisté Svazu českých spisovatelů, Sdružení překladatelů a některých dalších čs. institucí. Jiní jsou hosty děkana filozofické fakulty UK, někteří přijíždějí na vlastní náklady, popř. jako stipendisté vysílající strany. Kromě těchto řádných posluchačů se účastní každé LŠSS menší počet externistů (na vlastní náklady), kteří pouze navštěvují přednášky a jazyková cvičení, avšak bydlí mimo LŠSS (většinou jde o cizince, kteří dlouhodobě žijí v Praze).

Nejvíce zájemců o studium češtiny přijíždí každoročně z SSSR, Francie, Itálie, NDR, NSR, Bulharska, USA a Velké Británie, v menším počtu jsou mezi účastníky LŠSS zastoupeny další země Evropy, Ameriky, Asie, Afriky a Austrálie. Průměrně je na LŠSS každoročně zastoupeno 22—26 zemí a o něco více národností (okolo 30). Průměrný věk účastníků se v poslední době pohybuje okolo 28 let. S ohledem na znalost češtiny převládají nyní začátečníci a mírně pokročilí, nechybějí však ani jednotlivci, kteří jsou již známí bohemisté působící na některé zahraniční univerzitě. Mezi vítanými účastníky jsou také osvědčení zahraniční překladatelé české poezie a prózy, kteří velmi dobře ovládají češtinu pasívně a chtějí se zdokonalit především v mluveném jazyce a v znalostech českých reálií. Zvláštní péči samozřejmě [49]věnujeme mladým studentům bohemistiky a slavistiky, pro něž se pobyt na LŠSS stává ve skutečnosti součástí a letním pokračováním jejich řádného vysokoškolského studia.

Pražská LŠSS nemohla již v 60. letech uspokojit stále rostoucí počet zájemců o účast ve svých bězích. Proto byla v r. 1968 zřízena obdobná letní škola v Brně, nejprve jako odbočka pražské letní školy a od r. 1969 jako samostatný organizační útvar filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně. Pro studium slovenského jazyka a literatury byla založena v r. 1965 samostatná letní škola (Studia academica slovaca) na filozofické fakultě Univerzity J. A. Komenského v Bratislavě (do té doby probíhal vždy týden výuky pražské LŠSS na některé slovenské vysoké škole a jeden ze zástupců ředitele LŠSS byl vysokoškolský učitel ze Slovenska). Mezi těmito třemi letními školami v ČSSR probíhá těsná spolupráce na všech úsecích jejich činnosti, účelná koordinace učebních plánů a kulturně vzdělávací činnosti, výměna zkušeností z tvorby učebnic apod.

Více než dvacetiletá zkušenost z LŠSS ukazuje, že si účastníci během jednoho měsíce intenzívní výuky zřetelným způsobem zdokonalí své praktické znalosti češtiny a že i začátečníci se dokážou v běžných životních situacích česky domluvit. Pod vedením našich odborníků si rozšíří své bohemistické vzdělání, seznámí se s naší odbornou literaturou (některé knihy dostávají jako dar od vedení LŠSS) i současnou literární tvorbou a v neposlední řadě poznají v dosti velkém rozsahu různorodou problematiku naší socialistické země. Nezřídka se stává, že LŠSS se stane pro některého účastníka podnětem k přeložení jednoho i více našich literárních děl. V této souvislosti je zde třeba připomenout účinnou spolupráci agentury Dilia s vedením LŠSS, která mj. každoročně pořádá instruktivní výstavky a besedy s účastníky. Tyto besedy jsou zaměřeny na otázky spojené s vydáváním přeložené české literatury v cizině. Kromě toho Dilia zprostředkovává průběžně informace o knižních novinkách.

Během LŠSS se mezi jejími účastníky navazují osobní a odborné styky, které v budoucnosti upevňují jejich přátelský a často také tvořivý vztah k Československu. LŠSS takto napomáhá k získávání přátel naší zemi v zahraničí, při vzdělávání učitelů a obětavých propagátorů české řeči a kultury v cizině.

Ústav slovanských studií také pořádá sympozia o bohemistice a o výuce češtiny v zahraničí. Jsou na ně zváni učitelé českého jazyka, literatury a historie působící na zahraničních univerzitách. Na zasedáních podávají zevrubné informace o studiu bohemistiky na jednotlivých univerzitách a o specifických problémech výkladu jednotlivých literárních období. Ve spolupráci s našimi bohemisty dochází zde k výměně zkušeností získaných při pěstování oboru, při tvorbě vysokoškolských učebnic a při vzdělávání budoucích bohemistů. Během zasedání se projednávají formy spolupráce mezi pracovišti v jednotlivých zemích a vyslovují se přání adresovaná našim bohe[50]mistickým pracovištím. Tato sympozia posilují postavení oboru v zahraničí a přinášejí mimořádně významné výsledky. Dosud se konala dvě sympozia: první v r. 1976 a druhé v r. 1979. O pořádání dalších je mimořádný zájem jak z naší strany, tak také ze strany našich zahraničních partnerů.

Ústav slovanských studií podporuje v souladu se závěry XVI. sjezdu Komunistické strany Československa úsilí našeho lidu o prohlubování mírového soužití a mnohostrannou spolupráci mezi národy. Je institucí, která na svěřeném úseku uskutečňuje v souladu se zahraniční politikou socialistického Československa mezinárodní vědecké styky a napomáhá účinné výměně skutečných kulturních hodnot. V tomto smyslu jeho činnost také plně odpovídá záměrům i liteře závěrečného dokumentu helsinské konference.

XXVI. běh LŠSS se konal na filozofické fakultě UK ve dnech 23. 7.—20. 8. 1982. Zúčastnilo se ho 130 řádných a externích posluchačů z 25 zemí.

Společné přednášky pro všechny účastníky byly věnovány významným výročím r. 1982. Bylo to 65. výročí Velké říjnové socialistické revoluce a její význam pro vznik samostatné Československé republiky (přednesl Č. Amort) a 25. výročí úmrtí Zdeňka Nejedlého, vynikající osobnosti novodobé české vědy a kultury (přednesl J. Petr). Mezi účastníky vyvolala velký zájem přednáška o aktuálních otázkách české a slovenské literatury ve světle spisovatelských sjezdů (přednesl V. Rzounek).

V jazykovém cyklu byly předneseny tyto přednášky: K jazykové kultuře spisovné češtiny (M. Čechová), Stratifikace českého národního jazyka (J. Hrbáček), Obecná čeština v současné literatuře (K. Hausenblas), Vývojové tendence v české odborné terminologii (A. Tejnor), Jazykové kontakty česko-slovenské v socialistickém období (O. Schulzová), Teorie pádů (P. Novák), Spisovná čeština před obrozením (J. Porák), Počátky české dialektologie (J. Petr), Místní jména v Čechách ve světle historického vývoje (I. Lutterer), Jazykové kontakty česko-německé (E. Skála) a Srovnávací fonologie slovanská (M. Romportl).

V literárněvědném a historickém cyklu byly předneseny tyto přednášky: Lyrická próza České moderny (V. Štěpánek), Tendence literatury pro mládež posledního období (J. Voráček), Problematika současné čs. prózy (J. Marek), Dvě vývojová rozhraní Karla Čapka (J. Tax), České utopické drama mezi dvěma světovými válkami (F. Černý), Univerzita Karlova od založení po bitvu na Bílé hoře (A. Skýbová), Nástin dějin filozofické fakulty Univerzity Karlovy (J. Petráň), Česká vzdělanost a kultura barokní doby (J. Haubelt), Československo-sovětské kulturní vztahy 1917—1938 (Z. Uherek), Etnografické studium Čechů a Slováků v cizině (A. Robek) a Přístupové cesty k vážné hudbě (P. Eben).

Zkrácený text všech přednášek vyjde jako každoročně ve sborníku nazvaném Přednášky z XXVI. běhu Letní školy slovanských studií r. 1982 (Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 1983).

Z kulturně vlastivědného programu zde uvádíme návštěvu Muzea V. I. Le[51]nina, Muzea Antonína Dvořáka, Památníku národního písemnictví na Strahově, Národního muzea v Praze, Národní galerie v Jiřském klášteře na pražském hradě a památného Vyšehradu, dále pietní návštěvu Lidic a Terezína, prohlídku Čapkovy Strže a Národní galerie na Zbraslavi, výlet do Průhonic, návštěvu Tábora, Sázavského kláštera s výstavou, Litoměřic, výlet na hrad Bezděz (spojený s návštěvou Máchova jezera), exkurzi na Křivoklát a třídenní výlet do jižních Čech po trati České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec a Telč. Podobně jako v předchozích letech se uskutečnilo přijetí účastníků LŠSS u primátora hlavního města Prahy a u rektora UK, obě přijetí byla spojena s prohlídkou budov. Běh LŠSS byl slavnostně zakončen ve velké aule Karolina předáním osvědčení o účasti.

XXVI. běh LŠSS proběhl v pracovním a přátelském ovzduší, splnil stanovené cíle pořadatelů i očekávání účastníků. Jeho absolventi opouštěli Prahu s dobrým pocitem, že užitečně strávili měsíc naplněný studiem bohemistiky. Jsme přesvědčeni, že mnozí z nich se stanou propagátory české řeči a kultury v zahraničí a že budou přispívat k dobrým vztahům naší země s ostatními státy na světě.

---

[1] Neuvádím zde učebnice češtiny z dřívějších let, které nebyly opětně vydány nebo dosud nevyšly (např. učebnice češtiny K. Máry pro německy mluvící).

[2] Tyto učebnice vyšly v několika vydáních a dotiscích. Proto jsme upustili od uvádění roku vydání a jeho pořadí. Vycházejí ve formě vysokoškolských skript nákladem rektorátu UK nebo Státního pedagogického nakladatelství.

[3] Srov. P. Nowotny, Lěćna šula słowjanskich studijow w Praze a jeje wuznam za Serbow. Rozhlad 9, 1959, s. 316—319. J. Petr, Serbšćina na IV. lěćnej šuli słowjanskich studijow w Praze. Rozhlad 10, 1960, s. 314—315. Obdobné zprávy téhož autora o následujících bězích LŠSS přinesl časopis pro lužickosrbskou kulturu Rozhlad (vydává Domowina v Budyšíně) v ročnících 11, 1961, s. 312—313; 12, 1962, s. 332—334; 13, 1963, s. 315.

Naše řeč, ročník 66 (1983), číslo 1, s. 45-51

Předchozí Miloslav Sedláček: Vlastní zeměpisná jména v deklinačním systému češtiny

Následující J. H. (= Josef Hrbáček): Syntaktická konference v Nitře