Časopis Naše řeč
en cz

K historii názvu dálnice

r.

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Na str. 69 letošního ročníku Naší řeči se J. V. Bečka v článku Weekend zmínil o názvu dálnice tak, jako by jeho původcem byl náš spolupracovník Antonín Opravil. To však není docela ve shodě s pravdou a p. Opravil hned nás upozornil, že není otcem tohoto slova, nýbrž leda jeho kmotrem; sám je nevytvořil, toliko mu podle svých možností odborných i úředních dopomohl k uplatnění. Nepokládali jsme za nutné uveřejňovati zvláštní opravu oné Bečkovy poznámky, ale nyní jsme dostali k tomu nový podnět.

Generální ředitelství stavby dálnic se totiž úředně obrátilo na třetí třídu České akademie věd a umění se žádostí, aby byla ona Bečkova poznámka o autorství názvu dálnice opravena. Opisem úředních do[184]kladů, jakož i články otištěnými v časopisech (v Branné politice II, 1939, 23n. a v Důstojnických listech r. 1938, č. 48) gen. ředitelství prokázalo, že slovo dálnice vytvořil r. 1938 pan ing. Karel Chmel, úředník generálního ředitelství stavby dálnic. Milerádi vyhovujeme v NŘ. tomuto přání, neboť jistě nebylo v úmyslu Bečkově ani našem zahrnouti p. Opravila slávou, která mu nenáleží. A zároveň užíváme této příležitosti, abychom podle dokladů, které nám generální ředitelství stavby dálnic laskavě poskytlo, podali několik podrobnějších zpráv o slově dálnice, o jeho vzniku a významu.

O tom, jakým myšlenkovým pochodem dospěl p. ing. K. Chmel k slovu dálnice, vyložil r. 1939 obšírně autor sám na cit. místě Branné politiky v článku „Autostrada či dálnice“; je to v podstatě odpověď na výtky, které proti tomuto novému slovu vznesl prof. F. Trávníček v Lid. novinách 18. XII. 1938, ač je jinak, jak p. ing. Chmel praví, „uznal schopným života s vadami“. Návrh tohoto nového slova předložilo ministerstvo veřejných prací (velitelství stavby dálkových silnic) 15. XI. 1938 ministerstvu národní obrany (jeho jazykovému oddělení) s žádostí „o posudek, zda není proti zavedení tohoto slova námitek po stránce jazykové“. Svůj návrh odůvodnilo ministerstvo veřejných prací tím, že potřeba nového českého názvu je zřejmá, neboť názvy dosavadní nevyhovují buď proto, že nejsou české (autostrada), nebo proto, že jsou utvořeny proti duchu jazyka (na př. název „autodráha“, vzniklý otrockým překladem). Ostatně žádný z dosavadních výrazů prý nevyjadřuje pojem „autostrady“ plně, neboť tato komunikační dráha nebude vyhrazena jen autům, nýbrž bude sloužit i jiným vozidlům, motocyklům, jízdním kolům, v budoucnu snad i trolejbusům anebo i jiným, dnes ještě neznámým vozidlům. Základní a nesporný hlavní rys zamýšleného pojmu je dálná (dálková) doprava rozličnými vozidly, spojení dálných (vzdálených) krajů; proto navrhuje ministr veřejných prací, aby obdobou k slovům silnice, železnice bylo zavedeno slovo dálnice. Ministerstvo národní obrany už 21. listopadu 1938 podalo k tomuto návrhu posudek příznivý: český název dálnice jako náhrada za řecko-italský výraz autostrada je s mluvnického hlediska tvořen správně, vyhovuje významovým obsahem, je potřebný a český. Tak byl život jména dálnice úředně schválen a zajištěn. Abychom snad znova nebyli viněni z opominutí, dodáváme pro jistotu, že při tomto úředním jednání o názvu dálnice nebylo stran otcovství p. ing. Chmela zmínky.

Ale historie názvu dálnice by nebyla úplná, kdybychom k ní nepřipojili zprávu o tom, jak s ní souvisí A. Opravil. Vyjímáme z dopisu, který nám o té věci napsal, aspoň těchto několik vět: „Kolem polovice listopadu 1938 se dostavil do názvoslovné skupiny MNO. p. ing. K. Chmel z tehdejšího velitelství stavby dálkových silnic [185]s návrhem na překlad cizího slova autostrada slovem dálnice. Zkoumal jsem ono slovo se všech stran a na konec jsem prohlásil, že podle mého mínění vyhovuje po jazykové stránce a že ho dosud nikdo nepoužil pro jiný pojem. I byl jsem p. ing. Chmelem požádán, abych dopomohl, seč jsem, k tomu, aby se toto nové slovo obecně vžilo. Ochotně jsem to slíbil a řekl jsem mu, že o tom napíši do Důstojnických listů kursivku neboli že vypustím pokusný balónek. Krátký článeček „Autostrada nebude“ jsem ihned napsal a ten byl také vytištěn v Důstojnických listech 24. XI. 1938 (v č. 48). Než jsem jej dal do tisku, poslal jsem jeho opis p. ing. Chmelovi, aby jej dal schválit p. gen. ředitelem ing. V. Noskem. Pan gen. ředitel jej schválil, ale zmínku o něm jsem na jeho výslovnou telefonickou žádost musil z textu vyškrtnout. Hned příští neděli pak (28. XI.) rozšířila ČTK. zprávu z Důst. listů o nově navrhovaném názvu dálnice a takové zprávy (pro i proti) se potom objevovaly v denních listech v příštích dnech listopadových i v prosinci. Výnos, kterým názvoslovná skupina při presidiu MNO. odpovídala na žádost velitelství stavby dálkových silnic, vypracoval jsem sám a uvedl jsem v něm, že název dálnice pokládáme za vhodný. Teprve potom, po našem schválení a po oné propagaci, přijala také ministerská rada vládní nařízení o stavbě dálnic a o zřízení generálního ředitelství stavby dálnic.

Doufáme, že je tímto výkladem dost jasně osvětlena Chmelova i Opravilova účast při zrození slova dálnice.

Na konec ještě připojujeme z Chmelova článku v Branné politice vymezení pojmu dálnice a pojmů příbuzných. Dálnice je silnice s dvěma oddělenými vozovkami nejméně dvouproudovými, tedy celkem nejméně čtyřproudová, pro dálkovou dopravu motorovými vozidly na pneumatikách (pružných obručích), vybudovaná podle zvláštních pravidel tak, aby na ní bylo možno dosáhnouti největší rychlosti při nejvyšší bezpečnosti a hospodárnosti. Výrazu dálkové silnice zůstane význam, v němž se ho v praxi již užívá, t. j. označuje silnice užší, jednoproudové až tříproudové, které mají důležitost pro dálkovou dopravu. Nadřaděný pojem, který zahrnuje dálkové silnice, dálnice, hlavní železnice, letecké linky a snad i vodní cesty, mohl by se vyjadřovat výrazem dálkové komunikace. Ještě obecnější pojem, zahrnující v sobě vedle dálkových komunikací také spoje telefonní a telegrafní, event. i radiotelefonní a radiotelegrafní, v budoucnu snad i televisní, vyjádřen je názvem dálkové spoje. Výrazem automobilové silnice pak lze označovat všechny silnice, které jsou vhodné k jízdě automobilem.

Tím tedy doplňujeme také zprávu, kterou o slově dálnice podala Naše řeč XXIII, 1939, 29n.

Naše řeč, ročník 24 (1940), číslo 5-6, s. 183-185

Předchozí Dr. Klementina Rektorisová: Vulgární dialog nečiní film lidovým

Následující Dr. Josef Šmahel: Ještě „nebíčkovat“

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1