Aniž, aniž by

[Drobnosti]

(pdf)

-

(V. H., J. R.) O této spojce psala NŘ. už několikráte, nejobšírněji v 2, 87 n. a 3, 287 n. Výklad o ní se podává také v Gebaurově-Ertlově Mluvnici české 2, 238, 261 a v Gebaurově-Trávníčkově Příruční mluvnici 415. Úhrn poučení, které je obsaženo v těchto pomůckách, je asi tento:

Aniž je záporová spojka slučovací, složená ze spojky a, záporné částice ni a příklonného -ž. Ustálila se pro těsnější spojení dvou souřadných vět spojených spojkou ani ne, a ani ne, a ne, na př.: Nepožádáš manželky bližního svého, ani nepožádáš statku jeho = aniž požádáš statku jeho. Celou noc jsme chytali a ani rybičky jsme nechytili = aniž jsme jakou rybičku chytili. Všechny řeky jdou do moře a nepřeplní ho = aniž je přeplní. Ve větě uvozené spojkou aniž má sloveso tvar kladný a místo záporných zájmen neurčitých a příslovcí nikdo, nic, žádný, nikde, nikam, nijak atd. jsou příslušná zájmena a příslovce kladná v tvaru tázacím, tedy kdo, co, jaký, kde, kam, jak atd. Na př.: Přešel les, aniž koho potkal (nesprávně »aniž někoho« nebo »kohokoli potkal«). Zemřel, aniž kdo co věděl (nesprávně »aniž někdo něco věděl«). Nemohu to udělati podle tvé rady, aniž jak jinak (nesprávně »aniž nějak jinak«). Nikdy nepřišel do nějakého města, aniž jaké viděl (nesprávně »aniž žádného neviděl«). Všude tam, kde se aniž nedá nahraditi spojkami ani, a ani, a ne, je nesprávné.

Aniž by lze klásti jen ve větách se způsobem podmiňovacím, t. j. tam, kde by byl kondicionál i ve větě připojené spojkami ani ne, a ani ne, a ne a kde tedy lze spojku aniž by opsati výrazy ani by ne, a anu by ne, a aby ne a pod. Na př.: Nesluší se, abys vcházel, aniž bys pozdravil (= a ani bys nepozdravil, a abys ani nepozdravil). Takové věci se nedovolují, aniž by se komu trpěly (= ani by se nikomu netrpěly, a nikomu by se netrpěly). Nesprávně se tedy píše na př.: Zastavil se, aniž by si to uvědomil, neboť zde nelze říci »a ani by si to neuvědomil« nebo nějak podobně, nýbrž jen a ani si to neuvědomil, a neuvědomil si to a pod.; správně by tedy mohla ta věta znít jediné: Zastavil se, aniž si to uvědomil. Stejně nesprávná je i věta: Zůstal dlužen, aniž by se omluvil, správně a ani se neomluvil, aniž se omluvil, atd.

Spojka aniž je živému jazyku neznáma, a tím lze vysvětliti, proč se v jejím knižním užívání tolik chybuje. Působením německého výrazu ohne dass, ohne zu se rozmohla v dnešní době přes míru a klade se zcela mechanicky a proti svému vlastnímu významu i tam, kde by bylo na místě [29]užíti zřetelnější a výstižnější spojky ale, třeba, i když a pod. anebo přechodníku. Na př. Bratr spěchal, aniž přišel včas, správně ale (přes to) nepřišel včas. Nebylo možno dívati se na ni, aniž by člověk nepocítil touhu, správně aby člověk nepocítil touhu. Vláda může ohlásiti předlohu, aniž by bylo dříve lidovým zástupcům známo, správně i když to není známo. Všetečka, aniž se někdo jeho pomoci dožaduje, plete se do všeho, správně i když (třeba) se nikdo nedožaduje, atd. Zhola nesprávné je klásti spojku aniž, aniž by na začátek souvětí, na př.: Aniž bychom se pouštěli (= ohne uns einzulassen) do bližšího rozboru, nemůžeme pominouti bez poznámky…, správně Nechceme se pouštěti…, ale nemůžeme…, anebo nějakým způsobem podobným (nemůžeme zde přece říci: ani bychom se nepouštěli do bližšího rozboru). Aniž byste se dopustila viny, obšťastnila jste lidi, spr. Nedopustila jste se viny, a (přece) jste obšťastnila lidi.

Není tedy nesnadné užívati spojky aniž, aniž by správně. Tomu, kdo přes to je příliš pohodlný, aby se o tom dovedl poučiti, poradila už dobře NŘ. 2, 89: aby se jí vyhýbal vůbec.

Naše řeč, ročník 18 (1934), číslo 1, s. 28-29

Předchozí Z kanceláře Slovníku jazyka českého

Následující Číslovky druhové