Kónizace, kónifikace

Antonín Tejnor

[Drobnosti]

(pdf)

-

Snahy o racionalizaci výroby přinášejí stále nové podněty pro vznik názvů nových oborů, pracovníků, výroben, strojů, nástrojů, materiálů i technologických postupů. A protože stále vzrůstá mezinárodní vědecká a technická spolupráce, sílí i snaha o internacionalizaci moderní technické terminologie. Navrhovatelé nových pojmenování často sahají po řeckých nebo latinských jazykových prostředcích (slovních základech, předponách, příponách) a vytvářejí tzv. neoklasické názvy. Ty se pak v různě přizpůsobených podobách přejímají především v těch zemích, kde v příslušném oboru dochází k živým mezinárodním kontaktům.[1]

Jistě by nebylo vhodné neuváženě prosazovat přejetí takových názvů, které by vytlačovaly domácí pojmenování zcela ustálená a dobře sloužící v odborné komunikaci nebo které by se svým významem v cizím jazyce lišily od významu vžitého v češtině. Avšak při pojmenovávání předmětů a jevů nově vznikajících je mezinárodní koordinace terminologie nejen snadno uskutečnitelná, ale i potřebná a užitečná.

Potřeba pojmenovat nový výrobní postup se v poslední době projevila v obalovém průmyslu. Tam se až dosud vyráběly převážně nádoby válcové, jako jsou např. plechovky na konzervované potraviny, barvy, laky, oleje apod., tuby na různé krémy atd. Válcový tvar obalových plášťů je výhodný z hlediska výrobní technologie, není však ekonomický při přepravě a skladování prázdných obalů. Mnohem snáz se manipuluje s obaly kuželovitými. Ty je totiž možno vzájemně do sebe zasouvat a tím lze ušetřit mnoho prostoru. Proto se u těch druhů plechových obalů, kde není na závadu částečné narušení ochranné lakové vrstvy, přistupuje ke změně válcového tvaru pláště ve tvar kuželový, kónický.

Jde nyní o to, jak pojmenovat operaci, kterou se ve strojích této změny tvaru plechovek nebo tub dosahuje. V německé literatuře se objevil název Konifikation. Nabízí se tedy možnost přejmout toto slovo v adaptované podobě a užívat v češtině názvu kónifikace. Je to složenina dvou mezinárodních jazykových prostředků: kořene kón- z podstatného jména kónus (z řeckého kónos, lat. conus, angl. cone, franc. cône, něm. Konus) a komponentu -fikace (z lat. facio = činím). Tato složka má dnes už charakter přípony s významem ‚vytvoření nebo zavedení toho, co označuje základ slova‘.[2] Souhláska -i- mezi oběma složkami měla už v latině ve složeninách tohoto typu funkci spojovacího morfému (např. mod-i-ficatio — modus).

Stejný význam jako složka -fikace má však i přípona -izace, vyjadřující ‚dodání nebo nabytí vlastností tkvících ve vý[221]znamu substantivního základu‘[3]. Proto je možné utvořit od základu kón- dějové podstatné jméno kónizace (a sloveso kónizovat). Tato podoba, která má na svém slovotvorném pozadí příd. jméno kónický, se dobře zařazuje do velké skupiny obdobně utvořených podstatných jmen významově spjatých s přídavnými jmény zakončenými příponou -ický (např. magnetický — magnetizace, alkalický — alkalizace apod.). Přitom je o slabiku kratší než podoba kónifikace a to nebývá pro technické vyjádření bez významu (srov. zkracování názvů jako pasterizace — pasterace, polymerizace — polymerace apod.). Další výhodou užití názvu kónizace pro pojmenování dílčí výrobní operace by bylo, že by se podoba kónifikace uvolnila pro označení změny celého výrobního systému, tedy přechodu od výroby obalů válcových, cylindrických, k výrobě obalů kuželových, kónických. Název kónifikace by se dobře zařadil do skupiny názvů označujících rozsáhlé budování, zavádění nebo rozvádění toho, co označuje základ slova např. elektrifikace, radiofikace, kinofikace, teplofikace, plynofikace apod.[4]

Jistě by bylo možné utvořit pojmenování uvedeného výrobního procesu i z domácích prostředků (zkuželení, zkuželování, zkuželovitění). Avšak zatímco od podstatného jména kónizace lze snadno utvořit vztahové přídavné jméno (kónizační), od slovesných podstatných jmen se v češtině přídavná jména neodvozují. Muselo by se užít přídavného jména účelového utvořeného příponou -cí od nedokonavého slovesa (zkuželovací). Především však mluví ve prospěch mezinárodního názvu to, že jde o pojmenování úzce odborné, které rozhodně zůstane na okraji naší slovní zásoby (snad se ho dokonce přestane užívat, až se nový výrobní způsob dostatečně rozšíří). V současné době však termín kónizace usnadní mezinárodní výměnu technických informací a bude přitom zcela jednoznačný. Můžeme tedy pracovníkům v obalovém průmyslu doporučit pro pojmenování výrobní operace název kónizace a pro pojmenování změny celého výrobního systému název kónifikace.

---

[1] Srov. čl. M. Dokulila a J. Kuchaře v tomto č. NŘ, s. 169n.

[2] Srov. Tvoření slov v češtině 2, Praha 1976, s. 648.

[3] Tamtéž s. 646.

[4] Srov. A. Tejnor, Elektrifikace, elektrizace, NŘ 58, 1975, s. 271n.

Naše řeč, ročník 60 (1977), číslo 4, s. 220-221

Předchozí Miroslav Roudný: Za profesorem Eugenem Wüsterem

Následující Hana Prouzová: Odjehlit