Dálnice

Š.

[Drobnosti]

(pdf)

-

Nechtěli jsme ani psáti o tomto slově, u jehož kolébky stál vzácný náš spolupracovník na poli péče o jazyk, ale zájem o ně je tak [30]silný, že se zmínce o něm nemůžeme vyhnouti. Musíme tedy výslovně konstatovati, že slovo „dálnice“ je po formální stránce tvořeno zcela bezvadně, a to tak, jako je k „silný“ - silnice, k „železný“ - železnice. Pochybnosti budí ovšem stránka významová.

1. Slovo dálný (ostatně u nás řídké a běžné jen ve spojení přejatém z ruštiny: Dálný Východ) neznamená „do dálky vedoucí“, nýbrž „vzdálený, odlehlý“; pro onen význam, který potřebujeme, je v češtině slovo dálkový (dálkové vedení energie, dálkové spojení atp.). Z toho bychom však vhodné slovo neutvořili; máme sice „makovici“ a „borovici“, ale slova našeho druhu se z adjektiv na -ový netvoří.

2. I když však vezmeme místo „dálný“ „daleký“, zbývá ještě něco. Dálková silnice je každá významná silnice; na př. dnešní silnice Praha—České Budějovice, Praha—Hradec Králové jsou silnice dálkové. My však hledáme jméno pro speciální druh dálkových silnic, pro silnice vyhrazené rychlé dopravě automobilové, silnice, na něž nemá přístup selský vůz, cyklista, pochodující oddíl vojska a jiní uživatelé dnešních silnic.

Ale to nejsou potíže nepřekonatelné; nové jméno je vždy jen jakýmsi dohodnutým symbolem a málokteré může označený předmět přesně popsati.

O počešťování slov rozhodují konec konců vždy důvody citové: ty zjevně, aspoň dnes ne, nejsou na straně cizího slova „autostrada“, třeba je to slovo, jehož používají vedle Italů i Němci, Francouzi atd., a třeba by při zařízení tak eminentně mezinárodního významu, jakou je právě autostrada, bylo cizí slovo dosti na místě. „Národní cesta“ byl by název sice pěkný, ale potíž má v tom, že se od něho netvoří tak lehko odvozená slova jako od slova „dálnice“ (dálniční podle „železniční, silniční“; služba dálničně-policejní jako „železničně-policejní“ atp.). „Stezka“ pak, která byla také propagována, je nevhodná proto, že slovo to je dnes obsazeno významem zcela jiným. Pro nás znamená stezka především turistickou cestu (Povltavská stezka, Posázavská stezka, Brdská stezka) a nelze dávati starému slovu libovolně význam hodně jiný. Staré české stezky (Zlatá, Trstěnická) — přechody to přes hraniční lesy — byly pak turistickým stezkám mnohem blíže než moderním autostradám.

Shrneme-li to, co jsme řekli, vidíme, že ze všech návrhů je „dálnice“ nejlepší. A má nejvíce naděje, že se uplatní vedle „autostrady“, která jakožto termín dnes mezinárodní se zcela vytlačit nedá.

Naše řeč, ročník 23 (1939), číslo 1, s. 29-30

Předchozí Čtení matematických značek a výrazů před 85 lety

Následující š.: Tryska