Časopis Naše řeč
en cz

Výraz nebíčkovat v myslivecké mluvě

Dr. Josef Šmahel

[Články]

(pdf)

-

Pan odb. učitel Jos. Königsmark z Rokycan otiskl v loňském ročníku Naší řeči (XXII, str. 222) dotaz, zná-li někdo ze čtenářů výraz nebíčkovat o postřelené koroptvi. »Koroptev postřelená „na měkko“ letí prudce do výše a potom spadne jako kámen. Myslivci o onom prudkém letu vzhůru říkají, že koroptev nebíčkuje« (1. c). Redakce Naší řeči k dotazu připomíná: „Sloveso nebíčkovati (něm. himmeln) známe posud jen ze slovníku Jos. Franty-Šumavského a z Kotta, jenž ovšem jen přejímá výklad Šumavského.“

Běží o tento zjev: Koroptev smrtelně poraněná, nejčastěji do plic, 1. letí prudce a hodně kolmo do značné výše, 2. v nejvyšším bodě se zadusí krví a pak 3. padá zhaslá bezvládně [75]k zemi jako kámen. Nejběžnější a vžité výrazy pro tento zjev jsou v myslivecké mluvě vyvěžit nebo dělat korouhvičku.

Jako starý nimrod zajímal jsem se o termín nebíčkovat. Pochyboval jsem hned, že dojde do Naší řeči mnoho odpovědí, protože jsem sám nikde v mysliveckých časopisech a knihách tento výraz nečetl, ačkoli jsem hodně mysliveckou literaturu čítal, a také jsem jej nikdy neslyšel. Obrátil jsem se proto s dotazem na náš nejrozšířenější myslivecký časopis Stráž myslivosti (r. XVI, 1938, str. 398), orgán to Ústřední jednoty myslivecké, jehož vedoucím redaktorem je češtinář a gymn. ředitel Jaroslav Svoboda v Prostějově. Pochyboval jsem i tu o hojnosti odpovědí na svůj dotaz. A skutečně se přihlásily z četné obce nimrodské, k příspěvkům, debatě i polemice vždy pohotové, jen tři hlasy. Profesor vysoké školy zemědělské v Brně a předseda Ústř. jednoty myslivecké, ing. Ant. Dyk, odpovídá hned za mým dotazem, že slovo nebíčkovat slyšel častěji jako doslovný překlad z něm. himmeln. Přimlouvá se za to, že bychom tohoto slova měli přes to užívat, poněvadž je pěkné a výstižnější než vyvěžit a dělat korouhvičku (Stráž myslivosti 399). — Naproti tomu odmítá tento název v soukromém dopise p. Kar. Schrötter z Rokytnice v Orlických horách, 62letý příslušník staré myslivecké rodiny, jako neznámý a nepřiléhavý překlad z němčiny. Uvádí i jiné názvy: andělíčkovat a fangličkovat, což je ovšem stejné jako dělat korouhvičku. — Rozhorleně a ironicky výraz nebíčkovat odmítá rovněž v soukromém dopise i p. Rud. Lasák, stát. lesní v Chustu. Zdá se mu nečeský a směšný.

Podal jsem pro jistotu do téhož časopisu (str. 510) resumé svého pátrání, zda se snad dodatečně neozve některý nimrod se svým příspěvkem, ale nedošla už žádná odpověď. Soudím tedy z chudoby odpovědí na svůj dotaz a z toho, že dva myslivci ze tří název nebíčkovat zamítají, snad správně, že je to termín knižní, skoro neznámý v širší obci nimrodské a že je snad zbytečné jej zavádět jako překlad z němčiny, i když mně samému se zdá přiléhavý a poetický.

Uvádím ještě jiný výraz pro tento jev. Dr. Jaroslav Mellan v pěkném feuilletonu „Chvála loveckého psa“ (Nár. listy 15/9 1938, č. 253) píše: „Bažant, jehož plíce byly střelbou poraněny, vede si zcela obdobně jako koroptev, dělaje t. zv. panáka. Na zemi dopadne již mrtvý.“

Máme tu tedy pro jeden jev hned názvů několik: vyvěžit, dělat korouhvičku (= fangličkovat), dělat panáka, andělíčko[76]vat a nebíčkovat. Je v tom viděti dosti velkou pestrost a rozmanitost obrazivosti, jak se chápe týž jev, resp. jeho fáze. Při tom posledních pět názvů zachycuje první fázi jevu, kdy koroptev letí prudce do výše, výraz „vyvěžit“ vystihuje fázi druhou, kdy koroptev „vyvěžujíc“ současně „zhasíná“.

Přes to myslím, že jsou nejrozšířenější názvy vyvěžit a dělat korouhvičku a že zavádět jiná slova je zbytečné komplikování naší mluvy myslivecké, zejména běží-li při tom o pouhé překlady z němčiny.

Naše řeč, ročník 23 (1939), číslo 3, s. 74-76

Předchozí Antonín Opravil: Jak se ujal název výsadek

Následující Jiří Haller: Poznámky k Příručnímu slovníku jazyka českého

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1