Ještě „nebíčkovat“

Dr. Josef Šmahel

[Short articles]

(pdf)

-

Na str. 64 tohoto ročníku Naší řeči se přimlouvá známý literární kritik prof. Fr. Sekanina za výraz „nebíčkovat“ pro jeho obraznost, poetičnost, výstižnost a hlavně také českost. O tomto výraze jsem psal před nějakým časem v Naší řeči podrobně (r. XXIII, 74 n.), učiniv o něm před tím dotaz v odborném mysliveckém časopise Stráž myslivosti. Uznal jsem podobně jako prof. Sekanina jeho „přiléhavost a poetičnost“, ale přes to nelze mu přiznati vlastnost, o niž hlavně jde, že by to byl totiž výraz čistě český. Hned za dotazem, který dal podnět k oné anketě (dotaz ten pocházel od p. řed. Königsmarka z Rokycan), poznamenala redakce NŘ, že »sloveso „nebíčkovati“ (něm. himmeln) známe posud jen ze slovníku Jos. Franty-Šumavského a z Kotta, jenž ovšem jen přejímá výklad Šumavského« (r. XXII, 222). Dále se pak shledalo, že toto sloveso je doslovný překlad z němčiny, v širší obci myslivecké naprosto neznámý, a že jej někteří myslivci rozhořčeně odmítají. Nevím, zda jej zná prof. Sekanina z praxe jako nimrod, ale velmi pochybuji, že by „český myslivec při něm zůstal a jednotně si jej zapsal do svého odborného slovníku“.

Zajímají-li některého ze čtenářů Naší řeči myslivecké výrazy pro koroptev střelenou do plic a stoupající prudce vzhůru, odkazuji na články v Naší řeči (XXII, 222; XXIII, 74 a 292; XXIV, 28 a 64), kde o nich bylo psáno více s hlediska jazykového, a hlavně na příspěvky v Stráži myslivosti (XVI, 398; XVII, 293, 328, 359, 371; XVIII, 126 dva příspěvky), kde byly rozebrány i s hlediska mysliveckého a kde jsou v posledním příspěvku shrnuty všechny dosud objevené názvy tohoto jevu.

Naše řeč, volume 24 (1940), issue 5-6, p. 186

Previous r.: K historii názvu dálnice

Next Maglaj