To je co říci!

[Hovorna]

(pdf)

-

Je to průpověď podivu (jak dobře praví Kott), jež patrně je původu domácího, již proto, že neviděti v cizině vzoru, podle něhož by byla vznikla. Ani mluvnická její stavba není nečeská: to zde není 1. nebo 4. p. zájmena, nýbrž příslovce významu podobného jako tu, jako ve větách »to jsme se podivili, to jsme se vyspali« a pod., jež také zpravidla vyjadřují podiv nebo jiné citové vzrušení. »To je co říci« je asi tolik, co »to je čemu se podiviti, o čem mluviti!« Dokladů starých neznáme; je to výraz obvyklý především v hovoru důvěrném, jaké časem nenalézávají snadně přístupu do písemnictví.

Naše řeč, ročník 10 (1926), číslo 8, s. 256

Předchozí Rodiče umřeli

Následující Václav Flajšhans: Naše nejstarší jména osobní