Příchod

[Hovorna]

(pdf)

-

(J. B.) nález, výnos a podobná slova jsou ovšem slova složená neboli složeniny, neboť jsou složena ze dvou kmenů, z kmene, který [30]je v předložkách při-, na-, vy-, a ze slovesných kmenů ched- (šed-), lez-, nes- a pod. Jsou to na rozdíl od složenin přijíti, nalézti, vynésti složeniny jmenné, neboť slova příchod, nález atd. jsou jména podstatná. Po té stránce nebylo tedy v našem výkladu (VI, 30) nic nesprávného. Také není pochybnosti, že i takovéto složeniny, jako příchod, výnos, vznikaly původně skládáním, neboť druhý člen jejich je podstatné jméno slovesné; jako dnes můžeme skládati nesení — vynesení, právě tak bylo možno asi skládati chod- (z něhož je choditi) — příchod, nos- (v nositi) — výnos. Proto také kvantita předložky v těchto složeninách se shoduje s kvantitou složenin, kde je složena předložka a jméno (pří - jmení, ná - vsí), a nikoli s kvantitou předložky při slovese (při - jíti, na - lézti); význam předložek v složeninách pří - chod, ná - lez a p. byl ovšem týž jako při slovese (ne jako při podstatném jméně, na př. pří - jmení, při - jméně), protože se v druhém členu cítil zřetelně význam dějový. Jsou tedy i původem tyto tvary složeniny. Něco jiného jest ovšem v jazyku dnešním. Dnes už netvoříme takovýchto tvarů skládáním, nýbrž podle hotových starých vzorů je tvoříme přímo ze složených kmenů slovesných; tedy podle vzoru vynésti - výnos tvoříme k nanésti — nános, přenésti — přenos atd.; t. j. pro dnešní praxí jazykovou nejsou ta slova složeninami, nýbrž odvozeninami ze složených kmenů slovesných.

Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 1, s. 29-30

Předchozí Liberecko-jablonecký

Následující Sluzej