Časopis Naše řeč
en cz

Rostenec

[Drobnosti]

(pdf)

-

Na prosbu, již jsme otiskli 7, 207, dostalo se nám něco zpráv, z nichž je patrno, že slova rostenec, rostenka jsou v Čechách dosti rozšířena. I z Prahy, svého rodiště, zná je z dětských let MUDr. Freja; jinak — mimo místa, o nichž jsme již mluvili — je zná odb. uč. J. Kotal (v Napajedlech na Mor.) jako slova lidová z Čejkov u Sušice, ze Suchdola n. Lužn. u Třeboně MUDr. K. Kithier, uč. Mat. Hauser z okolí Janovic Vrcholových u Votic, prof. E. Smetánka z Pardubska a Chrudimska, řed. okr. nemoc. pokl. v Roudnici p. B. Vysoký od Libochovic na Roudnicku. Rádi bychom zvěděli, říká-li se tak někde na Moravě; p. uč Kotal zná z Moravy o lidech téhož stáří jen slova rovník (rovnica), vrstevník (vrstevnica). Sl. uč. Hel. Kopecká v Rokycanech (slyšela jednou kohosi, jenž říkal o prof. E. Maixnerovi, rodáku z Nižboru na Křivoklátsku, že je jeho rostenec) zná od kolegyně z Kaňku u Kutné Hory tvar rostlenec, rostlenka, jehož nepůvodní l vzniklo zkřížením se slovy jako rostl, vyrostlý, rostlý a p.

Co se významu týká, rostenec, rostenka znamená vlastně lidi, kteří od dětství spolu rostli, tedy nejsou jen stejného stáří, nýbrž [265]spolu žili a spolu prožívali, co lidé spolu rostoucí obyčejně prožívají. V. Řezníček v knize »Naše zlatá matička« o níž sám praví, že v ní šetřil slohu a výrazů svých pramenů (knih, novin, dopisů), vkládá, jak nás upozorňuje dr. Frant. Oberpfalcer, do úst jedné osoby věty, jež vystihují pojem toho slova: »Já znám pana Wimmra od dětství. Jsme spolu rostenci. Chodili jsme společně do týnské školy. Jsme oba pražští rodáci, vltavskou vodou křtění«. Stáří »rostenců« ovšem ani nemusí býti na den stejné; podle zprávy dra Kithiera jsou u nich rostenci lidé třeba s rozdílem 4—6 let, kdežto o lidech, o nichž se spíše vyjadřuje stejnost stáří (s rozdílem na př. 1—2 let), řekne se raději, že jsou spolu stář (7, 209 pozn.). To je ostatně také význam slova vrstevník, vrstevnica na Moravě. A je to docela přirozené: jsou to slova lidová a lidu spíše jde o pojem družství z mládí, toho, co Němec vyjadřuje slovem Jugendgenosse, než o stáří stejné podle matriky, a má-li se již naznačiti skutečná nebo přibližná stejnost stáří víc než družství z mládí, vyjadřuje se lid spíše jinak než slovem rostenec, vrstevník.[1] A toho by měl dbáti i spisovný jazyk.

Dostalo se nám také několikerého upozornění, že se hochům a dívkám z »dorostu« sokolských i jiných tělocvičných jednot říká dorostenci, dorostenky; v odpoledníku Nár. pol. píše 5. říj. 1923 O. F(astrová) také o zdraví dorostenců a škole, t. o nebezpečí školního vyučování dnešního pro mládež asi 13—18letou. Jsou to slova nová a uměle vytvořená, ale nalézají oporu v lidových slovech rostenec, rostenka.


[1] 2, 267 jsme uvedli doklad, kde Servác Heller užívá slova »vrstevník« o příslušnosti k téže společenské vrstvě; rodák z Vlašimě sotva toto slovo s tímto významem znal z domova. Gust. Pfleger-Moravský, Moravan z Karasína nad Pernštýnem, píše o šlechtici demokratu: »Jak se ten muž mohl tak lišiti od svých vrstevníků?« (t. od jiných šlechticů; Z malého světa, Svět. knih. 607—611, str. 606); on mohl znáti to slovo z domova, snad v obyčejném moravském významu, jejž si upravil snad podle své potřeby (významu »současník«, který mu přisoudily brusy, Pfleger ještě neznal). Při významu, jaký měl Pfleger-Moravský a zvláště jeho román »Z malého světa« v našem písemnictví 2. polovice minulého století i po stránce jazykové, je docela možno, že slovo vrstevník s podobným významem je u Hellera reminiscence z Pflegra.

Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 9, s. 264-265

Předchozí Trnož, trpaslík

Následující Kapesník, květináč

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1