Jezedovic
-cl (= Miloš Helcl)
[Drobnosti]
-
Jazykové tvoření je nevyčerpatelné. Dokladem toho, hodným povšimnutí jazykovědy, je zajímavé nové slovo Jezedovic. Svědčí zároveň o síle vnitřních zákonitostí jazykových, jak je v svých loňských statích o marxistické jazykovědě zdůraznil J. V. Stalin, svědčí o tom, čemu říkáme tlak jazykového systému, potvrzuje však i jinou thesi Stalinovu: že jazyk není třídní a že slouží stejně různým hospodářským i politickým systémům, a dále thesi o rychlém odrážení změn v životě společnosti slovní zásobou — nejproměnlivější to složkou jazyka.
Když bylo po ustavení jednotných zemědělských družstev v jednotlivých obcích potřebí pojmenovat kolektiv členů, statek a pole jednotného zemědělského družstva, nerozpakoval se jazyk zemědělského lidu na Podřipsku sáhnout k typické krajové odvozovací příponě pro označení rodiny a statku podle vlastníka, t. j. k příponě -ovic (-ojc), významově i slovotvorně vázané s příponou přídavných jmen přivlastňovacích -ův, -ova, -ovo a ukazující svým původem i významem na zcela jiný hospodářský řád, připojit ji k základu JZD, to jest jé-ze(t)-dé, a uplatnit ji zcela analogicky i na zřízení zavedené novým řádem. Tak se objevili Jezedovi, Jezedovic.
Ukázali jsme si již v Naší řeči[1], že od písmenných zkratek souhláskových lze v našem jazyce tvořit slova odvozená, i když ze seskupení začátečních písmen nevznikají pravá slova zkratková. Vidíme zde, že i zkratka JZD může být základem odvozených slov.
Příponu -ovic, stejně jako -ův, připojovali jsme dosud jen ke jménům osob, vlastním i obecným, na př. Krunclovic, starostovic, kovářovic, nezdá se tedy její spojení s neosobní zkratkou středního rodu JZD plně ústrojné. Ale místní jazykový usus si představuje za tímto abstraktem spoluobčany zemědělce, kteří denně společně pracují, kteří také tvoří jistý druh rodiny, rodiny nového typu, a proto tento kolektiv členů družstva zživotňuje, nazývá ho Jezedovi. Tak dnes docela běžně slyšíme věty jako Dnes půjdeme česat chmel k Jezedovům, Zítra sbírají okurky Jezedovi, Potkal jsem ho u Jezedovic, Ty děláš u Jezedů (vedle Jezedovejch) a pod. Užívání a význam přípon -ovi, -ovic, -ojc, -ů se úplně shoduje s tím, jak se jich užívá v připojení k podstatným jménům osobním, zapadá tedy zcela do systému.
Vedle tvarů Jezedovi, Jezedovic (-ojc), Jezedů existují také odvozeniny na -ák, -ácký, slangové a pejorativní (jezedák, jezedácký). Z nich zvláště první slovo svým významem (člen JZD) působilo k tomu, že zkratkový základ JZD (jézédé) byl v jazykovém povědomí postaven na roveň jménům osobním, alespoň pokud jde o schopnost spojovat se s příponami -ův a -ovic.
A tak nám slova Jezedovi, Jezedovic pomohla ukázat, jak se nová skutečnost obráží nejen v odborném názvosloví nejrozmanitějších odvětví průmyslu, hospodářství a politiky, nýbrž i v lidovém jazyce naší nové vesnice.
Naše řeč, ročník 35 (1951), číslo 5-6, s. 118
Předchozí František Váhala: Příprava nového vydání Pravidel českého pravopisu
Následující J. Z.: Sloužiti
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1