Časopis Naše řeč
en cz

Kruh přátel českého jazyka

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

(NŘ. XXII, 1938, 157 n.)

Činnost Kruhu přátel českého jazyka se v posledních měsících rozvíjela velmi slibně. Počet členů v pražské odbočce vzrostl na 600, takže má KPČJ. dnes, po desíti měsících svého trvání, spolu s venkovskými odbočkami na 1000 členů, t. j. za necelého půl roku se tento počet zdvojnásobil. Tato skutečnost sama ukazuje nejlépe, že je KPČJ. sdružení užitečné a že se jeho založení setkalo s opravdovým porozuměním v české veřejnosti. Svědčí o tom ostatně i neobyčejný počet obecenstva při všech jeho podnicích a zároveň také přátelský, srdečný a důvěrný ráz, kterým se večery Kruhu vyznačují a kterým si už dnes vytvořily své zcela osobité ovzduší. Kromě osudných měsíců na podzim minulého roku pořádal Kruh pravidelně každý měsíc pracovní členské večery, na kterých jazykoví odborníci podávají odpovědi na dotazy členů. Tyto večery jsou u nás podnik úplně nový a velmi rychle se vžily; horlivá účast při nich se jeví ve velkém počtu obecenstva i v živých diskusích, které se rozvíjejí po odborných výkladech. Přednášková činnost Kruhu [58]obsahovala po večeru Horově (o něm viz zprávu v NŘ. XXII, 158; přednáška Jos. Hory byla otištěna v NŘ. XXII, 161 n.) přednášku spisovatele Františka Křeliny Jazyk české prózy (byla otištěna t. 166 nn.), proslovenou 1. VI. 1938 v sále Ženského klubu v Praze II. Ukázky z díla Křelinova přednesli paní Růžena Nasková a režisér p. Vojta Novák, členové činohry Národního divadla v Praze. Sté výročí narozenin slavného českého jazykozpytce prof. Jana Gebaura oslavil KPČJ. vzpomínkovým večerem, na kterém úvodní přednášku proslovil univ. prof. dr. Vladimír Šmilauer a ukázky z „Rodinných vzpomínek na Jana Gebauera“ od Marie Gebauerové přednesla paní Růžena Opravilová. Ohlasem našeho národního neštěstí a násilného odloučení statisíců našich bratří od rodného kmene českého jazyka byl večer na námět „Nezapomínáme na český jazyk v pohraničí“ 16. prosince 1938. Na tomto večeru přednášel univ. doc. dr. František Oberpfalcer, ukázky hovoru z českého pohraničí přečtli paní Růžena Opravilová, p. A. C. Nor, spisovatel, a p. prof. Jan Prášek-Rožďalovský; pořad večera byl pak doplněn reprodukcí zápisů české lidové mluvy hraničářské z gramofonových desek České akademie věd a umění na přístroji, který k tomu účelu ochotně zapůjčila firma Philips v Praze. Dne 18. ledna 1939 uspořádal Kruh spolu s Ústředním spolkem čes. profesorů a s dramatickým oddělením Státní konservatoře hudby v Praze studentské divadelní představení Naše řeč; toto představení poctil svou přítomností p. ministr školství a národní osvěty univ. prof. dr. Jan Kapras. Hlavními čísly pořadu byly jednoaktová hra Jana Emlera z doby našeho národního obrození „1795“ a předehra Aloise Jiráska „Mateřídouška“ v provedení posluchačů dramatického oddělení na St. konservatoři hudby a za řízení prof. dr. Milana Svobody.

Úvodní proslov spisovatele Jaroslava Kvapila, předsedy Kruhu přátel českého jazyka, otiskujeme na prvních stránkách tohoto sešitu NŘ. Pořad představení byl dále doplněn přednáškou prof. dr. M. Svobody o obou předváděných hrách a sborovými recitacemi básní o českém jazyce od Sv. Čecha, J. Vrchlického, J. V. Sládka a Jos. Hory, jež přednesli posluchači dramatického oddělení St. konservatoře hudby a recitační sbor žaček měst. dívč. gymnasia Charlotty G. Masarykové v Praze I. Přečetné obecenstvo v hledišti úplně vyprodaném napjatě sledovalo výkony mladých umělců, kteří tu své mladistvé nadšení dali úplně do služeb českému jazyku: vzornou výslovností a krásným slovem z jejich úst zněla nepomíjející sláva českého jazyka a vroucí naděje v jeho věčný život. — Památce spisovatele Karla Čapka byl věnován večer Kruhu 27. ledna 1939 v sále St. konservatoře hudby v Praze s přednáškou dr. Jiřího Hallera O jazyce Karla Čapka a s ukázkami díla, které přednesli [59]paní Růžena Opravilová, sl. Růžena Pochová a posluchači dramatického oddělení St. konservatoře hudby v Praze za řízení prof. dr. Milana Svobody.

Vedle této činnosti přednáškové, kterou řídí předseda přednáškového odboru prof. Jaroslav Poch, zahájil Kruh též činnost vydavatelskou, a to svazečkem obsahujícím přednášku básníka Josefa Hory „Básník a mateřský jazyk“ a jeho nikde dosud neotištěné „Verše o Praze“. Tento tisk věnoval KPČJ. svým členům místo obvyklé legitimace; nečlenové jej mohou získat tehdy, zaplatí-li na tiskový fond Kruhu aspoň 10 Kč. Tiskový odbor, jehož předsedou je mjr. Antonín Opravil, chystá se vydati v nejbližší době několik knížek o českém jazyce.

Dále rozvíjí KPČJ. i činnost organisační. Vedle kmenového tělesa vznikl odbor mládeže řízený předsedou PhC. Kamilem Grohem a mající dnes na 100 členů. Jako odbor Kruhu se ustavila Jazyková rada, jež v sobě spojuje jazykovou poradnu, odbor pro češtinu úřední, novinářskou, obchodní a divadelní a snaží se za součinnosti odborníků praktických i jazykových vyvinouti v instituci, která by se soustavně obírala studiem a zdokonalováním jazyka těchto oborů. V nejbližší době má být Jazyková rada rozšířena ještě o odbor pro češtinu technickou a odbor školský. Ve venkovských městech zřizuje Kruh nové odbočky, které mají v svém místním okruhu pracovat týmž způsobem, jako pracuje odbočka pražská. Propagační účel mají zájezdy členů KPČJ. z Prahy na přednášky do venkovských měst; tak dr. J. Haller přednášel 25/XI 1938 v Rychnově nad Kněžnou, dr. F. Oberpfalcer ve dnech 13., 14. a 16. ledna 1939 v Táboře, v Soběslavi a v Jindřichově Hradci.

 Z této stručné zprávy o dosavadní činnosti Kruhu přátel českého jazyka je zajisté vidět, že si toto nové sdružení vytklo velký cíl a že za ním jde horlivě a důsledně. Bohužel jeho úsilí bylo a je dosud značně brzděno nedostatkem peněz. Ústředí KPČJ. je odkázáno jen na příspěvky svých členů, neboť není v dnešních zlých dobách naděje na nějakou pomoc z pramenů jiných. Přes to však vykonal KPČJ. za krátkou dobu svého trvání už veliký kus práce a dokázal, že má v našem veřejném životě důležité a zcela oprávněné místo. Čeho potřebuje? Aby se řady jeho členstva co možná rozmnožily, aby se jeho členem stal každý uvědomělý Čech, který lásku k mateřskému jazyku vyznává nejen ústy, ale i srdcem! Z podniků, jejichž přehled jsme tu podali, je jistě zřejmě vidět, že KPČJ. není sdružením diletantů, nýbrž vážných pracovníků a že jejich činnost už dnes třeba pokládat za velmi důležitou složku v kultuře českého jazyka. Proto vskutku překvapuje, že nejméně zájmu věnují Kruhu přátel českého jazyka právě odborníci češtináři. Někteří snad z blá[60]hové pýchy, že nepotřebují už zatěžovat se jakoukoli starostí o český jazyk, jiní zase proto, že přisahají toliko na prapor některé jednostranně vyhraněné vědecké školy, a jiní snad konečně i z malicherných důvodů osobních nebo z přílišné pohodlnosti. A přece: nebude-li nás umět láska k mateřskému jazyku spojit všechny k společné práci dnes, v době tak hrozivého nebezpečí, nestojíme za to, abychom se nazývali Čechy. Proto volá Kruh přátel českého jazyka znovu všechny pracovníky a všechny lidi dobré vůle, aby mu v jeho díle pomohli. Jeho pracovní program je sestaven tak, že se v něm může uplatnit každá dobrá a poctivá snaha směřující k prospěchu českého jazyka.

Přihlášky nových členů přijímá jednatel dr. Jiří Haller, Praha XVI, Xaveriova 1843.

Naše řeč, ročník 23 (1939), číslo 2, s. 57-60

Předchozí r.: † Karel Čapek. † Miloš Weingart

Následující Zpráva kanceláře Slovníku jazyka českého