Časopis Naše řeč
en cz

K dvěma výročím Ústavu pro jazyk český ČSAV

Antonín Rubín

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Začátkem května 1981 se konalo v budově prezídia ČSAV v Praze slavnostní shromáždění k 35. výročí zřízení akademického Ústavu pro jazyk český a k 70. výročí založení Kanceláře slovníku jazyka českého, z níž ústav vznikl. Zúčastnili se ho hosté ze stranických a státních orgánů, někteří učitelé vysokých škol, pracovníci akademických ústavů a současní i bývalí pracovníci ÚJČ. Kvarteto ZV ROH filozofické fakulty Karlovy univerzity zahrálo Schubertovo Rondo a sklidilo za umělecké provedení velké uznání.

Hlavní projev přednesl J. Petr, ředitel ÚJČ. Rozebral v něm politickou i společenskou situaci v 1. desetiletí našeho století a poukázal na vzestup českého národa, který si vyžadoval dílo, jež by na vědeckém základě a v plné šíři zachytilo slovní zásobu rozvíjejícího se národního jazyka. Slovníky dosavadní, Jungmannův a Kottův, totiž už potřebám doby nestačily. Proto byla z podnětu lexikologické a dialektologické komise tehdejší České akademie v r. 1911 založena Kancelář slovníku jazyka českého, která měla shromáždit potřebný jazykový materiál a slovník vypracovat. Řečník připomněl řadu předních lingvistů, kteří v tehdejší akademické komisi a v Kanceláři externě nebo interně působili nebo jí jako funkcionáři tehdejší akademie pomáhali (patří k nim např. F. Pastrnek, J. Zubatý a J. Polívka), vzpomněl i dalších předních lingvistů, F. Trávníčka, F. Ryšánka a B. Havránka, kteří se později, už v nové ČSAV, stali akademiky.[1]

Činnost Kanceláře byla po odborné stránce řízena Akademií, materiální stránka byla však zajišťována dotacemi ministerstva školství a z nadací. Interními pracovníky byli středoškolští profesoři-bohemisté, kterým ministerstvo školství poskytovalo pro práci na slovníku placenou dovolenou; tento stav trval až do r. 1949. (Externích pracovníků z řad dalších středoškolských profesorů a studentů češtiny na filozofické fakultě bývalo až sto; materiál, který excerpcí získali, čítal v době, kdy bylo vydávání slovníku zahájeno, kolem 5 miliónů lístků.)[2] Slovník vznikal v kontaktech s lexikografickými pracovišti zahraničními, zejména slovanskými, protože dílo muselo být na úrovni současných slovníkových prací ve světě. Začal vy[193]cházet v sešitech k stému výročí slovníku Jungmannova v r. 1935 a dostal název Příruční slovník jazyka českého (PSJČ).

Už po 1. světové válce se projevily snahy Kancelář rozšířit a vytvořit z ní jazykovědný ústav, který by se kromě lexikografie zabýval i dialektologií a současným spisovným jazykem; po celé trvání buržoazní republiky se však na to nenašly finanční prostředky, i když se potřeba takového ústavu uznávala. Vždyť spolupráce jazykovědců se dožadovalo stále více úřadů a institucí, zejména při tvoření a uspořádávání odborného názvosloví. Při dotváření hudební terminologie spolupracoval s Kanceláří např. i Zdeněk Nejedlý, který ji nazval první vědeckou dílnou u nás.

Druhá světová válka další vydávání PSJČ ohrozila (vytištěný náklad chtěli dát nacisté do stoupy), jeho přípravu zpomalila (někteří pracovníci Kanceláře byli totálně nasazeni, dva i vězněni; lexikální archív musel být pro nebezpečí náletů odstěhován z Prahy do Mníšku) a zkomplikovala (mnozí význační spisovatelé, z jejichž děl byl materiál excerpován, nesměli být jmenováni, např. V. Vančura, I. Olbracht, M. Majerová, K. Čapek, K. Poláček, F. Langer, Z. Nejedlý, O. Fischer aj.). Přesto se práce na slovníku nezastavily.

Po osvobození nabyly snahy o zřízení komplexního jazykovědného ústavu konkrétní podoby. Tehdejší III. třída České akademie věd a umění schválila jeho zřízení už v červenci 1945 a správní komise Akademie rozhodnutí potvrdila v únoru 1946. Vědeckým vedením nového Ústavu pro jazyk český byl pověřen B. Havránek, ředitelem se stal dlouholetý ředitel Kanceláře A. Získal. Z Kanceláře se stalo lexikografické oddělení nového ústavu, který měl dále oddělení dialektologické a oddělení pro spisovný jazyk; k nim brzy přibylo i oddělení pro studium historie českého jazyka, v němž se začal shromažďovat zejména materiál pro přípravu slovníku staré češtiny. Odborně spravovala ústav Akademie, ale finančně byl, stejně jako dříve Kancelář, dotován ministerstvem školství a z nadací; interní pracovníky i nadále platilo ministerstvo školství.

Práce ve všech odděleních se slibně rozvíjely. Pokračovalo se ve vydávání Příručního slovníku jazyka českého, byl zahájen rozsáhlý výzkum současného stavu českých nářečí pomocí dotazníků rozesílaných na školy, byla zřízena jazyková poradna a začalo se s vysíláním jazykových koutků v rozhlase; časopis Naše řeč vydávaný od r. 1917 Akademií se stal orgánem ústavu; do ústavu přešlo v r. 1951 i vydávání teoretického časopisu Slovo a slovesnost. Řada pracovníků ÚJČ se v době počátků socialistické přestavby naší společnosti významně podílela na přípravě nových učebnic češtiny pro školy II. a III. stupně i na vypracování a normalizaci českého odborného názvosloví.[3]

[194]Plně rozvinout se mohl ústav až po vzniku Československé akademie věd, kam byl začleněn už jako hotové pracoviště k 1. 1. 1953. ČSAV převzala finanční zajištění ústavu i jeho pracovníků, a tak byla odstraněna dosavadní dvoukolejnost v řízení a financování, která byla jistou brzdou v práci. B. Havránek jako nový ředitel založil brněnskou pobočku a z ústavu vytvořil instituci, jejíž práce i programové zaměření vždy odpovídaly potřebám naší společnosti a jež vždy byla na úrovni obdobných institucí zahraničních. V současné době má ústav osm vědeckovýzkumných oddělení a může se pochlubit významnými pracovními výsledky. Vedle Příručního slovníku jazyka českého, který byl dokončen už v nové akademii v r. 1957 a o rok později byl zaň lexikografický kolektiv odměněn státní cenou Klementa Gottwalda, k nim patří Slovník spisovného jazyka českého a nově Slovník spisovné češtiny, Tvoření slov v češtině I, II, Staročeský slovník (vychází od r. 1968) a mnoho dalších.

J. Petr pak seznámil přítomné i s díly, na nichž se v ÚJČ v současné době pracuje. Stěžejním úkolem ústavu je vypracování Mluvnice češtiny, jejíž rukopis má být připraven do konce r. 1982. Připomněl též významnou a bohatou poradenskou, konzultační a vědeckopopularizační činnost, kterou ústav vykonává po celou dobu své existence. Poukázal i na účast ústavu na několika vědeckých dílech vytvářených v mezinárodní spolupráci, především se socialistickými zeměmi, jako jsou Slovanský jazykový atlas, Atlas jazyků Evropy aj., na dlouholetou dobrou spolupráci s institucemi slovenskými a s vysokými školami. V závěru seznámil přítomné s koncepcí ústavu, s jeho současnou organizační strukturou a s úkoly jeho jednotlivých oddělení v přítomnosti i v budoucnosti.

Ve vzpomínkové části programu promluvili starší pracovníci ústavu J. Filipec a M. Roudný. J. Filipec vzpomněl na skromné počátky ústavu, na pracovníky kteří stáli u jeho zrodu a podíleli se na velkých kolektivních dílech v ústavu započatých a vytvořených, z nichž mnozí se už letošních výročí nedožili; seznámil přítomné i s organizací ústavu na přelomu 40. a 50. let, kdy byl umístěn v Karlově ulici.[4] M. Roudný se ve svém vyprávění zaměřil na první setkání s úvodním sešitem Příručního slovníku jazyka českého a na jeho ohlas mezi tehdejší středoškolskou mládeží. Dále se podrobněji rozhovořil o období, kdy Kancelář byla umístěna v Letenské ulici naproti budově, kde je Ústav pro jazyk český od r. 1952 dodnes.

Toto slavnostní shromáždění bylo důstojnou oslavou významných výročí hlavního bohemistického i obecně lingvistického pracoviště v Československu.


[1] Zevrubně viz J. Petr, Na okraj výročí Ústavu pro jazyk český ČSAV, NŘ 64, 1981, s. 1n.

[2] O získávání a zpracovávání slovníkového materiálu viz V. Červená, O lexikálním archívu Ústavu pro jazyk český ČSAV, NŘ 64, 1981, s. 14n.

[3] Podrobně o Kanceláři i ÚJČ v 4. čísle NŘ z r. 1971, věnovaném 60. výročí založení Kanceláře a 25. výročí trvání ÚJČ.

[4] Hlavní myšlenky jeho projevu přinese příští číslo NŘ.

Naše řeč, ročník 64 (1981), číslo 4, s. 192-194

Předchozí František Štícha: Zvratná slovesa dativního typu

Následující Vladimír Šmilauer: Kvantitativní lingvistika a Marie Těšitelová

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1