Časopis Naše řeč
en cz

Ostrá, dial. Vustra

[Hovorna]

(pdf)

-

(J. V.) Jméno osady v soud. okrese novobenáteckém má četné příbuzenstvo v místních jménech českých i moravských, jako Ostrý, Ostré, Ostrá Hora, Ostrý Kámen atd. Základ jmen toho způsobu může býti rozličný. Jména Ostrá Hora, Ostrý Kámen mají původ v poloze dědiny pod ostrou horou (srov. Pod Ostrým u Blatné), t. j. podle výkladu Sedláčkova pod pohořím, jehož vrch byl hřebenovitý, avšak ode dvou stran se jevil jako hřeben, a ode dvou jako ostří; jiné osady zvané Ostrá n. Ostré a p. mohla míti jméno od ostré vody (t. j. vody ostré chuti) anebo i od směru tekoucí vody (potoka, řeky), která se v tom místě ostře zahýbala (jako Loket, Cheb) a p. Lidovou formou toho jména, Vustra (ve Vustře), lze vykládati týmž způsobem jako změnu o — ů v slovech vůbec, vůkol a p.: po neslabičných předložkách, jako v, k, s a p., dloužila se počáteční samohláska, na př. v obec v óbec vůbec, v oči v óči vůči a p., a tak také v Ostřiej (nč. v Ostré) v Óstřiej v Ústřiej (nč. v Ústré); splynutím předložky v se jménem místním (jako Velhenice m. Lhenice) [48]a zkrácením ú v u (jako v-ondati, vóndati — vúndati vundati) utvořeno pak místní jméno Vustrá, které, stavši se významově nedosti jasným, změnilo svůj tvar adjektivní v tvar substantivní Vustra, jako změněno nejasné Čermná v Čerma, 2. p. z Čermy a p. Změnu o — u by bylo možno vykládati také přímo (bez prostřednictví ů) jako změnu dialektickou, která se ojediněle objevuje i na území českém (skoro pravidlem je místy kolem Blanska na Moravě), jak svědčí chod. tulik, škuřice, zupravdu, napruti, ju, podkrkonoš. kusa, nuh, vuklika, středoč. tulik, vobučí, velkunoce a p. (podle Šembery). Způsobem zcela obdobným vznikla jména Vusí n. Vůsí na Milévsku a Vůsí u Blovic ze staršího tvaru Osí (n. Osie) buď z os, osa (= vosa) n. z os, osi, znamenalo-li na př. nějakou rostlinu ostrou (jako ostřice) n. bodlinatou jako trní a p. V příd. jméně lidovém vustřenský není asi koncovka (-enský) původní (normální adj. by znělo spíše vusterský jako bysterský a p.), nýbrž spíše je utvořena analogicky podle jiného jména, kde je -enský právem. Na př. v témže soud. okrese novobenáteckém jsou i osady Hřivno, Slivno, Sušno, k nimž slušela přídavná jména hřivenský, slivenský, sušenský; podle těch i od jména Vustra mohlo býti utvořeno příd. jméno vustřenský.

Naše řeč, ročník 11 (1927), číslo 2, s. 47-48

Předchozí Macerat

Následující Přechodník

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1