Ze zprávy o činnosti Ústavu pro jazyk český ČSAV v roce 1979
Šs (= Otakar Šoltys)
[Posudky a zprávy]
-
Čtenáři Naší řeči se již seznámili s činností Ústavu pro jazyk český ČSAV (dále jen ÚJČ) za rok 1978.[1] Touto naší statí chceme upevnit tradici, která umožňuje široké čtenářské obci tohoto časopisu, aby byla každoročně informována o pracovních úspěších i problémech, které má největší bohemistické pracoviště v ČSSR.
Základním úkolem ÚJČ, stejně jako každého pracoviště ČSAV, je provádět základní výzkum; v případě ÚJČ je jeho předmětem český jazyk. Využívání výsledků tohoto základního výzkumu má tradičně vysokou úroveň, pokud jde o jazyk jako prostředek komunikace mezi lidmi. Společenské potřeby, které ÚJČ uspokojuje v této oblasti, jsou značné. Rozvoj vědeckotechnické revoluce však čím dál tím naléhavěji staví do popředí komunikaci člověk — stroj. Jsme [53]přesvědčeni o tom, že výsledků základního výzkumu přirozeného jazyka by se s úspěchem mohlo využívat v těch oblastech průmyslu, kde se používají mikroprocesory a výpočetní technika jako řídící jednotky současných strojů.
ÚJČ zpracovává úplný popis současného jazyka a popis dějin jazyka. Výzkumem a popisem současného jazyka se zabývá 6 oddělení, výzkumem a popisem dějin jazyka 2 oddělení. Budeme nyní uvádět pracovní výsledky ÚJČ v roce 1979 po jednotlivých odděleních.
Z názvů jednotlivých oddělení ani z úkolů, o kterých se zmíníme, nemusí být na první pohled zřejmé, že ÚJČ je pracovištěm, ve kterém se řeší základní metodologické a obecně lingvistické otázky, a že na půdě ÚJČ jsou také rozpracovány myšlenky marxistické jazykovědy. Tak např. v rámci úkolu Principy marxistické jazykovědy a kritika buržoazních koncepcí v jazykovědě byly publikovány studie Klasikové marxismu-leninismu o jazyce a Slavistické zájmy K. Marxe a B. Engelse. Připravují se další práce z okruhu filozofie jazyka i obecně metodologické práce.
Oddělení gramatiky a pracovníci z dalších oddělení ÚJČ ve spolupráci s řadou externích řešitelů připravují Akademickou mluvnici češtiny. Koncepce této mluvnice oproti Teoretickým základům, které byly publikovány v SaS v r. 1975, se poněkud změnila. Výklady nebudou postupovat od významu k formě, ale zachová se již v minulosti uplatňovaný postup od formy k významu, přičemž všechny pozitivní výsledky, které přináší postup opačný, by měly být do popisu začleněny. V roce 1979 se připravovala první verze základních částí rukopisu mluvnice. Celá první rukopisná verze základních částí mluvnice bude hotova v r. 1980. Tato mluvnice by měla znamenat pokrok jak v teorii, tak v praxi našeho mluvnictví a měla by přiblížit charakter popisu jazyka způsobu, který je nyní ve světové lingvistice obvyklý. Není nutno podrobně se o mluvnici v tomto stadiu jejího zrodu rozepisovat, snad jen tuto informaci: výkladů bude možné využívat k získání poznatků nejen pro komunikační proces člověk — člověk, ale také člověk — stroj, takže mluvnice by mohla být užitečná i pro technickou inteligenci.
Kromě práce na mluvnici se v oddělení matematické lingvistiky a fonetiky připravovala nová verze pravidel výslovnosti slov domácích a pokračovalo se v kvantitativním popisu jazyka publicistických, odborných a administrativních projevů. V rámci tohoto výzkumu, který pokrývá stylové oblasti pro současné stadium vývoje mateřského jazyka nejzávažnější, byl rozpracován frekvenční slovník (obsahuje 19 000 hesel), zpracována frekvenční charakteristika morfologie podstatných a přídavných jmen, základních syntaktických jevů aj. Výsledek tohoto výzkumu zobjektivizuje mnohá data a tvrzení o uvedených stylových oblastech.
Také v oddělení lexikologie a lexikografie se zpracovává část Akademické mluvnice češtiny. Kromě této práce pokračovala příprava frazeologického [54]slovníku (ve spolupráci s Ústavem slovanských studií FFUK) a pokročily přípravné práce na Slovníku cizích slov.
Úkol Konfrontační studium češtiny a slovenštiny vyústil v publikování Česko-slovenského slovníku. Slovník je výsledkem plodné spolupráce mezi Jazykovedným ústavem Ľ. Štúra SAV a ÚJČ ČSAV.
Výzkum v oddělení jazykové kultury, stylistiky a terminologie přinesl tyto výsledky: vyšly publikace Aktuální otázky jazykové kultury v socialistické společnosti, Slovník slovanské lingvistické terminologie (2. svazek) a 2. vydání knihy Čeština za školou. Do tisku byly odevzdány práce Rétorika v dějinách jazykové komunikace a Kultura slavnostních mluvených projevů. Kromě toho se pokračovalo v práci na Základech jazykové kultury.
V dialektologickém oddělení jsou současně zpracovávány tři jazykové atlasy, z nichž dva představují důležité úkoly mezinárodní spolupráce, a připravuje se další. Český jazykový atlas, který je vyústěním mnohaletého terénního výzkumu, je ve stadiu konečného autorského zpracování prvního dílu a přípravy dílů dalších. Český podíl na Evropském jazykovém atlase prošel několika stadii vývoje. V současnosti je práce na něm v souhlase se stanovenými termíny, dokonce s mírnými aktivy, i když je třeba přiznat, že právě v tomto roce se dohonilo několikaleté zpoždění. Dále probíhají práce na českém podílu na Slovenském jazykovém atlase, jehož koordinačním centrem je Moskva, a úspěšně začaly i přípravné práce na Karpatském jazykovém atlase, na němž se podílejí akademická pracoviště zemí náležejících do karpatského kulturního a zeměpisného areálu.
Studiem historických stadií českého jazyka se zabývá oddělení pro dějiny českého jazyka a onomastické oddělení. V roce 1979 byl zpracován již 13. sešit Staročeského slovníku. V koncepci tohoto slovníku došlo k některým změnám ve snaze zmenšit narůstající rozsah celého díla. Pří plánované redukci však nedojde k oslabení jeho základní vědecké hodnoty.
V onomastickém oddělení se pokračovalo v pořizování soupisu pomístních jmen, byla dokončena monografie o zaniklých obecných jménech, která se dochovala v pomístních jménech, a byl dopracován heslář chybějících částí Slovníku staročeských osobních jmen. Pro nedostatek pracovních kapacit byly práce na tomto díle dočasně zastaveny.
Útvar vědeckých informací pokračoval ve spolupráci se zahraničními bibliografickými periodiky a připravil pro tisk Bibliografii české jazykovědy za rok 1977. Tiskem již vyšel Bibliografický výběr ze slovenské jazykovědy za rok 1977. Byla také zpracována bibliografie akademika Havránka za léta 1918—1978, která vyjde v sérii Bibliografie významných slavistů působících na Karlově univerzitě.
Součástí činnosti ÚJČ, která je v symbióze se základním výzkumem, je popularizační a poradenská činnost. Její profil se oproti loňskému roku nijak neměnil. Zvýšil se podíl účasti pracovníků ÚJČ na tvorbě učebnic, rozšířila se spolupráce s hromadnými sdělovacími prostředky, některými na[55]kladatelstvími, redakčními radami různých časopisů. Ostatní položky jsou přibližně na téže úrovni jako v minulých letech.
Pracovníci ÚJČ se také podílejí na výzkumných programech jiných pracovišť. V rámci státního plánu spolupracují Tesla — Výzkumný ústav sdělovací techniky a ÚJČ na řešení úkolu Řízení automatů mluvenou řečí. S ohledem na současné směry jazykovědného výzkumu v Evropě i ve světě a s ohledem na praktické využití jazykovědného výzkumu je tento úkol velmi důležitý.
V závěru bychom se chtěli soustředit na úkol, který se teprve připravuje, který však ovlivní směrování rozvoje bohemistiky v příštích letech. ÚJČ ČSAV byl pověřen přípravou koncepce a budoucím koordinováním mezinárodního výzkumného programu Národní jazyky v období budování rozvinuté socialistické společnosti. Tento úkol bude v příštích letech soustřeďovat síly významných lingvistů ve spřátelených socialistických zemích i u nás a jeho výsledky by měly znamenat další krok v lingvistické metodologii i v konkrétních poznatcích. Proto je jeho přípravě v současné etapě věnována v ÚJČ i nadřízenými akademickými orgány mimořádná pozornost.
[1] M. Knappová, Ze zprávy o činnosti Ústavu pro jazyk český ČSAV v roce 1978, NŘ 62, 1979, s. 143n.
Naše řeč, ročník 64 (1981), číslo 1, s. 52-55
Předchozí Zdeněk Tyl: Výběr z publikační činnosti Ústavu pro jazyk český ČSAV a jeho pracovníků za léta 1971—1980
Následující Miloslava Knappová: Příjmení typu van Zoen, Mc Cormick, le Breux
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1