Ryzí a čistý

[Drobnosti]

(pdf)

-

(F. K.) O vlastním významu příd. jména ryzí a o tom, jak se tohoto slova dnes často užívá zbytečně, psala NŘ. už mnohokráte (nejobšírněji II, 244n., dále IV, 94, VIII, 74 a j.) a není třeba vykládati o tom znova. Názor, že by se mělo příd. jména ryzí užívati v přeneseném [30]významu jen tam, kde se má vyjádřiti vzácnost záležící v neporušenosti a v čistotě, zastáváme i dnes, t. j. nepokládáme za správná na př. spojení ryzí formalismus, ryzí lež, ryzí bláznovství, ryze praktické pohnutky a pod. Pravda ovšem je, že se původní význam ‚červený‘ a potom ‚nesmíšený, čistý‘, který má příd. jméno ryzí na př. ve spojeních ryzí zlato, ryzí stříbro i pod., rozšířil v jazyce spisovném i na mnohá jiná spojení, v kterých by bylo možno užít příd. jména čistý, neporušený a pod. Na př. F. X. Šalda píše o »ryze lidsky základní situaci lidského utrpení«, o »ryze osobních polemických rvačkách a útocích«, o »ryzí ideové objektivnosti« a podobné výrazy lze najíti i u jiných českých spisovatelů. Avšak i když uznáme, že mají takováto spojení dnes už oprávněné místo v jazyce, přece jen bychom nemohli pokládati je za správnější než spojení »čistě lidsky základní situace«, »čistě osobní polemické rvačky«, »čistě ideová objektivnost« atd. Proto také nemůžeme dáti za pravdu názoru, který podle zprávy našeho čtenáře byl projeven v jedněch novinách, že spojení ryzí cena, ryzí váha jsou správnější než spojení čistá cena, čistá váha (opak vyjadřují výrazy hrubá cena, hrubá váha). Sami se kloníme spíše k mínění opačnému, neboť při ceně a váze nelze mluviti o nějaké neporušenosti nebo dokonce o vzácnosti, která by dávala právo užíti zde příd. jména ryzí v jeho přeneseném významu. Stesk oněch novin, že v poslední době čím dále tím více toto příd. jméno (t. j. ryzí) mizí a šíří se příd. jméno čistý, nepokládáme za dost včasný; my bychom, kdyby to bylo pravda, tuto okolnost spíše vítali. Pokud však víme, nejsou výrazy ryzí váha, ryzí cena starší než spojení s příd. jménem čistý, jemuž tu jazyková praxe dávala přednost už odedávna (Kott na př. má jen spojení čistá cena, čistá váha, nikoli ryzí cena, ryzí váha) a dává mu přednost i dnes, jak vidíme z nových učebnic obchodní nauky, které sepsali profesoři Salavec a Fiala. Ani Zenkl v svém Rádci spr. češtiny, ač doporučuje spojení ryzí váha, nezavrhuje spojení čistá váha docela. Pokládáme tedy názor, že by tato spojení s příd. jménem ryzí byla správnější, za mylný, neboť všechny okolnosti, zdá se, svědčí o tom, že pravdou je pravý opak. Konečné rozhodnutí této věci však ponecháváme akademickému Příručnímu slovníku jazyka českého; teprve ten bude moci rozhodnouti podle dostatečného materiálu ze skutečného jazyka.

Naše řeč, ročník 19 (1935), číslo 1, s. 29-30

Předchozí Rodiče a rodičové

Následující Skloňování místních jmen na -ice