[Drobnosti]
-
(V. F.) Obě tato slova vznikla teprve v době nové. Slovo opis ve významu ‚přepis, kopie‘ dokládá Jungmann teprve ze spisů po r. 1800 a význam ‚perifráze, širší vypsání‘ zaznamenává jen podle polštiny a ruštiny. V slovníku Dobrovského má slovo opis význam ‚psaní okolo čeho‘. Jungmann zaznamenává ještě čtvrtý význam tohoto slova, dnes už neběžný: ‚popis, popsání něčeho‘. Také sloveso opsati, opisovati je, soudíc podle Jungmannových dokladů a podle materiálu shromážděného kanceláří Slovníku jazyka českého, z doby nové (o tom srov. také NŘ. VIII, 1924, 318). Ale i podst. jméno opis i sloveso opsati, opisovati se vžily dokonale, takže není třeba teprve dokazovati jejich oprávnění v dnešním jazyce. Představu, kterou dnes těmi slovy označujeme (t. kopie, napsati kopii), vyjadřoval starší jazyk slovy přípis (t. j. přiepis k slovesu přepsati, jako je přívoz ze staršího přievoz k slovesu převézti), přepsati. Tak čteme na př. v dopise pana Zd. Lva z Rožmitálu panu Hanuši Pflugovi z Rabštejna (z r. 1526, Sněmy čes. I, 2): Však což jest mi také z Prešpurka psáno a včera mi sem na Blatnú přineseno, teď Vám toho přiepis posielám. A podobně píše týž pán panu Jindřichu Tunklovi z Brníčka (t. 1): Pak potom včera přineseno mi psaní z Prešpurka, kteréhož Vám teď přípis posielám. Posílal pan Lev oběma pánům ovšem opisy. Vedle tohoto významu mělo slovo přiepis ještě také význam ‚formulář, návrh, koncept‘; o tom srov. NŘ. 2, 1918, 29; 7, 1923, 285. Časem se však podst. jméno přípis oddálilo od slovesa přepsati a bylo spojováno se slovesem připsati, neboť mu bylo zvukem bližší. Dnes nám přípis znamená tolik co ‚připsání‘ a vedle toho (zbytečně podle něm. Zuschrift) také ‚dopis‘. Sloveso přepsati zachovalo (vedle významů jiných) význam ‚opsati‘ až dosud a nově se z něho utvořilo také subst. přepis, stejnoznačné se slovem opis. — O složeném slově prvopis pověděla NŘ. IX, 1925, 256, že je to sice novotvar teprve asi z padesátých let minulého století, ale že není příčiny vyhýbat se mu. Je to potřebná náhrada cizího tvaru originál (nějaké listiny).
Naše řeč, ročník 16 (1932), číslo 9, s. 288
Předchozí Dvě protivná slova
Následující Vybízeti zboží