Časopis Naše řeč
en cz

Koroptev „jde do pánku“, „pánkuje“

Dr. Josef Šmahel

[Drobnosti]

(pdf)

-

V letošní Stráži myslivosti (r. XVII, 1939, str. 371) uvádí p. K. Staffa, že se o koroptvi střelené do plic a letící šikmo vzhůru říká, že „jde do pánku“, „pánkuje“. Slýchal tento název sám, četl jej kdysi v Malém čtenáři (r. XX, 1901, č. 13, 14) v povídce Ant. Procházky „Tři dobré rány“. Soudí, že je „ryze náš“, že je vzat „ze skutečně mluveného a slyšeného“ slova, nezná však jeho původ. Kottův Česko-německý slovník VII, Dodatky (z r. 1893), str. 184, uvádí: „Pánek — výška, Höhe. To je pánek!“ od Čelákovic n. Lab. a od Čes. Třebové. „Vyhodil kámen do pánku.“ Us. od Nov. Bydžova (podle prof. Jos. Košťála v Nov. Bydžově).

Že je to výraz v myslivecké mluvě někde běžný, potvrdila mi pí kolegyně prof. Olga Dienerová, pocházející z lesnické rodiny od Litomyšle. V stejném významu (= výška) užívají někde tohoto slova kluci, odpalujíce nebo vyhazujíce míč do výšky, hrají „pánka“, „na pánka“, „pána“, „na pána“, „pány“. Také dítě stojí „pánkem“, „pánkuje“ (Čes. lid VI, 143).

Slovo „pánek“ (gen. pánka, pánku) je zdrobnělina jména „pán“ a slovníky je v tomto významu také uvádějí (Jungmann, Kott, Trávníček-Váša); má tedy vedle významů jiných především význam „malý pán“. Význam „výška“ se ze slova „pán“ také dá odvodit: „pán“ je něco velikého, vysokého, vznešeného (v starší době nejvyšší šlechta u nás byli „páni“). Je to zase význam přenesený, trochu zvláštní, ale obrazotvornost lidská a lidová najde často metafory ještě smělejší a zvláštnější.

Naše řeč, ročník 24 (1940), číslo 1, s. 28

Předchozí Š.: Jankův sborník

Následující Lidové názvy rostlin

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1