Časopis Naše řeč
en cz

Malý atlas světa

Antonín Frinta, V. Š.

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

(Příruční vydání)[1]

Tato vítaná publikace podává víc, než naznačuje její titul, neboť kromě sbírky map obsahuje v textové části zeměpisné a statistické údaje o všech státech a zemích (s. 9—110) s příslušným rejstříkem a vysvětlivkami, na konci pak abecední seznam místních názvů (s. 1—69). V našem časopise si povšimneme jen jejich stránky jazykové.

Učiním tak z hlediska, jež jsem zdůvodnil v „Poznámce k podobě cizích místních názvů“ na s. 308 tohoto časopisu z roku 1957 (ročník 40, č. 9—10). S radostí zjišťuji zde, že mé upozornění na onu věc nevyznělo naprázdno. Z důvodů praktických a mezinárodně orientačních se redakce Malého atlasu světa rozhodla udávat na mapách jména měst ve tvaru, jaký mají v jazyku příslušné země (ovšem v transliteraci latinkou, jde-li o jiné písmo, tedy např. i o azbuku). Ale vedle tohoto autentického názvu stojí (většinou v závorce pod ním, a to menším typem) i jeho znění obvyklé v češtině, je-li totiž dosti odlišné.

Názvy řek, jezer, moří, zálivů a ostrovů jsou tu však jen v podobě české. V tom není tedy důslednosti, když se většinou naše názvy liší silně od cizích, čteme-li zde např. jen: Pád, Bodamské jezero, Stře[285]dozemní moře, Janovský záliv, Korsika apod. — V rejstříku nalezneme české názvy měst jako odkazy, např. Řím v. Róma, ale názvy řek, jezer, moří, zálivů a ostrovů jen ve znění českém, což obé je ovšem ve shodě s údaji na mapách. Tam jsou i jména zemí toliko v české podobě, ale jejich názvy v příslušném jazyku státu jsou uvedeny v seznamu a popisu států před vlastním atlasem (na s. 40 až 110), a to i třeba v trojí podobě, je-li tam více řečí úředních, např. u Švýcarska.

Co do pravopisné podoby názvů počeštěných je dobře, že mohly být zde už uvedeny ve shodu s novými Pravidly,[2] jež jsou v seznamu použité literatury, svědčícím o rozhledu a píli redakce. Je však třeba dodat, že poučky Pravidel o psaní velkých písmen nebyly správně aplikovány na psaní názvů ostrovů, mysů aj. na mapách. Slova ostrov, mys, popř. jejich zkratky o., m. stojící na počátku názvu jsou na mapách tištěna s malým počátečním písmenem.

A tak se mohu kriticky omezit jen na případy nedůslednosti v uvádění našich tradičních názvů měst vedle původních cizích. Proberu je jen ukázkově podle jednotlivých zemí. Jsou-li na mapě Polska vedle oficiálních názvů Gniezno, Wrocław, Kłodzko, Raciborz aj. právem i české: Hvězdno, Vratislav, Kladsko, Ratiboř, pak by tam mohl být i název Hlubčice vedle Głubczyce, dále Lešno, Hlucholazy, Střelín a jiná u nás běžná jména. — Tamtéž na přilehlém území obou Lužic za Nisou jsou jen 4 názvy měst v podobě slovanské, ale mají tam být ještě další lužickosrbské ekvivalenty: Wojerecy vedle Hoyerswerda, Kamjenc vedle Kamenz, Gródk vedle Spremberg a Lubin vedle Lübben. Totéž platí o mapě Německa, kde je na Nise ještě město Forst bez lužickosrbského tvaru Baršć. U Berlína jméno Potsdam vzniklo ze slovanského Podstupim, jak je to dodnes v lužické srbštině, kdežto v ustálené dnešní české podobě Postupim je původ jména už zastřen. Saské město Karl-Marx-Stadt mohlo být v závorce označeno pro orientaci též svým původním názvem Chemnitz, tj. Saská Kamenice, podobně jako jsou staré názvy měst pod novými např. na mapě Bulharska (až na Botevgrad a Ruse).

 

Poznámka redaktora

Názory na užívání českých podob zeměpisných jmen jsou velmi rozdílné a praktický kartograf se dostává do těžké situace, má-li se rozhodovat. Redakce Malého atlasu postupovala správně, když v duchu platných Pravidel uchovávala původní podoby u jmen sídlišť, kdežto u jmen zemí uváděla podoby české. Že se ve jménech moří, zálivů, řek a hor neprovádí udávání původních názvů v té míře, jako je tomu u jmen sídlišť, je přirozené. Jednak lze původní název někdy těžko stanovit (jaký je původní název Tichého oceánu?), jednak se zde neuplat[286]ňuje nejsilnější moment, který rozhoduje o užívání původních podob u jmen sídlišť: praktické potřeby dopravní a spojové. Úplné provedení zásady cizojazyčnosti není možné, ale počet českých podob je třeba omezit na míru nejmenší: znamenají komplikaci pro školu (je třeba se učit podobám dvěma místo jedné) a znamenají komplikaci pro kartografa (zápasí stále s nedostatkem místa a musí pak uvádět dvě jména). Proto je podle mého názoru oprávněno omezení českých podob i polských míst. Jiná otázka jsou jména lužickosrbská, která nyní nabyla rázu oficiálního: k těm bude třeba více přihlížet.

V. Š.


[1] Vydala Ústřední správa geodézie a kartografie. Odpovědný redaktor: Antonín Götz. Technický redaktor: Bohumil Stehlík, Praha 1958, cena 22,— Kčs.

[2] Výjimečně zůstal Jeruzalém v staré, nefonetické podobě: Jerusalem.

Naše řeč, ročník 42 (1959), číslo 9-10, s. 284-286

Předchozí Marie Racková: Kniha o lidovém vypravěči

Následující Přemysl Hauser, Milan Jelínek, Břetislav Koudela: Z knih, časopisů a novin

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1