Časopis Naše řeč
en cz

Velniště a j.

[Hovorna]

(pdf)

-

(F. K.). Studium jmen pomístných, traťových a p. je obtížnější než studium jmen místních (obcí atd.), protože se většina jmen místních řadí do určitých kategorií, kdežto u jmen pomístných je rozmanitost mnohem větší. Proto se u jmen pomístných musíme spokojovati většinou jen tím, co by to mohlo býti. Ke jménu Velniště (vrch a les při Vltavě nedaleko Zvírotic) jest analogon ve jméně Lniště, značícím les u Třtice na Náchodsku. Lniště je označení místa, kde roste, růstal len, a to jméno místu zůstávalo, i když zarostlo lesem. Tvar Velniště se liší od tvaru Lniště jen tím, že prvý tvar je spojen s předložkou; říkalo se „byli jsme ve Lništi“ a pod. a z těchto spojení vznikl (zvláště když to místo přestalo býti skutečným lništěm) 1. pád Velniště (jako Verpety m. Rpety, Velhenice m. Lhenice a p.). — Jméno Štolinek by bylo možno vykládati týmž způsobem, jakým vykládala NŘ. 10, 158 místní jména Stolín, Stolinky, Stvolny atd., s tím dodatkem, že lidová etymologie spojila v tomto případě jméno pole se slovem štola a změnila začáteční s v š. — Jméno vrchu Zámyšec by bylo těžko vykládati od slova zámiš, které znamená vydělanou kůži (jelení, srnčí a p.). Podobné jméno je Zámyšl, jímž pojmenován (podle Sedláčkovy Snůšky starých jmen 185) vrch u Košíř na Slánsku. Jméno Zámyšl je možno pokládati za přivlastňovací jm. příd. z osob. jména Zámysl tak jako Ľutomyšl z Ľutomysl, Přemyšl z Přemysl a p., tedy les, vrch Zámyslův. Zámyšlec by byla pak forma zdrobnělá, utvořená ze Zámyšl; 2. pád stč. jména Zámyšlec zněl Zámyšlce a v tomto tvaru i v dalších (Zámyšlci atd.) mohlo l neslabičné snadno zaniknouti jako v slovech okrslek, 2. p. okrslka = okrska, řemeslník řemesník, a k 2. pádu Zámyšce (m. Zámyšlce), 6. p. v Zámyšci (m. Zámyšlci) mohl býti pak utvořen nový 1. pád Zámyšec (jako k 2. p. okrska m. okrslka 1. p. okrsek a p.). — Hora Čeřenská s příd. jm. černý najisto nesouvisí; v Sedláčkovi (v uv. spise) jsou podobná taková jména Čeřeny (les u Štichovic v severozáp. Čechách 178), Čeřeniště (les na statku bohdaneckém ve vých. Čechách 125), Čeřenické stráně (lesy u hradu Šternberku 132). Základem všech těchto jmen je slovo čeřen, které vedle významu dosud známého rybářům znamenalo také místo nad pecí, pekelec; a odtud snad mohl vzniknouti význam, který zaznamenává Jungmann z Turnovska: „vrchní ploska hory“ a přenesením i les na tom místě rostoucí. Jest ovšem v některých případech také možné, že jméno Čeřeniště a pod. mohlo vzniknouti podle čeřenů na ryby, které se v lese protékaném řekou zakládaly. K tomu by ovšem bylo nutno znáti podrobně terén.

Naše řeč, ročník 11 (1927), číslo 1, s. 24

Předchozí Charamza, charý

Následující Josef Zubatý: Na prahu druhého desítiletí, II.

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1