Návštěvou u novin

S.

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

9. Rudé právo

Když jsme čtli Rudé právo z 15. října t. r., napadlo nás, co by to znamenalo, kdyby si novinářští korektoři, když už nemají možnosti neb ochoty probrati se mluvnicí a podívati se na Naši řeč celou, osvojili aspoň to, co vytýkáme občas v této rubrice. Některé jazykové chyby se v denním tisku opakují do omrzení. Představme si, jaký by to byl pokrok na cestě k čistotě spisovné řeči, kdyby aspoň ty úplně vymizely! Čtenář shledá, že mezi hříchy, které jsme si vypsali z Rudého práva, bude jich tuze [27]málo, abychom na ně při svých návštěvách už nebyli upozornili. — Jsou tu příd. jména neurčitého tvaru, kde dnes tohoto tvaru nikdo neříká: zásady jsou uskutečnitelny 2 (m. uskutečnitelné, nebo ještě lépe: zásady lze uskutečniti); to je závislo od toho, jsou-li… 2 (m. závislé na tom). — Je zde podivné stupňování přídavného jména: že je (Vojtěch) více mladší než… str. 3 přílohy (m. že je mladší). — Najdeme tu nečeské užívání zájmena ‚tento‘: že zásady jsou uskutečnitelny jen disciplinou a že bez této visí ve vzduchu 2 (m. bez ní); odborové rady okresní a krajské… delegát těchto buď volen v plenární schůzi rady 3 (m. jejich). — Setkáváme se zde s neživou, papírovou výslovností číslovek vyjadřujících desítky a jednotky: 42 soudruzi hlasovali 3, t. j. čtyřicet dva (m. dvaačtyřicet soudruhů hlasovalo), a dokonce: 41 osoba podlehla smrti 2, t. j. čtyřicet jedna (m. jedenačtyřícet osob podlehlo). — Neschází arci ani nelidový 7. pád přídavného jména v doplňku: toto vyloučení nebylo správným 11, usnesení bude závazným 1 (m. -é), a nelidový ‚obchod čím‘: obchod dřívím 6 (m. obchod s dřívím). Sloveso ‚zameziti‘ se tu pojí nesprávně s 3. p.: zamezovat ztrátám na materiálu 4 (m. ztráty (při) materiálu); zameziti jakémukoliv rozpoltění 1; aby zamezil každému rozkolu 1. — Špatní známí se nám hlásí v předložce ‚oproti‘: oproti jiným 1. (m. proti); ve spojení ‚až na‘ ve významu ‚vyjímajíc‘: že byl odražen, až na pracovní dobu u povrchového dělnictva, útok na pracovní dobu vůbec 2; a ve rčení ‚říditi se podle něčeho‘ m. něčím: (strana) řídí se podle směrnic Internacionály 3. — Místo ‚několik členů rozeslalo dopisy na organisace strany‘ 3 se česky správně říká ‚organisacím strany‘. Psáti ‚v Žižkově‘ 5, když jinak neslyšíme než ‚na Žižkově‘, je právě tak nemístné, jako kdyby někdo m. ‚na Slovensku‘ chtěl zaváděti ‚v Slovensku‘ nebo m. ‚na Hradčanech‘, ‚v Hradčanech‘. — Nesprávná důkladnost je, klade-li se k podstatnému jménu slovesnému zvratné zájmeno, i když toho zájmena není potřebí: aby učinili vše za účelem zajištění si činné pomoci ostatního dělnictva 2 (m. vše pro zajištění činné pomoci); o podobném kupování si přízně 4. — Že v žádných českých novinách nesmí scházeti, ‚aniž by‘, i kde nesouvisí s větou kondicionálovou, Rudé právo ovšem potvrzuje: uhlobaroni mohou snížiti jeden metrický cent o 12 Kč, aniž by sami tratili jediného haléře 1 (aniž sami ztratí, sami netratíce; mimochodem: ‚jeden‘ je v této větě zbytečné). — Ve větě „vrtěli hlavou, jestli se nepomátl na rozumu“ 5, má, ježto běží o otázku, m. ‚jestli‘ býti arci ‚zdali‘.

Pořádek slov bývá nečeský nebo nepřirozený: my takovou železnou disciplinou pohromadě udržovanou stranou zůstaneme [28]také v budoucnosti 3 (m. takovou stranou, udržovanou pohromadě železnou disciplinou, zůstaneme); od rozesilatelů bylo žádáno, aby jim výkonným výborem zakázané rozesílání dopisů odvolali 3 (m. aby rozesílání dopisů, od výkonného výboru jim zakázané); tam, kde vyskytují se různá mínění 3 (m. kde se vyskytují), kteří při těžbě neřídí se pohnutkami technickými 1 (m. kteří se při t. neřídí), nechť obě strany se podřizují 1 (m. nechť se); ve kterém hanebným způsobem chtějí jí namluviti 2 (m. v kterém jí h. zp. chtějí namluviti); že propuštění přebytečných narážečů nebylo by nutné 1 (m. že by pr. př. narážečů nebylo n.); ač na konferenci hájil jsem stanovisko 3 (m. ač jsem na k. h. st.); přes to ale nutno usilovati 5 (m. ale přes to nebo přes to však).

I slovník se hemží známými kazy. Čteme zde: na úkor tělesné zdatnosti 2 příl. (m. na újmu; úkor = pokoření!); u příležitosti prosincového boje 1 (m. za); patřičnou úctu 2 příl. (m. náležitou); mohl jí někdo zazlívati 3 příl. (m. míti za zlé); strany k tuhé disciplině dospívají důsledkem vlivů různých svých osudů 2 (m. pod vlivem); v důsledku nepříznivého počasí 6 (m. pro nepříznivé p.); dlužno počítati s tou okolností 6 (m. třeba); meziobchodem 6 (m. zprostředkujícím obchodem); bezprostředně po sklizni 6 (m. hned); rozeznat lenocha, pracovitého člověka, agitátora, tento poslední jest nebezpečím pro zdar závodu 4 (m. agitátora, agitátor je…); Právo lidu svým útokem dociluje opaku 5 (m. dosahuje); klesla k zemi a záhy na to skonala 6 (m. brzy potom; záhy = včas!); veškeré dělnictvo, čítající několik set osob 4 (m. veškeré dělnictvo, několik set osob); vládě se jedná o prodloužení lhůt 4 (m. jde, běží); v podobném stavu nachází se dělnictvo v továrnách 4 (m. jest); ryze komunisticky 4 (m. čistě); strana bude prosazovati revoluční třídní své poslání 3 (m. přiváděti k platnosti); mzda obnášela 4 K 18 h 2 (m. dělala); obnos 2 (m. částka); pouze dvanáckrát 2 (m. jen); odborník udává celou řadu příčin 1 (m. udává rozmanité příčiny); podle následujících pravidel 3 (m. těchto); při poklesu osazenstva 3 (m. osádky); na veškeré směrodatné činitele 2 (m. rozhodující); aby (odborník) mezi řádky doznal, že… 1 (m. přiznal); aby do stávky zasáhli v prvé řadě železničáři 2 (m. především); v dosud stávajících organisačních řádech strany 3 (m. platných); ten může dotyčný zákaz porušiti… mohl by k tomu dotyčný místní výbor klidně přihlížeti? 3 (m. příslušný zákaz… k tomu místní výbor); rozkol, jaký prodělaly Francie a Italie 1 (m. prožily) — vesměs výrazy, jejichž nesprávnost byla v této rubrice Naší řeči tolikrát dovozována a jejichž bezvadná a výstižnější náhrada tolikrát k používání předkládána.

[29]Že se číslo deníku neobejde ani bez věčně týchž chyb tvaroslovných a hláskoslovných, rozumí se samo sebou. To by nebyly ani české noviny, kdyby v nich nebylo nějaké to »v popeli« 3 příl. (m. v popelu), »zmocnila se jej slabost« 3 příl. (m. ho), »na jich solidaritě« 1 (m. jejich), »do výše svojí hole« 2 příl. (m. své holi), »za čtyry roky« 1 (m. čtyři), školní dítka a radové ve výslužbě« 2 příl. (m. dítky); nebo kdyby se v nich nekmítlo nějaké to »přijati« 5, 3 příl. (m. přijmouti), »začnuv« 4 (m. začav), »uzavřou« 2 (m. uzavrou), »zodpoví-li páni tyto otázky« 4 (m. odpovědí-li páni na t. ot.), »nesmí tito soudruzi zapomínati« 3 (m. nesmějí), »uhražena« 6 (m. uhrazena), »sporu, o kterém výbor nebyl uvědoměn« 6 (m. o kterém nebyl výbor uvědomen nebo lépe zpraven); nebo kdyby se nenatisklo, jak nikdo v Čechách nemluví, »otevírání štol« 1 (m. otvírání), »ku stávce« 4 (m. k stávce), nebo »ve které« 1 (m. v které).

Zarmucuje, že i »ve funkcích práce sběhlí« pracovníci 5 (= zběhlí) tak »ztěží« 6 (= stěží) »stékají« 2 příl. (= ztékají) hrad své mateřštiny.

Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 1, s. 26-29

Předchozí Z. (= Josef Zubatý): Lačné ženy

Následující Liberecko-jablonecký