Časopis Naše řeč
en cz

K pětasedmdesátým narozeninám prof. Dr Kvida Hodury

[Články]

(pdf)

-

Dne 2. února 1954 dožil se uprostřed plné práce vědecké a učitelské pětasedmdesáti let přední český jazykozpytec univ. prof. dr Kvido Hodura, vedoucí katedry českého jazyka a literatury na vysoké škole pedagogické v Praze. Při této příležitosti udělil president republiky prof. Hodurovi Řád práce.

Hodurovo životní dílo je mnohostranné. Na prahu jeho vědecké činnosti stojí práce dialektologická, rozbor rodného nářečí litomyšlského. Po téměř dvacetileté dráze učitelské na středních školách dostává se Hodura vlastně ze života k soustředěné vědecké práci. Jako člen (od r. 1920) a později ředitel (od r. 1929) redakční kanceláře Slovníku jazyka českého zúčastní se účinně prací na akademickém Příručním slovníku jazyka českého, který počíná r. 1935 vycházet, a rozvíjí rozsáhlou a správně chápanou činnost poradenskou a jazykově výchovnou. Za okupace odchází prof. Hodura přechodně na odpočinek, ale r. 1946 se vrací a stává se profesorem českého jazyka na nově zřízené pedagogické fakultě university Karlovy. Vyvrcholuje tak jeho činnost vědecká i působení učitelské.

Hodura byl stálým přispěvatelem Naší řeči a dlouholetým členem její redakční rady. Zhodnotili jsme v Naší řeči (30, 1949) Hodurovo dílo podrobně k jeho sedmdesátinám. Hodurovi přátelé a žáci, pracovníci Ústavu pro jazyk český, věnovali jubilantovi k tomuto výročí soubor rozhlasových výkladů o českém jazyce, nazvaný Jazykový koutek Československého rozhlasu (První výběr). K pětasedmdesátým narozeninám věnujeme prof. Hodurovi s projevem úcty a upřímného přátelství všechny články tohoto čtyřčísla.

V prof. Hodurovi, žáku Jana Gebauera a Josefa Zubatého, zdravíme jazykozpytce, který navazuje na pokrokové tradice české jazykovědy a plodně je rozvíjí. Hodurův vztah k jazyku je životný. Dovede chápat jazykové jevy s hlubokým porozuměním pro skutečnost a s jemným smyslem pro odstíny významové a stylistické. Tento svůj smysl osvědčil už průkopnickou prací o uměleckém využití nářečních prvků v divadelních hrách Al. Jiráska (1921) a nejnověji důsažným rozborem jazyka a slohu svého důvěrného přítele od dětských let, akademika Zdeňka Nejedlého (otištěným ve sborníku „Zdeňku Nejedlému k pětasedmdesátinám“, 1953). Vycházejíce z Hodurova zájmu o tento poměrně opomíjený a metodicky málo propracovaný úsek konkretní jazykovědné práce i z jeho plodných podnětů, soustředili jsme se ve většině příspěvků na otázky slohové, a zvláště na rozbor jazyka a slohu našich literárních klasiků.

Naše řeč, ročník 37 (1954), číslo 3-6, s. 66

Předchozí Anna Křemenáková: Našemu učiteli

Následující František Ryšánek: O domněle staročeském tahu - tieci, otahu - otieci

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1