Časopis Naše řeč
en cz

Hostivice

[Hovorna]

(pdf)

-

Výklad, který jsme podali o tomto místním jméně v NŘ. V, 120, byl odpovědí na dotaz jednoho z našich čtenářů, který si stěžoval, že se toto jméno skloňuje dnes zpravidla jako podst. jméno pomnožné (z Hostivic, v Hostivicích a p.), ač jeho původ i skloňování starší ukazuje, že je to jméno ženského rodu a jednotného čísla. Napsali jsme tenkrát, že se jméno Hostivice skutečně skloňovalo původně podle vzoru duše (z Hostivice, v Hostivici) a že to byl tedy nepochybně přivlastňovací tvar k osobnímu jménu Hostivít (Hostivítova ves); poznamenali jsme však k tomu, že se pro podobnost se jmény jako Hostomice, Hořovice a p. začínají už v 15. stol. vyskytovati hojně tvary analogické z Hostivic, v Hostivicích atd., a usoudili jsme z toho na konec, že je-li novočeský usus skloňovati takto, nelze proti němu nic namítati. Zastupitelstvo obce Hostivice zaslalo však redakci přípis, v němž se vrací znovu k našemu výkladu a oznamuje, že lid domácí neříká jinak než »do Hostivice, v Hostivici« a jen cizinci a přistěhovalci že skloňují »do Hostivic, v Hostivicích«. Tím by se situace ovšem úplně změnila. Naši čtenáři se zajisté pamatují, že odpovídajíce na dotazy, jak se má skloňovati to neb ono jméno místní, kladli jsme váhu na to, jak se to jméno skloňuje v ústech domácího lidu, i když se tvary dnešní neshodovaly s tvary původními. Skloňuje-li tedy domácí obyvatelstvo hostivické nikoli »z Hostivic«, jak jsme se domnívali, nýbrž »z Hostivice«, jak se nám právě oznamuje, není ovšem proč hájiti tvaru pomnožného, když skloňování jednotné, »z Hostivice, v Hostivici«, je nejen lidové, ale i původní, přes novotvary pomnožné, v starší tradici zachované. Pokud jde o výklad jména Hostivice, je výklad Sedláčkův, který jsme uvedli (Hostivítova ves), najisto správný. Domněnka, že Hostivice má jméno po obyvatelích, že to byla »ves hostivců«, jako prý byla Kamenice ves kameníků, Sušice ves sušilů (kteří písek sušili a zlato v něm hledali), Skalice ves skalníků, Sedlice ves usedlíků-sedláků, Roudnice ves roudníků, kteří rudy hledali«, je nesprávná už proto, že jména místní, utvořená ze jmen obyvatelů, jsou vesměs a odevždy pomnožná a jméno Hostivice, jak bylo řečeno, má v dokladech starých a v ústech lidu tedy dosud tvary jednotné — nemluvíc ani o tom, že se předpokládaný tvar Hostivce v dokladech starých vůbec nevyskytuje. Mylné [282]jsou ovšem i analogie na podporu této domněnky uváděné. Kamenice, Sušice, Skalice, Sedlice, Roudnice nejsou jména obyvatelská, nýbrž jména udávající polohu osady; Sušice a Roudnice mají jméno podle povahy půdy (místo suché a rudné), Skalice je osada u skalky, Kamenice je vlastně jméno řeky nebo potoka, u něhož osada stála, Sedlice je zdrobnělé jméno Sedlo (= sídlo, osada).

Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 9, s. 281-282

Předchozí Firmy

Následující Jirsík