Časopis Naše řeč
en cz

»Zázemí« a j.

[Hovorna]

(pdf)

-

Prosím za odpověď v Hovorně na tyto věci:

1. V mladoboleslavském týdeníku »Rodný kraj« bylo vytištěno pod heslem »Pro čistotu mateřštiny« toto: Válka obohatila naši řeč několika ohavnostmi. Jsou to otrocké překlady, možno-li tak říci — německých termínů vojenských. Bývaly doby, kdy jsme si vojny a vojenské názvy tvořívali sami. Takovou nestvůrou je na př. »Hinterland«; poněvadž máme přízemí a podzemí, vytvořili jsme si také zázemí. Kdyby se slovo to rozebralo dle jiných odborných názvů, třeba přísluní, dospěli bychom k tomu, že zázemí je někde na měsíci. Slovenský voják onehdy vyprávěl o vojně. Neužil ani jediného znešvařeného slova, jako to dělají — bůhví proč — čeští vojáci. Dbal o čistotu své řeči jako o čistotu svědomí a cti. Došla řeč i na Hinterland a on najednou řekne — úzadí. Je to slovo nezvyklé, ale kdo je tak [253]v řeči zaslechl, cítil cosi jako pozdrav z domova. Važte si proto své mateřštiny a varujte se užívati slov cizích, a to i v mluvě společenské a obecné.

Jak se k tomu stavíte? Hanuš Jelínek ve svém (jinak velmi pěkném) překladě Barbussova »Ohně« díle I, na str. 130 užívá slova zázemí.

2. Pokládají-li se hromadná jména, jako davy, zástupy, valy lidí, za životná či neživotná? Četla jsem v příčestí minulého času v množ. čísle tvrdé i měkké i.

3. Ferd. Pujman, autor rozsáhlých period ve »Kmeni«, vydal Smetanovský brevíř. Může-li mu býti omluvou, že se tak stalo před otištěním článku v »Naší Řeči« I, 296?

4. Lze stanoviti maximální délku české periody, aby srozumitelnost byla chráněna?

Na to odpovídáme: 1. Zázemí je pouhý překlad německého slova Hinterland, najisto nesprávný. Slováci užívají i v časopisech místo toho slova úzadí. V »Lustrov. Novinách« vídeňských čtli jsme název: záfrontí, což dobře vystihuje význam slova, ale ovšem utvořeno jest od cizího slova fronta. My setrváváme i nadále při navrženém již jednou slově zápolí. Říkámeť: táhnouti do pole, kdež se polem míní území bitevní. Co je za ním, je zápolí (v. »N. Ř.« I, 316 a II, 29).

2. Slova: davy, zástupy, valy lidí nelze pokládati za životná; vždyť ani slovo národ nemá v 1. pádě množného čísla národi, nýbrž národy. Musí tedy v příčestí minulém býti v množném čísle: y.

3. Slovo brevíř bylo chybné už před vydáváním »Naší Řeči«.

4. Kdysi bývaly dlouhé periody u nás velmi oblíbeny. Ve středověku jimi vynikal Veleslavín, v nové době zejména Šafařík a Kosina (v Hovorech olympských). Dnes však lidovost pronikla i do slohu; tu se obecně žádá jasnosti a prostoty. Té pak se zajisté spíše dosahuje větami a souvětími kratšími, nežli dlouhými, umělými periodami.

Naše řeč, ročník 2 (1918), číslo 8, s. 252-253

Předchozí Chybiti — chybovati

Následující Listárna

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1