Časopis Naše řeč
en cz

Sloveso odzkoušet

Jaroslav Zima

[Drobnosti]

(pdf)

-

Denním tiskem proběhla před časem tato zpráva Československé tiskové kanceláře: „Zubní pastu s fluórem budou vyrábět Tukové závody v Ústí nad Labem. Odzkoušel ji Stomatologický výzkumný ústav v Praze.“ Stejný význam slovesa odzkoušet nacházíme v novinářských zprávách i v jiných spojeních. Čteme tu např.: odzkoušet potrubí, odzkoušet [125]metodu filtrování vody, odzkoušet usměrňovací transformátory, odzkoušet závodní motocyklové stroje ap.

O různých významech a významových odstínech slovesné předpony od- a o nevhodném jejím užití u slovesného novotvaru odléčit (rodinné příslušníky) jsme se v Naší řeči zmínili před deseti lety.[1] Jejímu rozšíření u sloves nově utvořených typu odzkoušet, odvysílat, odsít i u sloves starších užívaných s novým významem (odpracovat, odposlouchat, odučit) věnoval pozornost František Daneš.[2] Zdůrazňuje tu její rozšíření u sloves typu odpracovat s významem ‚vykonat jisté (stanovené) množství práce‘ a upozorňuje, že slovesa tohoto typu mívají „spíše ráz odborného názvu“. U spojení odzkoušet spojové cesty se právem domnívá, že bychom vystačili se slovesy vyzkoušet, přezkoušet a že „autor užil novotvaru s předponou od- zřejmě proto, že tato předpona zařazuje do živé skupiny sloves označujících ‚provedení stanoveného výkonu‘“.

Určitý význam předponových sloves nezkoumáme izolovaně, máme-li možnost pozorovat jej i jeho frekvenci v celém okruhu sloves takovou předponou tvořených. Zkoumáme-li proto základní významy sloves s předponou od- v rozsahu celé slovní zásoby jazyka, jak ji shrnuje „Slovník spisovného jazyka českého“, zjišťujeme, že 72 % sloves s touto předponou (v absolutních číslech 490 ze 681 sloves) vyjadřuje význam odluky (do něhož pro zjednodušení zahrnujeme všechny významové odstíny, tj. odstín vzdálení, ubrání, odstranění i zbavení). Hned po tomto hlavním významu předpony od- vystupuje do popředí význam označující ‚zhoštění se nějaké činnosti, která si vyžaduje určitou, zpravidla delší dobu‘. Ten je zastoupen 18,5 % (v absolutních číslech 116 ze 681 sloves). Velmi značná část sloves této druhé skupiny (65 ze 116 sloves, tedy více než 50 %) vyjadřuje ‚průběh a ukončení děje označujícího nějakou skutečnost zvukovou‘. Tento fakt „Slovník spisovného jazyka českého“ zvlášť nevytýká. Patří sem zejména tato slovesa:

odbrečet, odečíst (‚přečíst‘), odbrebentit, odbrblat, odbreptat, odbručet, odbubnovat, odcinkat, odcitovat, oddeklamovat, oddisputovat, oddrkotat (expr. ‚pronést‘), oddrmolit, odehrát, odemlít (‚odříkat‘), odeřvat, odfidlat, odfňukat, odhoukat, odkokrhat, odchrápat, odkdákat, odklinkat, odkoktat, odkřičet, odkukat, odmumlat, odpapouškovat, odrachotit, odrepetit, odřečnit, odštěkat, odšveholit, odzpívat aj.

Protože v mnoha případech jde o zvukovou skutečnost nepříjemnou, vyjádřenou často expresívně už samotným slovesným základem, mají mnohá slovesa této skupiny emocionální odstín negativního hodnocení, který v určitých spojeních proniká i u sloves tohoto typu původně neutrálních. A také sám významový znak ‚zhoštění se něčeho‘ umožňuje vyjádřit ve vhodné situaci nedostatek vnitřní účasti, jak tomu bývá např. u sloves odříkat, odrecitovat aj.

Menší část sloves této skupiny (53 ze 116) vyjadřuje ‚provedení nějakého uceleného, zpravidla stanoveného výkonu‘. Sem patří i sloveso odzkoušet. Slovesa tohoto typu vyjadřují sice ‚průběh a skončení určitého výkonu‘, ale nemohou vyjádřit jeho kvalitu. Tu lze vyjádřit synonymními slovesy s jinými předponami. U mnoha sloves taková synonyma neexistují. Ve spojeních odpracovat sto brigádnických hodin nebo odposlouchat šest semestrů nemůžeme nahradit slovesa s předponou od- slovesy téhož základu s jinými předponami. Avšak slovesné spojení odzkoušet (pastu na zuby, závodní motocykly) můžeme snadno nahradit spo[126]jením vyjadřujícím i kvalitu výkonu, užijeme-li předponových sloves prozkoušet, přezkoušet, vyzkoušet, neboť předpony pro-, pře-, vy obsahují i významový znak důkladnosti, úplnosti. Objevuje-li se však v denním tisku v uvedených spojeních sloveso odzkoušet, může u čtenářů vzniknout pochybnost o kvalitě výkonu, který prosté sloveso zkoušet označuje. Tuto pochybnost zvyšuje i spojení s představou špatné kvality práce, vyjádřenou slovesem odbýt.

Smyslem našeho příspěvku je upozornit na skutečnost, že výrazové prostředky k vystižení kvality výkonu v jazyce existují.


[1] „Neodléčíme“ rodinné příslušníky, J. Z., Naše řeč 38, 1955, s. 60.

[2] František Daneš, Malý průvodce po dnešní češtině, Praha 1964, s. 164n.

Naše řeč, ročník 48 (1965), číslo 2, s. 124-126

Předchozí Jaroslava Krasnická: Chórus – chórusu

Následující Karel Sochor: Od metaře k počišťovači

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1