Časopis Naše řeč
en cz

Od metaře k počišťovači

Karel Sochor

[Drobnosti]

(pdf)

-

Na počátku byl metař starající se o čistotu ulic, ale pak kdosi stvořil počišťovače. Zdálo se mu to slovo asi lepší, a proto ho vnutil zaměstnancům podniku Čištění města. Někteří z nich snad tehdy uvítali, že se mohli vyhnout jménu metař, které pokládali za znevažující, ale na druhé straně neradi přijímali název počišťovač (v Praze si přišli postěžovat a poradit se do Ústavu pro jazyk český). Nakonec však u něho zůstali, přestože se mohli shodnout na názvech jako zametač, čistič. Teprve poměrně nedávno (v Praze tak asi před rokem) byl výraz počišťovač úředně škrtnut a těmto pracovníkům přiřčen zase název metař. Tím by bylo možno za počišťovačem udělat tečku, kdyby toto zapeklité slovo nepokoušelo veřejnost i nadále.

Znovu totiž ožilo ve zprávě o neštěstí na pražských ulicích, při němž přišel o život jeden z „počišťovačů“. To zavdalo podnět ke komentářům o tomto slově v denním tisku a také silvestrovský program v rozhlase si o něm zavtipkoval. Povšimly si toho výrazu i Literární noviny (č. 2, 9. ledna 1965) a v drobné glose vhodně připomněly: Slovník jazyka českého se k žádnému takovému slovu nezná, uvádí toliko výraz počišťovadlo, což se rovná projímadlo. (K tomu pisatel glosy právem ještě dodává, že noviny často propagují „nejeden jazykový úřednický nesmysl“.)

V češtině je vskutku situace taková, že sloveso počišťovat se vyskytuje jen v lékařském názvosloví ve smyslu ‚čistit střeva nějakým mírným projímacím prostředkem‘, ale i tu již toto slovo zastarává stejně jako ve veterinářství. Místo dřívějšího označení počišťovací léky se mluví dnes spíše o projímavých lécích. Kdyby se slovesa počišťovat běžně užívalo, bylo by to spíše ve smyslu ‚trochu čistit, jen málo čistit‘, popř. by se tu mohl uplatnit i význam postupného proběhnutí děje. Jazykové okénko brněnské Rovnosti už před časem hodnotilo výraz počišťování jako nevhodný pro označení práce metařů. Šlo tehdy o kritiku výzvy Technické služby města Brna: „Přijme se větší počet zaměstnanců na počišťování ulic.“[1] Také pracovníci Ústavu pro jazyk český několikrát odpovídali na dotazy o slově počišťovač, které tazatelé omylem považovali (kdykoli se někde vyskytlo) za výraz úplně nový. Doklady na ně jsou však již z doby bezprostředně po první světové válce. Akademický „Příruční slovník“ cituje slovo počišťovač z „Čs. vlastivědy“ a hodnotí je právem jako řídké. V úřední řeči se čas od času objevuje a celkem nevýrazně zastupuje výraz metař. Ale proti běžnému názvu metař nelze mít po stránce jazykové vážné námitky, ani o hanlivém zabarvení nelze tu mluvit.


[1] Srov. Naše řeč 40, 1957, s. 311.

Naše řeč, ročník 48 (1965), číslo 2, s. 126

Předchozí Jaroslav Zima: Sloveso odzkoušet

Následující Miroslav Roudný: Slovesa cizího původu v potravinářském názvosloví (pasterizovat - pasterovat)

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1