Časopis Naše řeč
en cz

Z našich časopisů

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

V Časopise pro moderní filologii a literaturu (XII, 2, 3) uveřejnil Josef Janko další řadu svých příspěvků k etymolog. slov. českému, o nichž jsme referovali naposledy v NŘ. 11, 91 a násl. V tomto pokračování jsou vyložena zvláště tato slova: antependium (opona na přední straně oltáře) z lat. ante (před) a pendére (viseti). Obyčejnější tvar je antipendium, kde anti je mylně m. ante; ant(h)ologie (výbor z literárních plodů) je z řec. anthos (květ) a legó (sbírám); ant(h)racit (nerost) je z řec. anthrakités (věc podobná uhlí; uhlí je řecky anthrax); ant(h)racén (uhlovodík, paranaftalin) je z lat. anthracenum (to je také z řec. anthrax); ant(h)ropoidní (člověku nejblíže podobný) je z řec. anthropoidés; ant(h)ropologie (věda o člověku) je z řec. anthrópos (člověk) a logos (řeč, nauka); anti- (předpona značící postavení naproti) je totožné s lat. ante (před); anticipace vzetí napřed, je z lat. ante (před) a capio (beru); antický (starořecký, starořímský) je ze starolat. anticus, lat. antiquus; antifona (střídavý zpěv dvou osob nebo sborů) je z řec. anti (proti) a fóné (hlas); antika [a) výtvarné dílo antické, b) starověká osvěta] je z lat. neutra pl. antiqua (t. j. opera = starožitnosti); Antikrist (též ancikrist, zkřížením anti a arci) [odpůrce Kristův, pohan, nadávka katolíků, zlých žen a dětí i bludařů] je z řec. anti (proti) a Christos; antikva (písmo latinské na rozdíl od písma německého), antikvář (obchodník [187]se starými knihami), antikvita (starožitnost), antikvovaný (zastaralý) jsou vesměs příslušné odvozeniny lat. antiquus; antilopa (sajka) je z řec. základu antholops, který je původu neznámého; antimon (nerost) je z lat. antimonium, jehož původ se hledá v egyptském umění alchymistickém (latina má ještě druhý název pro týž nerost: stibium, který je snad téhož původu); antinomové (přivrženci sekty Jana Agrikoly z XVI. stol., popírající závaznost mravního zákona pro křesťany) je z řec. anti (proti) a nomos (zákon); antipat(h)ie (nechuť k někomu) je z řec. anti (proti) a pathos (dojem, nálada); antipod(a) (protinožec) je z řec. anti (proti) a pús, gen. podos (noha); antipyrin (lék proti horečce) je z řec. anti (proti) a pyr (oheň); antisemita (odpůrce židů) je z řec. anti (proti) a Semit (příslušník čeledi asijsko-aithiopské); antiseptický (protihnilobný) je z řec. anti (proti) a sépsis (hniloba); antišambrovati (čekati v předpokoji, pak doprošovati se přízně) je z německého antichambrieren, to z franc. antichambre a ital. anticamera (předpokoj); antit(h)ese (protiklad) je z řec. anti (proti) a tithémi (kladu); Anton (v zlodějské mluvě kat); zelený anton je vůz zeleně natřený pro dopravu provinilců (snad podle berlínského vězení v Antonstrasse, kam v takovém voze byli provinilci dopravováni); Antonín, os. jm., je původu neznámého; antonomasie (přezvání osoby podle názvu obecnějšího, které je s ním metonymicky sdruženo, na př. slepý vůdce o Žižkovi) je z řec. anti (proti) a onomasia (pojmenování); antoušek (pohodný, ras; v zlodějské mluvě detektiv) vzniklo podle populárního rasa Antona Šeka (Anton Šek, z toho antoušek), který dal jméno všem příslušníkům svého stavu; antrapirovať (val., trápit) je z německého attrapieren a to z francouzského attraper (srov. obecné natrapírovat ve významu nachytat, doběhnout); anýz je z řec. anison neb anéson; obě slova, původu asi egyptského neb asijského, znamenala v řečtině jak anýz, tak kopr. Teprve v latině anisum je anýz a anetum je kopr; Anýž (žen. Aniše) je z anýz podobně, jako jiná jména vlastní vznikla z názvů sladidel: Cukr, Cicvárek, Kopr, Pfeffer atd.; aorist (tvar slovesný, jímž se vyjadřuje děj minulý sám o sobě) je z a = ne + oridzó = omezuji; aorta (srdečnice) je lat. aorta (srdečnice; sc. arteria), a to z řec. aorteó, pověsím, věším nebo subst. hé aorté, to, co visí, co se sem tam kolísá; apa (slov. táta, otec) je z maď. apa (otec); apač (nebezpečný lupič) je pův. jméno indiánského kmene severoamerického Apačové; apage je lat. citoslovce pův. řeckého z apo = od + agó = vedu; apanáž (roční plat) je z franc. apanage (kmen lat. panis = chléb); apartmá (byt) je z franc. appartement = pův. pokoj stranou oddělený; apartní (zvláštní) franc. à part (stranou), a to z lat. ad partem z pars = strana; apatie (bezvášnivost, ochablost), je z řec. a = bez + pathos = vášeň; apatyka (lékárna) je z řec. apothéké = sklad, špýchar (z apo = od, stranou a théké = pouzdro, bedna); aperçu (duchaplný nápad) je z franc. aperçu a to z lat. appercipere = postřehovati; apertura (uprázdnění místa) je z lat. apertura = otevření; apetit (chuť k jídlu) je z lat. ad = k + petitum = žádané, jež souvisí [188]s lat. peto = žádám; aplégr (odnož, potomek) je z něm. Ableger = ten, kdo klade stranou, neb to, čím se něco (odnož) klade stranou a tvoří; aplomb (sebedůvěra) je z franc. aplomb = jisté držení těla, jisté sebevědomé vystupování, a to zase z latinského ad = k, podle + plumbum = olovo. — V 2. čísle téhož časopisu uveřejnil V. Machek článek Počáteční r v slovech rdousiti a rmoutiti, v němž o vzniku těchto tvarů vedle podobných slov dusiti a mútiti (s-mutek) vykládá toto: Sloveso rdousiti vzniklo z hrdúsiti (dochovaného ve slovenštině) nejspíše ve složeném slovese zahrdúsiti. Slovenské hrdúsiti pak vzniklo asi zkřížením sloves hrtúsiti (mor. hrtúsiť, chrtúsiť = škrtit, namáhavě pracovat) a hrdliti. S tím souvisí také hartusiti, slovo asi dialektické, které vedle dnešního významu dotírati mívalo dříve význam lopotiti se, namáhati se. — Sloveso rmoutiti vzniklo asi z kolomútiti (= kaliti), kde kolo- je místo kala-, matením se slovem kolo, protože přenesený význam jest másti, plésti (obraceti do kola). S tím souvisí místní jméno Kolomuty o osobní jm. Kolomut. Totéž kolo je i v slově koloděj = popleta, hlupák (odlišném od slova koloděj = kolář). Z kolomútiti vzniklo asi kolmútiti, později kormútiti a chybným rozložením slova rmoutiti. — Slovo balamutiti má také pův. význam kaliti a teprve později znamená másti, klamati. Část první bala- souvisí etymologicky se slovem bláto.

Naše řeč, ročník 11 (1927), číslo 8, s. 186-188

Předchozí Bohorovní lidé

Následující Z kanceláře Slovníku jazyka českého

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1