Časopis Naše řeč
en cz

Ohlas životního jubilea akad. Bohuslava Havránka

Red. (= Redakce)

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Významné výročí vedoucí osobnosti české jazykovědy, akad. Boh. Havránka, bylo vhodnou příležitostí k zhodnocení jeho dosavadní bohaté činnosti. Ukázalo se přitom, jaké úctě a vážnosti se jubilant těší nejen v kruzích odborných (našich i zahraničních), kulturních i politických, ale také v široké veřejnosti. Nositeli Řádu republiky (1958) a členu kolektivu vyznamenaného státní cenou (1958) odevzdal ministr školství a kultury Fr. Kahuda u příležitosti sedmdesátých narozenin medaili J. A. Komenského, udělenou mu presidentem republiky.

Také zahraniční instituce udělily akad. Havránkovi při této příležitosti vysoká čestná uznání: akad. Havránek byl jmenován dopisujícím členem Saské akademie věd (již od dřívějška je kromě členství v Čs. akademii věd také členem Bulharské akademie věd a Německé akademie věd v Berlíně) a byl mu udělen čestný doktorát University K. Marxe v Lipsku.

Vědeckého díla jubilantova bylo vzpomenuto 12. února na slavnostním shromáždění na půdě Čs. akademie věd za účasti významných představitelů našeho politického, vědeckého i uměleckého života, předsedy ČSAV akad. Fr. Šorma, místopředsedy L. Štolla, I. náměstka ministra školství a kultury V. Křístka, rektora Karlovy university J. Procházky, zástupců velvyslanectví spřátelených států (zejména velvyslance SSSR M. Zimjanina), dále zástupců českých a slovenských vysokých škol, jakož i vědeckých institucí našich i zahraničních a velmi početných žáků, přátel a spolupracovníků jubilantových. Po zahájení členem korespondentem J. Běličem ocenil činnost Havránkovu v oboru slavistiky člen korespondent K. Horálek a v oboru bohemistiky prof. A. Jedlička. Pozdravné projevy pronesli také někteří zástupci zahraniční jazykovědy, za polské slavisty profesor Jagellonské university St. Urbańczyk, za bohemisty a slavisty moskevské Z. Groznaja, za leningradské dr. Talickaja a za ukrajinské doc. [156]Motornyj, který zároveň odevzdal pozdravnou adresu Lvovské university.

Akad. Havránkovi došlo mnoho pozdravných dopisů, zvláště dopis prvního tajemníka ÚV KSČ a presidenta republiky A. Novotného, předsedy Národního shromáždění Zd. Fierlingra, ministra školství a kultury a ministra spravedlnosti, sekretariátu ústředního výboru KSČ, velvyslance SSSR M. Zimjanina, velvyslance BLR G. Grozeva a zástupců velvyslanectví spřátelených států, dále předsedy ČSAV akad. Fr. Šorma, presidentů Německé akademie věd, Bulharské akademie věd a akad. V. V. Vinogradova z pověření Akademie věd SSSR, pozdravné dopisy rektorů University Karlovy, J. E. Purkyně v Brně, university v Krakově, v Lodži, v Permi a v Debrecíně, předsedy Mezinárodního komitétu slavistů, Svazu čs. spisovatelů, ÚV Svazu československo-sovětského přátelství, Slovanského výboru a mn. j. Se soudružskými pozdravy se přihlásily také — a to je pro osobnost akad. Havránka příznačné — uliční organizace KSČ a místní a obvodní představitelé masových organizací, jakož i redakce mnoha časopisů a nakladatelství.

Nespočetné byly pozdravy a gratulace fakult a kateder vysokých škol, jazykovědných a společenskovědních pracovišť akademických i jednotlivých významných vědeckých pracovníků, a to našich i zahraničních. Zvláště tyto zahraniční pozdravy svědčí o tom, jaké pozornosti a vážnosti se těší osobnost i dílo akad. B. Havránka takřka na celém světě. Je v tom však možno vidět i uznání práce a úspěchů celé československé lingvistiky, kterou akad. B. Havránek vede. Jmenujme tu alespoň některé zahraniční instituce: ze Sovětského svazu zvláště akad. Institut slavjanovedenija, Institut jazykoznanija, Institut russkogo jazyka, dále Sovětský komitét slavistů, z Leningradu katedra slovanské filologie a leningradští bohemisté, filologická fakulta Lvovské university, kyjevský Institut movoznavstva a minský Institut movoznavstva, jakož i mnoho jednotlivců; z Bulharska akad. Institut za bălgarski ezik, Bulharský komitét slavistů a děkanství fil. fakulty v Sofii; z Polska Polský komitét slavistů, Zakład Słowianoznawstwa z Varšavy, Zakład językoznawstwa z Krakova i Varšavy, katedry slovanské filologie a polského jazyka z řady universit; z NDR Německý komitét slavistů, Institut für Slawistik a Institut für Griechischrömische Altertumskunde Německé akademie věd v Berlíně, Institut za serbski ludospyt v Budyšíně; z Maďarska Jazykovědný ústav Maďarské akademie věd. Z Jugoslávie přišly vedle četných pozdravů jednotlivců i blahopřejné dopisy Jugoslávského komitétu slavistů a filosofické fakulty v Lublani.

Z Vídně zaslal blahopřání Institut für slawische Philologie, z Paříže Institut des Études slaves, z Londýna Slovanský ústav tamější [157]university. Četné byly pozdravy z Anglie, Dánska, Francie, Itálie, Norska, NSR aj.

Čeští a slovenští jazykovědci vydali k poctě akad. Havránka dvě rozsáhlé publikace knižní, jednak sborník Problémy marxistické jazykovědy (Praha 1962 — srov. o něm v minulém čísle Naší řeči), jednak sborník Slavica Pragensia IV (Praha 1963, s. 754). K jubileu byly zaměřeny i příspěvky odborných jazykovědných časopisů, prvních čísel letošního ročníku Slova a slovesnosti, Naší řeči a druhého čísla Československé rusistiky.

Významné výročí připomněla širší veřejnosti jubilejními články také většina našich kulturně politických časopisů (i některé časopisy zahraniční) a veškerý denní tisk, rozhlas a televize. Vřelý vztah Havránkův ke Slovensku dokumentovaly velmi hojné zprávy a články v časopisech slovenských; byla v nich vyzvednuta nejen vůdčí badatelská a učitelská osobnost Havránkova, ale i jeho vynikající schopnosti organizační a jeho ušlechtilost lidská.

Nejradostnějším poznatkem je však jistě skutečnost, že si akademik Havránek stále zachovává svou známou životní sílu, pracovní houževnatost a vysokou tvůrčí aktivitu. Svědčí o tom výmluvně i pouhý výčet prací, které má připraveny k uveřejnění nebo které má rozpracovány. Jde většinou o práce, které budou spolu s jinými v kolektivních sbornících připravených našimi pracovišti akademickými a universitními reprezentovat naši jazykovědu na letošním V. mezinárodním sjezdu slavistů v Sofii. V tisku je např. obsáhlý soubor Havránkových prací Studie o spisovném jazyce, brzo vyjdou stati Principy a úkoly srovnávacího studia slovanských jazyků (ve sb. přednášek na V. sjezdu slavistů), Zalog v staroslavjanskom jazyke (ve sb. Issledovanija po sintaksisu staroslavjanskogo jazyka), Počátky slovanského písma a psané literatury v říši velkomoravské (ve sb. Velká Morava), Jazyková kultura v socialistické společnosti (ve sb. Jazykovedné štúdie VII),[1] Místo P. J. Šafaříka ve vývoji slavistiky (ve sb. Slovanské štúdie VII, Základní konfrontace podmínek a výsledků vývoje jazyka bulharského a českého (ve sb. Československo bulharské vztahy v zrcadle staletí), Die sprachlichen Beziehungen zwischen dem Tschechischen und Deutschen (Jazykové vztahy mezi češtinou a němčinou — ve Sb. Deutsch-tschechische Beziehungen im Bereich der Sprache und Kultur, Lipsko); podstatný je jeho podíl na Výboru z české literatury doby husitské. Rozpracováno je zcela nově pojaté — a odbornou veřejností netrpělivě očekávané — vydání Vývoje spisovného jazyka českého, které vyjde v Nakladatelství ČSAV.


[1] Jazykovedné štúdie VII, Spisovný jazyk, Bratislava 1963, vyšly v době tisku tohoto čísla.

Naše řeč, ročník 46 (1963), číslo 3, s. 155-157

Předchozí Blažena Rulíková: Diskuse o úpravě ruského pravopisu

Následující Alois Jedlička: Z knih, časopisů a novin

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1