Časopis Naše řeč
en cz

Slovesa cizího původu v potravinářském názvosloví (pasterizovat - pasterovat)

Miroslav Roudný

[Drobnosti]

(pdf)

-

Mezi pojmenováními z oboru potravinářství je i mnoho [127]sloves zakončených na -izovat (sterilizovat, pasterizovat, egalizovat a jiná). Většinou se k nám tyto výrazy rozšířily z francouzštiny. Ve francouzštině mívají zakončení na -iser a v němčině na -isieren, např. pasteuriser - pasteurisieren, steriliser - sterilisieren. V poslední době můžeme v češtině pozorovat rostoucí tendenci vypouštět ze zakončení těchto sloves hláskovou skupinu -iz-; tak se vedle slovesa pasterizovat vyskytuje i pasterovat, vedle sterilizovat i sterilovat. Nezkrácená podoba, např. pasterizovat, má více charakter cizího, mezinárodního slova, kdežto zkrácená forma pasterovat má povahu slovesa již přizpůsobeného, odvozeného českými slovotvornými prostředky (příponou -ovat) od francouzského příjmení Pasteur. Tento způsob tvoření sloves je v češtině velmi rozšířený, a to jak od přejatých jmen obecných, tak i od cizích jmen vlastních: od obecného podstatného jména telegraf je odvozeno sloveso telegrafovat, od vlastního jména Bessemer sloveso besemerovat atpod.

Někteří naši čtenáři se domnívají, že takto utvořená slovesa mají, abychom tak řekli, češtější ráz než přejatá slovesa se zakončením na -izovat, a usuzují z toho, že zkracovat, tj. vynechávat hláskovou skupinu -iz-, můžeme a máme tam, kde existuje podstatné jméno, od něhož lze sloveso příponou -ovat odvodit. U mnoha sloves cizího původu však takový základ samostatně neexistuje. Např. u slovesa sterilovat po odtržení přípony -ovat dostaneme základ steril-, který samostatným českým slovem není. Z toho pak někteří čtenáři vyvozují, že kratší podoba sterilovat místo sterilizovat není pro spisovné vyjadřování vhodná. V odborném vyjadřování potravinářském se však ustalují obě podoby — sterilizovat i sterilovat — a nabývají dokonce poněkud odlišného významu. K označení způsobu konzervace, např. v potravinářském průmyslu, se častěji užívá kratší formy: sterilované ovoce, sterilovaná zelenina, kdežto k označení jistého způsobu zničení mikroorganismů, např. v medicíně a v biologii, se užívá pouze podoby delší (sterilizovaná nádoba, sterilizované nástroje, sterilizovaná látka, sterilizovaná podestýlka, sterilizovaná půda atd.). Tento rozdíl vyplývá patrně též z toho, že slovesa zakončená na -izovat mívají abstraktnější význam, např. magnetizovat někoho pohledem na rozdíl od magnetovat železo. Dnes tedy nemůžeme žádný z obou způsobů pokládat za méně spisovný a každý sjednocující normalizační zásah by zde byl příliš umělý a násilný.

Od sloves proniká vypouštění skupiny -iz- i k podstatným jménům dějovým, takže máme vedle jména sterilizace i kratší podobu sterilace, a podle ní se jeden ze způsobů tohoto konzervování nazývá tyndalace, a nikoli tyndalizace, jak bychom očekávali podle ruštiny.

O tom, zda si jazyk vytvoří vedle delší podoby i formu kratší, rozhodují někdy i okolnosti vnější. Sloveso egalovat v češtině nemáme, kdežto delší podoba egalizovat (např. egalizované mléko) je v potravinářství zcela běžná. Je tomu tak patrně proto, že francouzské sloveso égaler má jiný význam než égaliser.

Jiná situace je u slovesa kandovat. Starší podoba kandysovat je totiž odvozena od názvu kandys, tj. „cukrkandl“, přejatého z němčiny, kdežto dnes běžné kandovat (kandované ovoce) je přejato z francouzštiny (francouzsky candir a německy kandieren).

Naše řeč, ročník 48 (1965), číslo 2, s. 126-127

Předchozí Karel Sochor: Od metaře k počišťovači

Následující Olga Müllerová: Jak skloňovat slovo brojler?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1