Časopis Naše řeč
en cz

Čtyřicet let slovnikářské činnosti Dr Aloise Získala v Ústavu pro jazyk český ČSAV

Karel Sochor

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Před čtyřiceti lety zahájil Dr Alois Získal v kanceláři Slovníku jazyka českého svou slovnikářskou činnost jako jeden z prvních pracovníků této akademické instituce, založené v r. 1911 k sbírání materiálu pro Thesaurus jazyka českého, velkého to akademického slovníku. Lexikografická práce jej hned od počátku opravdově zaujala, věnoval se jí s láskou a nadšením, třebaže musil vedle toho po mnoho let působit též jako středoškolský profesor, aprobovaný na Karlově universitě z češtiny a němčiny. V kanceláři Slovníku jazyka českého, z níž se po roce 1945 vyvinul Ústav pro jazyk český, se Získal účastnil zároveň s ostatními pracovníky všech organisačních i vědeckých prací, jak je vyžadoval promyšlený a do podrobností vypracovaný plán na shromáždění materiálu pro národní slovník český. Šlo tu jednak o úplnost při sbírání látky, jednak o spolehlivost každého výpisku. Bylo nutno stanovit metody excerpční, zapracovat vhodné excerptory, vést je a kontrolovat jejich práci. Především ovšem byl pořízen seznam spisovatelů a spisů, z nichž se čerpal slovnikářský materiál.[1] Rozvinutí všech těchto prací a jejich příznivý průběh ležel Dr Aloisu Získalovi na srdci tím spíše, že sám z vlastní praxe znal těžkosti této práce, neboť v poměrně krátké době dokázal vyexcerpovat naše starší autory a klasiky, zejména Krameria, Němcovou, Havlíčka, Jiráska a Raise.

Tím vším se Získal dokonale obeznámil s lexikálním bohatstvím češtiny. Plných dvacet let se tomu věnoval a nabyl jistoty v užívání a oceňování shromažďovaného materiálu. Dovedl touto znalostí materiálu osvětlit v drobnějších příspěvcích i některé otázky vývoje spisovného jazyka u jednotlivých autorů, zejména u Němcové a Krameria. Když pak lexikografická komise České akademie věd a umění rozhodla vydávat akademický slovník jazyka českého, bylo samozřejmé, že se pilně účastnil všech přípravných prací pro Příruční slovník jazyka českého. A tak dalších dvacet let své činnosti věnoval Získal Příručnímu slovníku, jehož je čelným spoluautorem. Od V. dílu se stává členem hlavní redakce vedle akademika Havránka a prof. Šmialuera, třebaže redigování se účastnil vlastně již mnohem dříve tím, že jednotlivá hesla sjednocoval a definitivně z původních rukopisů upravoval pro tisk. Tuto práci opřel o vědecky promyšlenou lexikografickou metodu, jak o tom svědčí obsáhlá studie Příspěvky k lexikografické theorii a praxi,[2] v níž nově a vlastně po prvé u nás řešil otázky spojené s výstavbou hesla a s nále[299]žitým chápáním lexikálního významu slov, a to i u spojek a předložek, o nichž se většinou soudilo, že mají jen význam gramatický.

Dr Alois Získal je při své práci houževnatý a vždy neobyčejně pracovitý a s elánem zaujatý pro kolektivní práci. Jeho přátelé a spolupracovníci se nejednou přesvědčili o jeho hlubokých vědomostech, bezpečné znalosti konkrétních jevů života, o jeho zvídavosti a vášni přijít všemu na kloub, což je jistě obzvláště důležité pro každého slovnikáře.


[1] Srov. článek Kv. Hodury Lístkové výpisky k českému slovníku v Naší řeči 19, 1935, s. 1—6.

[2] Slovo a slovesnost 4, 1938, s. 19—27, 149—160, 212—222.

Naše řeč, ročník 39 (1956), číslo 9-10, s. 298-299

Předchozí Deset let Jazykového koutku

Následující Zdeněk Tyl, František Kopečný: Z knih, časopisů a novin

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1