Choditi maminkou

[Hovorna]

(pdf)

-

(VI, 209) Také na Mnichovohradištsku, jak nám oznamuje p. učitel Lad. Matoušek, je zvykem říkati »chodí vodou, mlíkem« a naopak zase »choditi s ulicej«. Kolem Mnichova Hradiště také říkají, že husa zeje (otvírá zobák), že se někdo cestou uhříšil (uhřál; »uryšiti se« cituje Jungm. z Rosy) a že si člověk pro samou práci ani nevylkne (neoddychne). — Podle zprávy p. prof. dr. Čihuly říkají také v Pískově Lhotě u Ml. Boleslavě »chleba máslem«, skloňují »kluci, kluců, klucům, klucma, hošů« atd., chodí pro vodu do »kalů«, pro seno na »loub«, větvi říkají jako u Mnich. Hradiště »smetev«, peroutce »kosinka«, zápraží »zástinek«. Negalantní pojmenování děvčat »kurvička«, rozšířené ve vých. Čechách (např. na Čáslavsku), táhne se patrně také až k Ml. Boleslavi.

Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 3, s. 93

Předchozí Drnomistr

Následující Je mi X let