Rodiče umřeli

[Hovorna]

(pdf)

-

(J. S.) V odpovědi na dotaz o shodě rodové při podst. jméně koně (Koně běžely 10, 122) poznamenali jsme, že o této věci bylo pojednáno zevrubně v článku Vrané koně v 3. roč. NŘ. str. 5 a d. V tomto článku bylo vyloženo nejen, proč shoda »koně běžely« odpovídá zásadám o rodové shodě v češtině, nýbrž také, proč podst. jméno kůň má v množ. čísle tvar koně (jako podst. jména neživotná), a nikoli koni (jako jeleni, ptáci atd.). V témže článku bylo však také pověděno, že s tvarem koně není možno ztotožňovati tvar rodiče. Tvar rodiče není 4. pád množný vzatý za 1. pád jako tvar koně (hrady, meče atd.), také by nebylo možno tuto záměnu pádů vysvětliti tím způsobem, jak se vysvětluje u slov koně, volečky, pstruhy, raky atd., nýbrž rodiče je skutečný 1. pád, jehož koncovka -e vznikla zkrácením koncovky -é, tak jako říkáme v obyčejné výslovnosti přátele, manžele, králove a p. místo náležitého přátelé, manželé, králové a p. Pravděpodobnost tohoto výkladu dotvrzuje slovenský tvar rodičia, který se shoduje také s 1. pády priatelia, kráľovia atd. jako u nás. Podle toho se pak řídí i shoda v rodě; jako říkáme »naši drazí přátelé«, tak říkáme a píšeme také »naši drazí rodiče zemřeli«. Psáti podle vzoru »koně běžely« (ač jsme vyložili, že ani psaní »koně běželi« nepokládáme za chybné) také »rodiče zemřely« bylo by ovšem nedorozumění a chyba. — Proti »odbourávaní platů« (Abbau) jsme psali v NŘ. již několikrát.

Naše řeč, ročník 10 (1926), číslo 8, s. 256

Předchozí Podlaha

Následující To je co říci!