Časopis Naše řeč
en cz

Velhartický

kvh. (= Kvido Hodura)

[Drobnosti]

(pdf)

-

(Kv. V.) Příjmení Velhartický pochází z místního jména Velhartice. Velhartice jsou město v Pošumaví v okrese sušickém a jejich jméno je odvozeno z obyvatelského jména *Velhartici, t. j. lidé poddaní Velhartovi. Protože nám však není nic známo o Velhartovi, můžeme se s největší pravděpodobností domnívati, že tu jde o osobní jméno Erhart, složené ze střhn. ere (čest) a hart (silný). Poddaní Erhartovi sluli [120]Erhartici a jejich osada Erhartice (srov. Pardub - Pardubici - Pardubice nebo Ratibor - Ratibořici - Ratibořice). Abychom si vysvětlili tvar Velhartice, musíme vycházet z předložkového výrazu v Erharticích a z tohoto spojení s předložkou v, které je u všech místních jmen velmi časté, mylným připojením předložky v ke jménu Erhartice si vysvětlíme nominativ Verhartice. Podobný případ je znám ve jméně osady Velhoty v okrese rakovnickém (OSN 26, 519), které vzniklo také z předložkového výrazu ve Lhotě připojením předložky ve k 1. pádu Lhota. Jiné takové případy (Velniště m. Lniště, Verpety m. Rpety, Vustra z pův. „v Ostré“; Veřvany z pův. „ve Břvanech“) uvedla NŘ. XI, 24, 47, XVII, 3. U jiných jmen, na př. Elhenice (v okr. píseckém), připojila se jen část předložky, e: Lhenice — ve Lhenicích — Elhenice.[1] Změna r v l (-rhart-: -lhart-) se snadno vysvětlí disimilací (srov. rekreace — legrace, purkrab — Půlkrábek, perner — Pelnář a p.). Jsou tedy Velhartice vlastně Erhartice, obec poddaná Erhartovi a Velhartický jest jejich obyvatel.


[1] Tyto místní názvy rozšířené o předložku nebo o její část jsou dnes zpravidla už jen lidové, neoficiální; oficiální názvosloví se vrátilo většinou k názvům původním, na př. Lhota, Lniště, Rpety, Lhenice atd. Z rozličných našich krajů by se takové příklady jistě daly ještě značně rozhojnit. Na Roudnicku je na př. ves Lkáň, ale v ústech lidu se jmenuje Velkáň; jedna z roudnických ulic má jméno Rvačov, ale říká se jí Narvačov nebo Narváčov (ze spojení „na Rvačově“). Připomenout tu můžeme i to, že většina německých názvů vzniklých ze jmen počínajících t. zv. pobočnou slabikou přiráží na začátku předložku nebo její část, na př. Welkan (Lkán), Welhott, Welhotten (Lhota), Wertein (Rtenín), Kerwischt (Rviště), Elhanitz (Lhánice), Elheischow (Lhýšov), Elhotten (Lhota, Lhotka), Elstiborsch (Lstiboř), Eltschowitz (Lčovice), Ertischowitz (Rtišovice), Ertin (Rtyně) atd. R.

Naše řeč, ročník 27 (1943), číslo 5, s. 119-120

Předchozí Váš a svůj

Následující Předplatné na rok 1943 činí K 35 —

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1