Ze zprávy o činnosti Ústavu pro jazyk český ČSAV v roce 1982

Otakar Šoltys

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

V Naší řeči byla již uveřejněna zpráva s obdobným nadpisem[1] a s příslibem seznamovat pravidelně čtenáře s výzkumnou činností Ústavu pro jazyk český (dále ÚJČ), který je naším největším bohemistickým a obecně lingvistickým pracovištěm. Jestliže jsme tak zatím nečinili, bylo to proto, že jsme chtěli spíše než o průběhu prací informovat o dosažených výsledcích.

Začátek sedmé pětiletky znamenal podstatnou přestavbu vědeckovýzkumné základny ve společenských vědách v ČSAV, neboť byly sjednoceny [259]výzkumné programy české a slovenské. V oblasti jazykovědy tak vznikly dva hlavní úkoly státního plánu základního výzkumu: Čeština a slovenština jako nositelé národní kultury (VIII-8-6), úkol koordinovaný prof. dr. Janem Petrem, DrSc., a Jazyk jako prostředek společenského vědomí, úkol koordinovaný prof. dr. Jánem Horeckým, DrSc.

Hlavní úkol Čeština a slovenština jako nositelé národní kultury sjednocuje vědeckovýzkumnou kapacitu převážné části ÚJČ a Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra (dále JÚĽŠ) a člení se do pěti dílčích úkolů: Současná spisovná čeština a jazyková kultura, Vývoj češtiny a staroslověnštiny, Výskum spisovnej slovenčiny a jej kultúry, Výskum nespisovných útvarov slovenčiny a Výskum dejín slovenčiny.

Sjednocení výzkumných programů českých a slovenských nebylo obtížné, neboť ÚJČ i JÚĽŠ úzce spolupracovaly již v předešlých pětiletkách, a proto rozsah i obsah odborného zájmu o národní jazyk vykazoval mnoho společných rysů. Také osobní kontakty mezi českými a slovenskými lingvisty byly vždy velmi úzké.

Sedmý pětiletý plán předpokládá tyto průběžně kontrolovatelné etapy: 1. odevzdání rukopisu akademické Mluvnice češtiny do konce roku 1982 k recenznímu řízení; 2. odevzdání rukopisu prvního svazku Slovníku slovenských nářečí do konce roku 1983; 3. odevzdání 15. a 16. sešitu Staročeského slovníku do tisku do konce r. 1983; 4. odevzdání rukopisu Krátkého slovníku slovenského jazyka do konce r. 1983.

Další část zprávy věnujeme výsledkům dosaženým v ÚJČ. Jak je z uvedených plánovaných etap zřejmé, byl konec roku 1982 termínem pro odevzdání rukopisu akademické Mluvnice češtiny. Toto rozsáhlé kolektivní dílo (podílelo se na něm 51 autorů a rukopis má přes tři tisíce stran) se podařilo autorsky a zejména redakčně dokončit tak, že rukopis byl 2. ledna 1983 odevzdán do nakladatelství ČSAV Academia. Nyní se tedy může naše veřejnost těšit, že se — díky úsilí srovnatelnému s úsilím autorů — podaří nakladatelství a tiskárně dostat mluvnici v nejbližších letech na pulty knihkupectví. Rukopis se skládá ze tří svazků: první svazek obsahuje výklady fonetické, fonologické a slovotvorné, druhý svazek je věnován formálnímu a funkčnímu tvarosloví, třetí svazek syntaxi. Fonetika a fonologie se opírá o domácí tradice pražské lingvistiky a představuje jejich nejsoučasnější komplexní zpracování; slovotvorba vychází z teorie tvoření slov vypracované na půdě ÚJČ. Formální a funkční tvarosloví vychází z nejnovějších poznatků, respektujících členění slovních druhů na základní a nadstavbové a jejich primární, sekundární a terciální funkce (srov. SaS 36, 1975, s. 18—46). Syntax větná i nadvětná vychází z centrálního postavení slovesa v české větě a z jeho formálních i sémantických vlastností.

Spolu s rukopisem mluvnice byly odevzdány do tisku dvě monografie, které akademickou Mluvnici češtiny doplňují, a to Kvantitativní analýza současné češtiny a Jednojazyčná lexikologie.

[260]Rukopis mluvnice, i když má postavení prioritní, není jediným výsledkem ÚJČ v r. 1982, je pouze jedním z témat dílčího úkolu Současná spisovná čeština a jazyková kultura (téma: Gramatická stavba spisovné češtiny). Souběžně s ním byla řešena i problematika ostatních témat tohoto dílčího úkolu.

V oblasti výzkumu spisovné výslovnosti (téma: Fónická stránka spisovné češtiny) se práce soustředila na zpracování materiálu získaného uplatněním výslovnostního dotazníku a na přípravné práce spojené s vydáním nové kodifikační příručky zahrnující pravidla výslovnosti slov domácích i přejatých. Dále se výzkum týkal experimentálního zpracování automatické syntézy češtiny, jehož výsledky jsou nyní uplatňovány v SPZV III-8, Robotika a umělá inteligence.

Lexikografické úkoly ÚJČ (téma: Slovní zásoba spisovné češtiny) obsahují tyto slovníky: Slovník cizích slov, Frazeologický slovník (2. díl) a Slovensko-český slovník. Na všech těchto slovnících postupují práce podle plánu.

Kvantitativní výzkum spisovné češtiny (další téma dílčího úkolu) přinesl několik významných výsledků. Vedle již zmíněné monografie doprovázející akademickou Mluvnici češtiny (viz výše) byly jako interní tisk ÚJČ ČSAV publikovány práce Lingvistica II — Kvantitativní charakteristiky současné české publicistiky a Linguistica III obsahující k předchozímu výkladu tabulky a grafy. Byl rozmnožen Frekvenční slovník současné odborné češtiny. Materiál k uvedeným publikacím byl pořízen pomocí samočinného počítače TESLA 200 a IBM 370. Pokračovalo se v práci na sémantickém frekvenčním slovníku. Na základě korpusu 540 000 slov se zpracovává prvních 1 000 nejfrekventovanějších slov.

Oblast jazykové kultury (téma: Jazyková kultura a spisovná komunikace) zahrnuje jednak úkoly popularizační a poradenské, jednak úkoly vědecké a odborné. Pro popularizační knižnici Maják byl připraven rukopis monografie Naše místní jména (a jak jich užívat). Rozsáhlá byla smluvní spolupráce s nakladatelstvím Svoboda při novém vydávání Sebraných spisů V. I. Lenina a Marxova Kapitálu. V rámci spolupráce s ministerstvem školství byla dokončena nová integrovaná učebnice českého jazyka. K edičním úspěchům patří druhé rozšířené vydání Úvodu do stylistiky pro informační pracovníky a ze spolupráce s NDR vyplývající publikování druhého dílu Grundlagen der Sprachkultur (Základy jazykové kultury).

Z druhého dílčího úkolu je v ÚJČ zpracováván Staročeský slovník. V uplynulém roce byl dokončen a do nakladatelství odevzdán jeho 15. sešit, který tvoří úvodní etapu práce podle nové úsporné koncepce. Práce na 16. sešitu postupovaly podle plánu s výhledem na dokončení v 1. pololetí roku 1983. Během zpracování materiálu bylo nutné v jednotlivých detailech upřesňovat přijaté zestručňovací zásady.

Jako součást ústavních úkolů byla řešena problematika onomastická a dialektologická. Podle plánu se pokračovalo v Praze i v Brně na přípravě Slovníku pomístních jmen, a to po stránce materiálové i autorské, a rovněž [261]i v konfrontačním výzkumu německých pomístních jmen z českého pohraničí. I nadále byl zajišťován český podíl na přípravě západoslovanské části Slovanského onomastického atlasu. Antroponymické výzkumy pokračují v systematickém zjišťování frekvence volených jmen v ČSR.

Práce na Českém jazykovém atlase (dále ČSA) pokračovaly jak v Praze, tak v Brně. Prakticky bylo dokončeno kartografické zpracování lexikálních a slovotvorných položek Dotazníku pro ČSA. Pracovníci soustředění na úkol ČSA plní zároveň důležité úkoly mezinárodní spolupráce. Pro Slovanský jazykový atlas byly zhotoveny indexové výpisy pro fonetickou a lexikální řadu, provedena fonologická, morfematická a etymologická analýza položek k mapování a v rukopise připraveny hláskové a slovníkové mapy. V rámci mezinárodní spolupráce na Evropském jazykovém atlase byla definitivně zpracována mapa znázorňující složitou sémantickou motivaci evropských nářečních pojmenování pro rampouch a odeslána do holandského centra. Pro Karpatský jazykový atlas byl vydán v Moskvě svazek prolegomen a 1. svazek díla byl odevzdán do tisku.

ÚJČ i v tomto roce prakticky plnil úkoly oborového bibliografického střediska; průběžně se doplňovaly knižní fondy ústavní knihovny. Na úseku bibliografie byl zpracován rukopis Bibliografie české lingvistiky za rok 1980, který čeká na uveřejnění v podobě malotirážního ústavního tisku.

Na závěr této stručné zprávy bychom se chtěli zmínit o cílovém projektu Národní jazyky v období budování rozvinuté socialistické společnosti. Úvodní texty a program tohoto významného mezinárodního úkolu byly otištěny v SaS 43, 1982, s. 1—30. Práce na něm jsou v plném proudu a zejména úspěšně se rozvíjí spolupráce se sovětskými a německými partnery. Významnou bilancí dosavadní práce bude zasedání mezinárodní komise pro řešení uvedeného multilaterálního úkolu v září 1983 v Kišiněvě (Moldavská SSR). Je snahou koordinátora tohoto úkolu (a tím je ÚJČ) shromáždit první verzi rukopisu kolektivní monografie do konce r. 1983, aby se poté mohlo přistoupit k jeho redakčnímu zpracování. Tato etapa práce má být uzavřena koncem r. 1985, kdy se plánuje odevzdání rusky psaného rukopisu kolektivní monografie do tisku.

---

[1] Srov. NŘ 64, 1981, s. 52.

Naše řeč, ročník 66 (1983), číslo 5, s. 258-261

Předchozí Ján Kačala: Současný stav a perspektivy popularizace jazykovědy, resp. slovenštiny

Následující Vladimír Šmilauer: Šedesátiny prof. PhDr. Karla Hausenblase, DrSc.